More Than a Psychopat | cz HS

39 %

Brečela jsem.

Seděla jsem venku na Harryho velké zahradě a brečela. Plno horkých slz mi stékalo po mé bledé, studené tváři. Bylo už pozdě večer a my se teprve před pár minutami vrátili od jeho kamarádů. Na nebi svítilo spoustu krásných hvězd a já se na ně uchváceně koukala. Byla by to perfektní chvilka, kdybych si znovu nevzpomněla na to, co se před pár minutami událo.

Harry na mě po dlouhé době vztáhl ruku a ještě ted jí cítím na své tváři, kde od ní musí být ještě pořád červený obtisk. Pomalu jsem se za svou tvář chytila a ještě více se rozbrečela. Slíbil mi, že už mi nikdy neublíží a zase to udělal.

Co když měl Louis pravdu? Se vším. Že Harry nedokáže ovládat sám sebe. Svoje emoce. Protože ted to tak vypadalo a já na to nemohla přestat myslet. Co když je Harry opravdu nějak nemocný? 

Z mých myšlenek mě vytrhli otevírající se dveře na terasu, kde jsem seděla. Z velkých skleněných dveří vyšel Harry s horkou čokoládou v ruce s hrnečkem s červenými puntíky. Čokoláda byla horká a tak se nad ní dělala pára. S uplakanýma, červenýma očima jsem se na něj koukala a oba dva jsme mlčeli. Pomalu si ke mě přisedl a podal mi horkou čokoládu do rukou. Odvrátila jsem od něj pohled a dívala se znovu na nebe s horkým hrnečkem v mých rukou. 

"Dnes jsou opravdu nádherné hvězdy, princezno. Jedna hezčí než ta druhá. Ale tobě se žádná hvězdička nevyrovná, Lil. Žádná" tiše mi říkal a já ho jen poslouchala. "Zítra někam pojedu. Přijede sem Zayn" opravdu bude ignorovat vše co se stalo před pár minutami? Co udělal mě?

Pomalu jsem svůj pohled sklopila na mé ruce, které drželi puntikovaný hrneček. "Harry" vydechla jsem jeho jméno a on se na mě hnedka podíval. "Uvědomuješ si, co si mi provedl?" promluvila jsem na něj, jak kdybych si myslela, že je opravdu nějak nemocný. No ted to tak opravdu vypadalo, jelikož ignoroval celou tuhle situaci.

"Samozřejmě, že si to uvědomuji, Lil. Ale to, že tě rodiče špatně vychovali není moje chyba. Copak tě neučili, že lhát se nemá?" lehce se zamračil a já nemohla uvěřit svým uším.

"Ublížil si mi Harry. Znovu. Slíb-" ani mě to nenechal dokončit a skočil mi do řeči.

"Ale já ti neubližuju, Liliano. Já si tě jen vychovávám. Měla by jsi vědět, že lhát se nemá. A určitě ne mě" začal být mírně naštvaný a tak jsem od něj radši odvrátila pohled. Chvilku bylo ticho, než jsem ucítila jeho jemnou ruku na mé tváři a jak jí jemně hladí svými prsty. "Neměla to být taková rána" povzdechl si a zklamaně sklopil hlavu. "Jen.. Naštvalo mě, že se mnou nejsi upřímná" promnul si oči a já ho jen tiše poslouchala.

Bála jsem se ho. Už jsem nevěděla co od něj čekat. 

"Omlouvám se" viděla jsem, jak mu malá slza stekla po jeho tváři. Mrzelo ho to. Mrzelo ho, že mě znovu uhodil a určitě věděl, že to neměl dělat. Začínala jsem si myslet, že se opravdu nedokáže ovládat. "Miluji tě, Lily" pohladil mě po hlavě a já koukala do jeho smaragdově zelených očí. Dal mi jemnou pusu na temeno hlavy a já na něj jen koukala. S napuchlýma očima od pláče.

Možná se zítra Zayna zeptám na pár věcí..

---

Ahoj! Vítám vás u nové kapitoly zase po delší době <3

Znovu mám nápad na novou knížku, takže pokud budete mít zájem, dejte mi vědět :)

Snad se kapitola líbila a budu ráda za každý komentář a votes! <3