More Than a Psychopat | cz HS

1 %

-P.O.V Lily-

Právě máme hodinu matematiky. Naštěstí tedy poslední hodina ve škole a to znamená, že po té hnedka bodu moci jít domů. 

Najednou na mé lavici přistál zmuchlaný papírek. Rozbalím ho a přečtu co je na něm napsané. 'Těš se po škole'  přečetla jsem si vzkaz na papírku pro mě. Nic neobvyklého.. Takovéhle výhružné zprávy dostávám pořád. Nemusela jsem hledat toho kdo mi to hodil na lavici.. byl to Trevor. Trevor a jeho partička.. No tedy.. všichni ve škole, mě nemají rádi a šikanují mě. Neznám důvod proč tomu tak je, nikdy jsem nikomu nic neudělala. Může to být kvůli tomu, že se ráda učím? Či jak se oblékám? Většinou mi ubližuje jen Trevor a jeho partička. Jinak mě často jen ostatní ignorují a nebaví se semnou.

Rodiče o tomhle nevědí a ani se jim to nechystám říct. Je to tak lepší. Nechci jim přidělávat starosti, jelikož mají sami moc práce. Ještě dva roky tady a pak pryč od nich. Nechodím na párty, nemám ráda alkohol a ani vůni cigaret. Radši sedím doma v pohodlí a čtu si mou oblíbenou knížku s šálkem čaje. Jsem velmi odlišná od lidí na mé škole. To je asi ten důvod, proč nezapadám.

---

Zazvonilo na konec hodiny a já si rychle vzala svoje věci a utíkala pryč ze školy co nejrychleji to šlo. Chtěla jsem se vyhnout Trevorovi. Na mou smůlu se mi to ale nepovedlo.

Trevor mě silně přirazil na skřínku, na což jsem sykla od bolesti. "Jak se opovažuješ přede mnou utíkat?!" řekl naštvaně a mračil se. Kopl mě do břicha a já spadla na zem "Jsi jenom loser.. měla by si se vrátit tam odkud si přišla" odplivl si znechuceně a odešel pryč.

Většinou to dopadá ještě hůř, naštěstí to bylo dnes jen tohle. Ještě chvilku jsem seděla na zemi, než bolest trošku odstoupila a já se tak mohla vydat domů.

Domů to mám tak 15 minut pěšky. Ano chodím pěšky.. je to lepší než autobusem. Aspon se projdu a všechno si urovnám v hlavě. 

Najednou mi v tašce zabzučí můj telefon. Přestanu v chůzi a vyndám si z mé tašky telefon a tašku dám zase na záda. Zpráva byla od neznámého čísla.. že by Trevor a jeho vtípky? Posílá mi často zprávy.

Unknown Number: Je mi to moc líto, princezno. Neboj.. jednou tě od nich dostanu pryč.

Tohle by určitě Trevor nenapsal.. kdo je to?

Me: Kdo jste?

Zeptala jsem se zvědavě a rozešla se zase směrem k mému domu. Ale na to mi hned přišla další zpráva.

Unknown Number:  Možná tvoje noční můra. Možná tvůj budoucí manžel, Lily. To rozhodneš ty :*

Co? Vůbec to nechápu.. Kdo to sakra je?! Klid Lily.. určitě je to Trevor a dělá si z tebe zase srandu. Jako vždycky. Je pátek.. a já myslela že aspon ted budu mít klid. Co když to ale Trevor není?

Me: Jak víte mé jméno? 

Nijak jsem nereagovala na předešlou SMS a jemně se zamračila nad další odpovědí. 

Unknown Number: Vím o tobě všechno, Lilianko. 

Dobře, už mě dost děsí. Na sucho jsem polkla a mobil už schovala do kapsy od kalhot. Pomalu jsem se vydala ke dveřím od mého domu a vešla dovnitř.

"Ahoj zlato, jak bylo ve škole?" usmála se na mě mamka, která seděla v obýváku na gauči a která si mě všimla hned co jsem vešla dovnitř.

"Ahoj, jako vždy skvěle" zalhala jsem, a taky jsem se pokusila o úsměv. "Táta je v práci?" sundala jsem si boty a šla směrem k mému pokoji do druhého patra. 

"Ano, dnes má noční" odpověděla mi na otázku, a dál sledovala nudný pořad v televizi.

Jen jsem kývla, i když to nemohla vidět a vešla do mého pokoje. 

Konečně doma. Má oblíbená knížka a klid.