More Than a Psychopat | cz HS

3 %

Na tu zprávu jsem už neodpovídala a šla se umýt. Dala jsem si užasnou teplou sprchu, a nechtělo se mi vůbec ven ze sprchy. Věděla jsem že tam ale nemůžu být navěky a tak jsem vylezla a osušila se. Vzala jsem si mé letní pyžamo a zalezla si pod peřinu. Vzala jsem si ještě můj mobil a projížděla sociální sítě, když v tom se mi zavřeli všechny okýnka se sociálními sítěmi kterýma jsem ted brouzdala a otevřeli se mi tam zprávy s Harrym. Co se to děje

Unknown Number: Je neslušné neodpovídat. Jaká byla sprcha? ^^

Me: Jak víš, že jsem se byla sprchovat?

Unknown Number:  Sleduji tě.. to už ale určitě víš :)  V 19:00 ti budu volat, a ty to zvedneš, ano?

Me: Ano...

Unknown Number:  Hodná holčička :-)

Byla jsem tak moc zmatená. Kolik je vlastně ted? Podívala jsem se na hodiny v mém pokoji, které byli nad dveřmi. Je 18:58.. nemohlo být třeba 17:00? Mám mu to opravdu zvednout? Neměla jsem mu vůbec odpovědět na první zprávu co mi poslal.. Najednou mi začal vyzvánět mobil. Lekla jsem se, protože jsem byla až moc hluboko v myšlenkách. Klikla jsem na zelené tlačítko na přijatí hovoru.

"Můžeš pro mě něco udělat, princezno?" ozval se z telefonu mužský trošku chraplavý hlas. Zněl mladě.. takže to není žádný 50ti letý děda, jak jsem si myslela. No pořád to neměnilo ten fakt, že je to nějaký stalker, co o mě ví vše. 

"C-co?" zakoktala jsem vyděšeně. 

"Otevři dveře" hned jak domluvil, hovor típl a někdo zazvonil na nás dům. Lekla jsem se. Je tady?

"Zlato! běž otevřít!" křikla na mě mamka ze zdola.. Proč nemůže jít otevřít ona, když je dole?

Klepala jsem se strachy a byla hrozně nervozní. Pomalu jsem sešla schody a šla k hlavním dveřím. "Stalo se něco zlato?" podívala se na mě mamka z obýváku. 

"Né, nic" pokroutila jsem nervozně hlavou a pomalu odemkla dveře, otevřela jsem je a přede mnou se tyčil vysoký, celkem mladý muž. Na sucho jsem polkla. 

"Můžu dál?" zeptal se mě a usmál se, čímž ukázal své rovné bílé zuby. Vážně jsem ted pomyslela na zuby? uh..

"N-" nemohla jsem nic říct protože se zamnou ozval hlas mamky, který mě přerušil. 

"Ah.. dobrý den, co potřebujete?" jemně mě mamka odstrčila od dveří aby si s ním popovídala. Odlákej ho, prosím.

"Dobrý den, asi vám to vaše dcera neřekla. Ale jsem její přítel. Harry Styles" podal mé mamce ruku na potřeseně. Cože to řekl? Měla jsem pootevřená ústa a jen na ně němě koukala. 

"Oh, to se nepochlubila" usmála se na mě mamka "pojd dál, Harry" odstoupila mu ode dveří a on tak vešel dovnitř. Mami... "Dáš si něco? Čaj, kafe..?" nabízela mu. Děkuji mami..

"Né děkuji, měl jsem po cestě" usmál se na mou mamku. 

"Ani ho nepozdravíš, Lily?" podívala se na mě mamka přísně. Ah.. kdyby si věděla, kdo to je. Co tu sakra dělá? Jak si dovoluje přijít ke mě domů.

"A-ahoj" sklopila jsem hlavu. Viděla jsem jak se ke mě přiblížil a objal mě. Zhluboka jsem se nadechla a nemohla se ani hnout.

"Rád tě vidím" zachraptěl mi do ucha.

"Jste tak sladcí" usmála se až moc přeslazeně mamka. Harry se ode mě odtáhl a chytl mě za ruku. Chtěla jsem mou ruku vyškubnout s jeho sevření, on ale ještě sevření zesílil až jsem potichu sykla bolestí. 

"Půjdeme do pokoje, pokud nevadí" kývl hlavou Harry ke schodům do mého pokoje.

"No jistě že ne, upalujte" tleskla štastně mamka a nechala nás jít do mého pokoje.

Vešli jsme do mého pokoje a on za námi zamkl. Nechápavě a vyděšeně jsem se na něj koukala.

"Tvoje mamka je skvělá" otočil se na mě a pomalu přecházel ke mě, já začala ale couvat. "Nemusíš se mě bát, nikdy bych ti neublížil" zamračil se.

To mu mám věřit? Věřit nějakému stalkerovi?