25 %

3K 105 17
                                    

"Nevadí, když se stavíme na chvíli u mě doma?" otočil se na mě na sekundu Harry, než znovu odvrátil pohled zpátky na cestu před sebou. Zrovna jedeme pryč z nějaké velmi luxusní restaurace. Vlastně.. asi jsem nemohla očekávat od Harryho že by šel někam, kde to není nějak moc moderní. Ale možná tohle bylo až moc. Byli tam tak moc vysoké ceny, že jsem se bála si cokoliv objednat. Skoro všichni tam byli velmi elegantně oblečení, zatím co já byla v džínách a obyčejné modré mikině. Harry byl naopak velmi pěkně oblečený, myslím že se vždy umí hezky oblékat.. A nemůžu uvěřit že mu ted dávám kompliment. 

"Nevadí" řekla jsem celkem potichu a koukla se ven z okénka. Venku se zatáhlo a vypadalo to, že za chvilku bude pršet a možná bude i bouřka. A za pár sekund se tak stalo. Malé kapky deště začali pomalu padat na okna Harryho auta a já se jemně zamračila, čehož si Harry všiml a pousmál se.

"Copak? Nemáš ráda déšt?" ušklíbl se nad svojí otázkou a já si potichu povzdechla. Vlastně mám ráda déšt, ale ne bouřku. Už od mala jsem se bála bouřek a také tmy. Někdy jsou i časy, kdy si musím rozsvítit lampičku a usnout při ní, ale jako malá jsem samozřejmě šla spát do pokoje svých rodičů. Bála jsem se být sama.

"Myslela jsem, že o mě víš všechno" opřela jsem si hlavu o okénko a koukala nezaujatě ven. Jemně jsem se zamračila, když jsem viděla všechny ty spokojené páry, co byli spolu pod jedním deštníkem a společně se něčemu smáli. 

Harry se mi už chystal odpovědět, když v tom mu zazvonil telefon a tak se mi omluvil a hovor zvedl. "Ano?.. Mm, dobře.. Budu tam za chvíli.." někomu po telefonu odpovídal, zatím co jsem ho zaujatě sledovala. S někým se rozloučil a mobil položil. "Někdo se staví, budu si na chvilku muset něco vyřešit. Vydržíš to chvilku sama v obýváku, než si to vyřeším?" pousmál se a já chápavě přikývla. 

Zastavili jsme před jeho domem a společně jsme vystoupili. Vždycky mě zajímalo, kde vzal tolik peněz na tohle všechno. Vlastně nevím co dělá za práci. Možná bych se ho později mohla zeptat. "Harry!" vykřikl někdo nadšeně a uviděla jsem před sebou Louise, kterého jsem už dlouho neviděla. Pousmála jsem se a šli jsme pomalu k němu. Stál před Harryho dveřmi a asi na nás už nějakou dobu čekal. Nebo spíše jen na Harryho. "Ahoj, Lily" pozdravil mě a já jeho pozdravila slušně nazpátek. S Harrym si hnedka udělali jejich pozdrav a vešli jsme dovnitř.

"Počkej tady" řekl mi Harry v obýváku a společně s Louisem někam odešli. Možná do jeho pracovny?  Sedla jsem si na gauč a rozhlížela se kolem sebe. Vlastně bych ted hned mohla odejít domů a nikdo by si toho nevšiml, no něco mi říká at to nedělám a radši počkám. Koukla jsem se na hodiny, které ukazovali půl páté. Opřela jsem se pohodlně o gauč a pustila si televizi. Zrovna dávali pohádku 'Kráska a zvíře', na kterou jsem se jako malá dívala pořád a přála si, abych jednou byla tou princeznou a měla svého prince a myslela jsem si, že se to fakt jednou stane. No to jsou ale jen dětské představy.

---

Uběhlo už několik minut a Harry s Louisem se konečně vrátili. Harryho ho šel doprovodit ke dveřím a rozloučili jsme se spolu. Když Louis odešel, šli jsme s Harrym do kuchyně. "Dáš si horkou čokoládu?" zeptal se mě a já s úsměvem přikývla. Miluji horkou čokoládu a tak dlouho jsem jí už neměla.

Po pár minutách mi už podával horkou čokoládu v hrníčku do ruky, z kterého šla pomalu pára a na vrchu byla šlehačka. Pomalu jsem si hrníček přebrala do ruky a začala pomalu foukat, aby nebyla tak horká a abych se mohla napít. "Neopař se mi" pousmál se a jemně mě pohladil po vlasech, když si šel sednout za pult a hrníček si na něj položil. 

Najednou se ozval hlasitý hrom a já se lekla, až jsem trošku vyjekla, naštěstí jsem horkou čokoládu nevylila na zem. Harry se na mě zrychleně podíval a chytl mě za ruku, přičemž mě posunul blíže k němu. "Víš, že se nemáš čeho bát?" podíval se mi do očí. "A abych zodpověděl tvojí předešlou otázku, ano, vím o tobě všechno. Ale proč bych to měl dávat tak často najevo, princezno?" usmál se na mě jeho zářivým úsměvem, na což jsem se jemně pousmála i já. "Když máš někoho při sobě, tak se přestaneš bát. Ted máš mě" pohladil mě jemně po mé tváře, která byla červená jako rajče. Bylo mi najednou velké horko a cítila jsem, jak se mi červeň žene do tváře. 

Vzala jsem hrneček s horkou čokoládou a trošku si z něj usrkla. Přičemž mi trocha šlehačky zůstala na rtech. "Bože" usmíval se na mě pořád zářivě Harry. "Si tak moc roztomilá" chytil mě za obě tváře a pomalu se ke mě přiblížil. Nevěděla jsem co dělat. Z nervozity jsem nedělala vůbec nic. Jen jsem se mu upřeně koukala do očí a ani se nehnula. "A jenom moje" zašeptal, než jsem jeho srdcovité, červené rty ucítila na těch mích. 

To byl můj první polibek.

---

Wow, nějaký horko tu je najednou :D Každopádně vás zdravím u další nové kapitoly! Snad se vám líbí <3 Budu moc ráda za každý váš votes a komentář <3

More Than a Psychopat | cz HSKde žijí příběhy. Začni objevovat