More Than a Psychopat | cz HS

42 %

Seděla jsem v obýváku v Harryho domě. Všechno mezi námi bylo posledních pár dnů v pořádku. Dokonce už ho možná beru opravdu jako svého přítele.. Ale svými pocity jsem si stále nejistá. Harry byl ted ve své pracovně a já si četla knížku, kterou jsem si vypůjčila z jeho knihovničky. Na stolku jsem měla položený horký ovocný čaj a poslouchala jak venku kapky z deště narážejí do oken. Bylo něco málo po obědě, a já byla začtená do knihy, kterou jsem si vybrala, když v to jsem uslyšela jak někdo zazvonil. Svůj pohled jsem upřela směrem odkud zvuk vyšel a pomalým krokem jsem se vydala ke dveřím.

Otevřela jsem dveře a uviděla dívku v červených krátkých šatech a podpatcích. Prohlídla si mě od shora až dolů a odkašlala si. "Je tu Harry?" falešně se na mě usmála a já na ní jen nechápavě koukala. 

"A vy jste?" zeptala jsem se, abych zjistila kdo che vůbec Harryho vidět, jelikož jsem tuto ženu ještě nikdy nepotkala.

"Ashley" znovu se na mě usmála a pohodila svými dlouhými hnědými vlasy.

"Jeho přítelkyně"

V tom jsem se zastavila a jen na ní koukala s vykulenými oči. Najednou jsem za sebou zaslechla kroky, které nemohli být nikoho jiného než Harryho. "Kdo tam je, princez-" zastavil se v půlce slova, když uviděl osobu, co stála přede mnou.

"Můžu dál?" zeptala se znovu. Ashley. A Harry jí místo mě více otevřel dveře, a tím jí dal najevo at jde dál. 

"Počkej tady prosím. Hned budu zpátky" řekl mi a zastrčil mi pramínek vlasů za ucho a pak se s tou dívkou rozešel nahoru, zřejmě do jeho pracovny. Lehce jsem se zamračila a jen tam furt stála nehybně u dveří. Vážně mě tu ted nechal stát samotnou a odešel s ní pryč? A kdo je to, že si dovoluje říct že je jeho přítelkyně? Měla jsem tolik otázek v hlavě a stále se jen mračila z naštvání. 

Sedla jsem si zpátky do obýváku a jen netrpělivě čekala na to, až se vrátí. A taky že jsem po pár minutách uslyšela kroky ze schodů. Ihned jsem se zvedla z gauče a šla za nimi. "Neměla si sem chodit. Ne ted" zašeptal jí ještě naštvaně mezi zatatými zuby, ale i tak jsem to mohla slyšet. Jen se uchechtla a sama si to namířila ke dveřím a odešla. 

"Kdo to byl?" zeptala jsem se, když beze slova odešel do kuchyně, si nalít vodu. Napil se a povzdechl si. Když mi stále neodpovídal, tak jsem na něj promluvila znovu. "Harry" vyslovila jsem jeho jméno a na to se na mě hnedka podíval. 

"Nikdo důležitý" pousmál se a přešel ke mě. Dal mi ruce kolem pasu, které jsem ale ihned odstrčila pryč. Na to se zamračil a nechápavě na mě koukal.

"Nikdo důležitý? Ta slečna 'nedůležitá' mi řekla že je tvoje přítelkyně" zkřížila jsem si naštvaně ruce na hrudi a jen na něj upřeně koukala. Jen se uchechtl a pokroutil nevěřícně hlavou.

"Seš tak roztomilá když se zlobíš. Je to moje bývalá, stačí?" pousmál se a rukou mi rozčechral vlasy. "Bavíme se do ted. Tak nějak. Spíše jí jen pomáhám se dostat z jejích sraček" pohladil mě po hlavě a začal mi na to i hned upravovat vlasy, které mi rozčechral. 

Jen jsem koukala do jeho smaragdových očí a čekala až mi narovná všechny vlasy tak jak byli. "Dneska jdeme na jednu oslavu. Pořádá jí jeden můj starý známý. Promin, že jsem ti to neřekl dříve, úplně jsem na to zapomněl.." změnil téma a povzdechl si, přitáhl si mě za pas blíže. "Na posteli máš připravené šaty, jsem si jistý že ti budou moc slušet" políbil mě lehce na čelo a já se hned na to začervenala. Toho si hned všiml a jen mě silně obejmul. "Jdi se obléknout. Budu čekat dole" pomalu mě pustil a já se tak vydala nahoru do našeho pokoje.

Když jsem byla připravená, nemohla jsem ze sebe spustit oči. Opravdu mi to slušela a připadala jsem si jako princezna. Pomalu jsem scházela schody dolů, když jsem najednou slyšela Harryho, jak s někým telefonuje.

"Mm.. Jo už pojedeme za chvilku. Nechci aby o tom věděla, Zayne.. Jestli jí jen ještě něco řekneš, tak přísahám že ted už tě doopravdy zabiju a nezůstane to jenom u pěsti, dávej si bacha na pusu" vypadal naštvaně, i když jsem mu pouze viděla záda. Najednou se pomalu otočil a když si mě všiml, jeho zamračený obličej se proměnil v ůsměv. "Jo... Řekni ostatním at si vezmou sebou to co jsme probírali" dořekl větu a na to hned zavěsil. Rozešel se pomalu ke mě a já si až ted všimla co měl na sobě. Moc mu to slušelo. 

"Vypadáš jako princezna. Můžeme?" nabídl mi svou ruku a já tu mou dala do té jeho. Pomalu jsem se společně rozešli pryč a já stále jen přemýšlela nad jednou věcí, i když by mě to ted nemělo tolik trápit..

Co nemám vědět? Ublížil Zaynovi? 

---

AHOJ <3

Dlouho jsem se neozvala a moc se omlouvám, ale znovu po prázdninách budu vydávat kapitoly! :) Takže se máte na co těšit!

Kdyby jste měli nějaké nápady na nový příběhy s Harrym či někým jiným, dejte vědět a klidně něco napíšu podle vás <3

Nezapomente na votes a nějaký hezký komentář <3 :)