More Than a Psychopat | cz HS

30 %

Naštvaně jsem si sedla na místo spolujezdce do Harryho auta a zkřížila si ruce na hrudi. Pořád jsem tak nějak nepobírala, co tam sakra dělal. Naštěstí se choval normálně a neudělal nějakou scénu, no pořád jsem byla naštvaná kvůli tomu, že mě určitě sledoval.. Nebo podle jeho slov 'dával si na mě pozor'. Niall nevypadal úplně štastně, že tam s námi byl Harry, protože jsme si ten den měli užít jen my dva. "Jsi na mě naštvaná?" zeptal se Harry, když si sedl vedle mě na místo řidiče a dal přes sebe bezpečnostní pás. "Nemáš proč" otočil na mě hlavu a přeměřil si mě pohledem od shora až dolů. "Zapni si pás" pousmál se na mě, ale já ho neposlouchala. Nikam jsem s ním jet nechtěla, jediné co jsem chtěla bylo strávit pár hodin s Niallem a to se mi taky nesplnilo. 

"Tak si to přiznej, Harry" otočila jsem na něj hlavu a tak se mu koukla do jeho smaragdových očí. "Nebyla to náhoda, že ses tam najednou objevil" jemně jsem se zamračila, když v tom mi pár neposedných vlasů spadlo do obličeje, než jsem si je stačila strčit za ucho, natáhl ke mě Harry ruku a udělal to za mě, přičemž se jemně dotkl mé tváře. Naskočila mi husí kůže a odvrátila jsem od něj rychle pohled, aby si nevšiml, že mi začali jemně hořet tváře. Proč se mi tohle děje..?

"Slíbil jsem ti, že tě přestanu sledovat" po pár minutách ticha promluvil, což mě donutila se na něj znovu podívat. "No neslíbil jsem ti, že si na tebe nebudu dávat pozor" usmál se a já pootevřela pusu. Zdá se mi to, nebo má všechno úplně skvěle naplánované?  "Odvezu tě domů, připoutej se, princezno" poplácal mě jemně po temeni hlavy, no já jsem na něj pořád jen zmateně koukala s polootevřenou pusou. Krátce se zasmál a natáhl se přese mě pro bezpečnostní pás, který mi pak za mě i zapnul, přičemž naše obličeje byli blízko sebe. A samozřejmě, že by to nebyl Harry, kdyby toho nevyužil. Zastavil se mi dech, když se mi díval z takové blízkosti do očí. Více jsem se přitiskla na sedačku a ani se nehnula, když v tom mi dal rychlí polibek na rty. "Jsi roztomilá, když si zmatená" ušklíbl se a vrátil se na svoje místo. Nastartoval auto a vyjeli jsme směrem ke mě domů.

---

Nemůžu uvěřit tomu, že moje máma znovu pozvala Harryho k nám domů. Spokojeně si povídali v obývacím pokoji, zatím co já jsem je jen z po vzdálí sledovala a jedla muffin, který moje mamka dnes upekla. "No a Harry.. Kdy Lily konečně požádáš o roku? Nemůžu se dočkat" zeptala se z ničeho nic, až jsem se zakuckala a s vykulenými oči jsem na ní koukala. To nemůže myslet vážně.. 

Harry se zasmál a prohrábl si rukou své vlasy "to záleží na Lily" podíval se na mě a já na něj s neuvěřením koukala. Tihle lidi se museli zbláznit. Protočila jsem očima a namířila si to ke mě do pokoje. Samozřejmě, že jsem po pár sekundách za sebou uslyšela Harryho kroky a když jsem se v pokoji chtěla zavřít, Harry bez problému vešel dovnitř se mnou. Povzdechla jsem si a sedla si na svojí postel. "Vypadala si překvapeně, když jsem to řekl. Co tě tak zaskočilo?" ušklíbl se a přešel přede mě. Skrčil se, aby byl v úrovni mých očí a byl až moc nebezpečně blízko.

"Třeba to, že si tě nikdy nebudu chtít vzít" řekla jsem celkem odvážně a koukala se mu seriozně do očí. No na sucho jsem polkla, když se ke mě obličejem ještě více přiblížil. Hned mě místo odvahy přepadla nervozita. Koukla jsem se někam jinam, jen abych nemusela koukat do jeho očí, které mě tak moc propalovali pohledem. Naklonil se k mému uchu a já hnedka zkameněla, když se jeho rty jemně otřeli o můj ušní lalůček.

"Tak už si to přiznej Liliano. Něco ke mě cítíš a nenávist to určitě není"

---

Tak po delší době Vám tu přináším novou kapitolu <3 Mám spoustu úkolů, takže je těžké přidávat nové kapitoly :( <3 Doufám, že se Vám kapitola líbila. Budu moc ráda za každý komentář a votes <3 :) 

- Moc vám děkuji za 1k votes <3