Než jsem ztihl cokoliv udělat tak mě chytil pod krkem a vytáhl nahoru. Z té výšky mě hodil na zem. Připravoval jsme se, že do mě začne kopat, ale on se otočil. Uviděl jsem Sapnapa jak si s ním povídá, ale Corry mu po chvíli vrazil a on se svalil na zem.
Teď to přišlo. Vší silou do mě začal kopat. Po asi třech minutách mě znovu zvedl a dal mi pěsti do oka. Potom mě pustil na zem a odešel.
Začala se mi hrozně motat hlava a koutkem oka jsem zahlédl Sapnapa jak se snaží vstát.
Chytl jsem se za břicho a jen tam ležel jako hromada neštěstí. Z tváře mi nejspíš tekla krev. Najednou mě někdo opatrně zvedl a posadil mě na lavici. Měl jsem hrozně rozmazané vidění, ale myslím, že to byl Dream.
Za chvíli jsem uslyšel zvonění a třísknutí dveřmi. Dream někam doběhl, ale za chvíli ta u mě byl znovu a i ještě s někým.
Ten někdo rychle odběhl a mě se zlepšilo vidění. Měl jsem pravdu byl to Dream.
,,Georgi řekni něco" řekl Dream, ale já nic nemohl.
Začal jsem kašlat, ale až po chvíli jsem si všiml, že vykašlávám malé kapky krve. Kurva!
Když všichni byli pryč, kromě mě, Dreama, Sapnapa a učitelky tak tak přiběhli záchranáři. Nějak si povídali s učitelkou a potom mě naložili na stejné lůžko na jakém byl Ralf. Najednou se mi zase vše zhoršilo a pomalu jsem usínal.
Probudil jsem se v nemocnici. Na ústech jsem měl takovou tu dýchací masku a do rukou mi vedli nějaký hadičky
Když jsem se porozhlédl po místnosti na vedlejším lůžku jsem uviděl Sapnapa, který doufám, že jen spal. Nalevo od mě bylo další lůžko kde taky spal nějaký kluk s tmavě modrýma vlasy, mohlo mu být tak 14. Za chvíli ke mě přišla doktorka a velmi opatrně mi sundala masku. Sedla si vedle mě a něco napsala do bloku.
,,jak se cítíte?" zeptala se
,,lehce mě bolí břicho, ale jinak v pohodě" řekl jsem a ona si zase něco zapsala do bloku
,,necítíte nějaký tlak na hrudníku?" zeptala se
,,ne"
,,nebolí vás hlava nebo záda?"
,,ne"
,,dobře, dnes vás propustíme a řekneme vám kdy budete mít kontrolní návštěvu. Teď už sem můžu pustit vašeho kamaráda" řekla a odešla
Hned jak odešla vlétl do místnosti Dream. Bylo vidět, že před chvíli brečel.
,,Georgi" řekl a obejmul mě a já lehce sykl bolestí.
,,moc se ti omlouvám, já strašně mě to mrzí, že jsem tě tam nechal s tím zmrdem. Je to moje chyba za všechno můžu já je to jen moje chyba" řekl Dream a dal si hlavu do dlaní
,,Dreame je to v pohodě, už dneska mě propustí" řekl jsem a on se na mě podíva a usmál se
,,co Sap?" zeptal jsem se o on k němu přišel
,,vstávat!" zařval mu do ucha a on vyletěl z postele
,,hej ty debile co děláš" řekl a hodil po něm polštář
Všichni jsme se začali smát.
,,Georgi! Jsi v pohodě?" řekl Sapnap, a podíval se na ruzné hadičky, které obklopovali moje ruce.
,,jo už dneska mě propustí" řekl jsem a on se usmál
,,a-ahoj" řekl najednou někdo za námi
Všichni jsme se otočili. Seděl tam ten modrovlasý týpek a koukal na nás.
,,ahoj" řekl Sapnap a on se usmál
,,jsem Cooper" řekl
,,já jsem Dream tohle je Sapnap a tohle Georgie" řekl a já zčervenal
,,jak jsi se sem dostal?" zeptal jsem se
,,jooo, no to nevím" řekl a poškrábal se na hlavě
,,a co ty?" zeptal se
,,ehm no....já eh a" vyšlo ze mě. Vzpomněl jsem si na to všechno, zase
,,to je jedno" řekl rychle Dream a Cooper se na nás divně podíval
,,a kdy tě propustí?" zeptal se Sapnap
,,to taky nevím" řekl Cooper
Dál jsme se už moc nebavili, ale přišlo mi, že se na mě Cooper pořád díval.
Za chvíli přišla doktorka vyřešili jsme papíry a mohl jsem jít. Už jsem nastupoval do Dreamova auta jenže někdo začal křičet mé jméno. Otočil jsem se a uviděl Coopera jak za námi běží.
,,Georgi potřebuji s tebou mluvit o samotě" řekl a Dream vystoupil z auta a hodil po něm vražedný pohled
,,ou eh já tak nic" řekl Cooper a začal couvat. Dream byl totiž fakt vysoký a většina lidí z něho měla minimálně respekt
,,běžte, ale jestli se mu něco stane zabiju tě" řekl Dream a Cooper kývl.
Někam se rozběhl a já běžel přímo za ním. Už jsme běželi tak tři minuty a já už neviděl nemocnici. Doběhli jsme do nějakého lesa.
,,ty musíš být George, George Davidson" řekl a já se zarazil
,,jak znáš mé jméno?" řekl jsem a on se usmál
,,copak si mě nepamatuješ, jsem kamarád Lucase" řekl a já vykulil oči
,,vím i kde bydlíš" řekl a já skoro přestal dýchat
,,hele, vím, že tě Lucas chce a to fakt hodně takže bych ti radil abys mu napsal a sešel se s ním nebo tě buď já nebo on zabijem takže ještě dneska" řekl a odešel
Mooc se omlouvám, že kapitolka včera nevyšla a vychází až dnes, ale jaksi jsem na to zapomněla. Doufám, že nevadí
Hlasujte
821 slov
Publikováno: 5.prosince 2021
ČTEŠ
You Are My Olny Savior - DNF ✔️
FanfictionPřišel ke a chytil mě pod krkem. Bylo z něho cítíš spoustu alkoholu a cigaret. Celý náš dum totiž smrděl stejně jak on. . . Rychle jsem se zvedl ze země a utekl z toho pokoje. Zabouchl jsem za sebou dveře a utíkal ani nevím kam. Svalil jsem se na ze...