Only my

4. Kapitola

•Anastasia POV•
Dneska už je pátek konečně víkend. Neříkám že by moje práce zatím byla nějak složitá ale i tak už jsem se těšila. Spolupráce s paní Venable byla poměrně v klidu ale když jsem třeba na obědě seděla s Elizabeth zbytek dne se chovala jinak. Celkově když mě viděla bavit se s Eliz byla taková podrážděná.

Dnes jdu s Eliz do nějakého klubu. Řekla že je to jeden z nejlepších klubů tady. Já do takových podniků nechodím. Jsem radši hezky v klidu doma s nějakým filmem ale proč bych nemohla udělat výjimku. Řekla že mě vyzvedne hned po práci takže věci jsem si vzala s sebou . Končila jsem až kolem 17h což bylo tak akorát.

Šla jsem k paní Venable abych jí mohla dát každodenní kávu. Zaklepala jsem a pomalu vstoupila do její kanceláře. ,,Dobré ráno paní Venable. Tady máte kávu. Co pro vás dnes mužů udělat?" ,,Dobré ráno všechnu práci máte již zadanou v počítači. A dekuji za kávu."
Šla jsem tedy do své kanceláře a začala řešit svou práci.

~čas oběda~

Došla jsem dolu do jídelny a hned šla za Elizabeth. ,,Ahoj tak co máš věci sebou?" Pozdravila mě a zeptala se. ,, Ahoj jasný že mám. Počkáš na mne teda dole v 17h?" ,,Samozřejmě. Už se nemůžu dočkat určitě tě to tam bude bavit." Řekla nadšeným hlasem. Za tu krátkou dobu co se spolu bavíme jsem si všimla že jsme každá úplně jiná. Eliz je hrozně komunikativní, společenská a prostě úplný opak mne. Já jsem prostě ten klidný typ holky co má ráda svůj klid. Když nad tím tak přemýšlím možná i proto si spolu tak rozumíme.

Během oběda jsem na sobě furt cítila něčí oči. Takže jsem se otočila abych zjistila komu ty oči patří. Byla to paní Venable ale jakmile si uvědomila že jsem si jí všimla hned odvrátila zrak a začala svou pozornost věnovat svému jídlu. Přišlo mi to divný. Není to vlastně ani poprvé co na mne paní Venable takhle koukala ale já se tomu prostě snažila nevěnovat pozornost. ,,Já už mymslela že si toho nevšimneš." ,,Jako čeho?" ,,No přece toho jak na tebe ta mrcha furt zírá." Řekla Eliz podrážděným hlasem. ,,Neříkej jí mrcha." Zastala jsem se paní Venable. Chtěla jsem říct že ani nevím proč jsem to udělala ale vím to až moc dobře. Za tu dobu co tady pracuju jsem se do ní zamilovala. Samozřejmě stát by se to nemělo ale co jsem mohla dělat.? ,,Proč se jí proboha zastaváš? Jediné co děla je že tě furt očumuje až je to kolikrát strašidelné." Řekla úplně nevěřícně. ,,Nevím prostě jen podle mě mrcha není." Řekla jsem co nejvíc přesvědčivě jak jen to šlo. ,,Nebudeme to řešit. Nechci se tady hádat kvůli ní." ,,Já taky ne." Zbytek oběda proběhl v klidu. Jen když paní Venable odcházela viděla jsem její znechucený obličej. Těžko říct na koho to bylo mířeno.

Blížila se 17h a to znamenalo že jsem měla práci už hotovou proto jsem se šla na záchody převléct a udělat ještě nějaký make-up abych mohla hned jít. Zvolila jsem černé šaty. V šatníku jich moc nemám a tohle mi přišlo jako vhodná volba. (Obrázek nahoře)

Šla jsem ještě za paní Venable ji oznámit že odcházím. Když mě pustila dovnitř vstoupila jsem. Její pohled hned padl na moje šaty a viděla jsem jak v jejích očích záblesk něčeho. Než jsem to ovšem mohla rozeznat bylo to pryč, stejně rychle jako to přišlo. ,,Jen vám chci říct že práce je hotová takže odcházím." ,,Dobře můžete jít určitě někam pospícháte." Řekla to neskutečně jedovatým hlasem. ,,Prěji příjemný večer." Nečekala jsem na odpověď a odešla jsem dolu za Eliz. Ta už tam čekala v krásných extrémně vyzívavých stříbrných šatech. Jo já taky zvolila trochu vyzívavé šaty ale ona to posunula na jiný level.

629slov