You Are My Olny Savior - DNF ✔️

_42_

Pohled George

Přitáhl jsem si kolena k sobě.

Není v pořádku, samozřejmě že není v pořádku, nikdo není v pořádku, já nejsem v pořádku. Nejsem v pořádku. Něco je se mnou špatně. Já jsem špatně.

,,Georgi" Dream mi opatrně položil ruce na ramena.

Nenávidí mě, Sapnap mě nenávidí, všichni mě nenávidí, já se nenávidím.

,,nádech, výdech..nádech, výdech" opakoval Dream dokola a zhluboka dýchal.

Snažil jsem se jeho dech napodobit, opravdu ano, ale nešlo to.

,,koukni se mi do očí, uklidni se, vše je v pořádku, nic se neděje, chápeme to" mluvil pomalu.

Lži, lži, lži. Samé lži. Nic není v pořádku, nechápou to, nenávidí mě.

,,půjdeš dolů nasnídat se?" zeptal se.

Nic jsem neodpověděl, ani jsem nic nenaznačil. Neměl jsem sílu. Nechtěl jsem.

,,uh..no..chápu, asi ti to přinesu sem" nechci jíst.

Nechci pít, nechci mluvit, nechci spát, nechci nic, nechci žít. Už ne, už nechci. Nechci žít nenhle zkurvenej život. Nechci existovat. Chci už konečně konec. Chci už konec néhle noční můry jménem život.

Třáslo se mi celé tělo.

,,snídaně se nese" přišel s vlnou energii Dream.

Na talíři byli klasické nadýchane lívance. Normálně bych hltal, ale teď se mi popravdě zvedal kufr, s pomyšlení na nějaký přísun jídla.

,,Georgi, notak, opravdu se na tebe nikdo nezlobí. Až Sap příjde ze školy, může ti to říct. Opravdu mu nic moc není. " řekl Dream a přisedl si ke mně.

Podal mi lívance a já se na ně podíval.

,,copak, nevypadaj dobře?" lehce se pousmál.

,,j-ja nemám hl-ad" dostal jsem ze sebe.

,,něco musíš sníst" namítl.

,,nemůžu"řekl jsem a podal mu talíř s lívancema na zpátek.

,,Georgi prosím, alespoň kousek" znovu mi podal talíř.

Nevzal jsem si ho, jen jsem zakroutil hlavou. Nehodlám nic jist.

Dream si povzdechl. Položil lívance na noční stolek a ustaraně se na mě podíval.

,,bojím se o tebe Georgi" řekl pevně mě obejmul.

Nic jsem nedělal jen jsem tam seděl schouleny v klubíčku a dýchal jeho vůní.

,,co kdybys zítra šel do školy. Odpadli nám dvě hodiny takže máme do jedný" v jeho hlase byla značně slyšet naděje.

,,n-nevím" moc dobře jsem věděl že tam nechci, ale kvůli Dreamovi...

,,dobrě, tak si to promysli" řekl a odešel.

Po jeho odchodu jako by se místnost naplnila temnými myšlenkami, které mě zahnali do pasti. Nedokázal jsem myslet na něco jiného. Zesílil jsem stisk a hlavu položil do kolen.

Všechno je to tvoje vina. Zranil jsi kamaráda. Všechno jen kazíš. Nepatříš k nim. Nenávidí tě, všichni.

Pohled Dreama

Už asi hodinu jsem nehybně ležen na gauči se sluchátkama v uších. Pořád dokola jsem vymýšlel scénáře, které by si Georgovi mohli stát. Odmítal jsem uvěřit tomu, že by se George opil sám.

I mé, na max pusťené písničky, přerušil zvonek. Odhodil jsem sluchátka na gauč a šel ke dveřím s doměním, že uvidím Sapnapa. Místo něho tady stál asi tak stejně vysoký blonďák jak já.

,,ah, ty jsi ten Georgův kamarád" řekl ještě dřív než jsem si ho stačil prohlédnout.

,,Ty znáš George?" neměl jsem vědomí o tom, že by George měl nějakýho kama..

Tak počkat. Lucas.

,,Ehm, taky tě rád poznávám a ano George znám" na konci věty se lehce usmál.

,,No já jsem...Dream" většina lidí je překvapeno tím, že ukrývám svoje jméno, ale on nebyl překvapený, vlastně neměl žádné emoce.

,,Co tady chceš?" opřel jsem se o rám dveří.

,,hledám Gogyho, není tady?Jen tak náhodou?" tak počkat on mu může říkat Gogy?

,,Ne, není tady. Už pár dní jsem ho neviděl" nevypadal, že by mi na 100% věřil, ale nebylo to nejhorší.

,,Dobře, kdybys ho potkal řeknu mu ať se staví u mě doma" řekl, otočil se a rychlým krokem zmizel.

Eeej, já žiju. Teď jste určitě všichni šťastný 😉😭.

627 slov

Publikováno: 24.září 2022