Only my

30. Kapitola*

*SMUT*
•Anastasia POV•
~o týden později~

Dnes měla jít Mina k lékaři kvůli zádům. Včera se semnou dohadovala, že tam půjde sama, že prý mě nechce otravovat. Nevím jak je to možné ale nakonec jsem naši "hádku" vyhrála. Nechtěla jsem jí v tom prostě nechat. Jednou mi říkala jaký má od malička strach z lékařů. Byla jsem ráda, že mi tuhle svoji slabou stránku ukázala. Miluju jak je vždy silná ale aspoň občas se o ni chci postarat já.

,,Můžu řídit?" Zeptala jsem se když jsme staly před autem. ,,Budeš hodná lásko." Pomohla jsem jí posadit do auta. Jde vidět že se bojí. Od rána je taková divná ale to naprosto chápu. Celou dobu koukala z okna a bylo vidět jak je duchem nepřítomna. Položila jsem ji ruku na stehno a začala ho pomalu hladit. ,,Bude to dobrý. Slibuju Mino." Svoji ruku dala na tu moji a stiskla ji. ,,Děkuju."

V čekárně naštěstí nebyl skoro nikdo. Sedla jsem si vedle Miny, která byla pořád značně mimo. ,,Buď v klidu jsem tady. S tebou." ,,Paní Venable prosím." Mina vstala a nejspíš chtěla jít sama ale já vstala taky. ,,Kam jdeš?" ,,S tebou přece." Zajiskřily jí oči a pronesla tiché děkuju. Vešla jsem s ní do ordinace kde na ni čekal lékař. Řekl jí aby si sedla na lehátko. Nejdřív se jí zeptal na bolest a další takové věci a pak se šel podívat na její záda. Rozepnul jí šaty a díval se na zakřivení páteře. Nebudu lhát bylo mi nepříjemné vidět jak se jí dotýká. Viděla jsem jak si Mina kouše spodní ret a má slzy v očích. Přešla jsem k ní a klekla si. Chytila jsem ji za ruku, kterou jsem pevně sevřela aby věděla, že jsem tady s ní. Úplně nepatrně se na mne usmála. Doktor pak zapnul šaty a šel si sednout za stůl.

Odcházely jsme s receptem na léky a dalšími informacemi o její páteři. Napsal jí i silnější léky proti bolesti potom co mu řekla, že ty, které má už moc nezabírají. Celou cestu k autu se mě pořád pevně držela jako by se bála, že odejdu. Pomohla jsem jí do auta a na zadní sedadla jsem dala tašku s léky. Sedla jsem si na místo řidiče a nastartovala motor.

•Wilhemina POV•
Cítila jsem se zahanbeně. Nechutně. Nejradši bych zmizela z povrchu lidského. Po každé prohlídce se cítím jako totální mrzák a monstrum ale dnes to bylo jiné. Horší. Sice bylo úžasné mít ji tam ale zároveň jsem si říkala co když jí teď dojde, že za to nestojím, že jsem úplně neschopná a já nevím co všechno. Celou dobu mě držela za ruku i pak v autě ale já ty myšlenky nemohla dostat pryč z mé hlavy. Nešlo to. ,,Mino je vše v pořádku?" Z mých myšlenek mě vytrhl ten sametový hlas. ,,J-jo je." Vnitřně jsem si dala facku za to jak se mi třásl hlas. ,,Nelži mi prosím. Chceš si o tom doma v klidu popovídat?" ,,Spíš ne." Řekla jsem a dál se ztrácela ve svých myšlenkách.

Doma mi Anastasia nabídla , že mi udělá koupel. To jsem nemohla udělat. Takže ona zamířila do velké koupelny všechno připravit a já do pokoje. Seděla jsem na posteli a čekala až Ana přijde. ,,Máš to připravené." Oznámila mi mezi dveřmi. Vstala jsem s pomocí hole a prošla do koupelny. Vana byla plná bublinek a vonělo to po levanduli. ,,Děkuju miláčku." ,,Chceš nějak pomoct?" Chvíli jsem nad tím musela přemýšlet a nakonec přikývla. Přistoupila za mne a rukama mi začala hladit boky. Pak mi rozepla zip mých šatů a pomalu mi je stáhla. Zeptala se jestli mi může sundat i podprsenku na což zas přikývnu. Rozepla ji a hodila na zem. Stoupla si přede mne usmála se. ,,Sundám ti silonky a kalhotky hm?" ,,Budeš moc hodná." Klekla se přede mne chytila lem silonek a stahovala je dolu po mých nohách. Když byly dole vystoupila jsem z nich. Ana mi začala líbat obě stehna a u toho odstraňovala i kalhotky. Bylo to strašně uklidňující. Stoupla si zpět přede mne.

,,Chceš umýt?" Nechtěla jsem aby se o mne tak starala. Tohle jsem měla dělat já. ,,Nechci aby si okolo mne tak skákala." ,,Nech mě abych se o tebe jednou postarala." Nakonec jsem souhlasila. Namočila mi vlasy a dala mi do nich šampon. Masírovala moji pokožku hlavy. ,,Nechceš se ke mně přidat?" ,,Ráda." Své oblečení hodila na hromadu kde bylo i moje. Musela jsem se kochat jejím krásným tělem. ,,Posuneš se prosím?" Nejdřív jsem nechápala ale když jsem viděla jak chce jít za mne pochopila jsem. Odsunula jsem se a ona si vlezla za mne. ,,Můžeš se opřít." Nechtěla jsem ale chytila mě za ramena a opatrně stáhla na sebe.

Už jsme nějakou dobu ležely ve vaně když v tom jsem ucítila jak mi Ana začala rukou mačkat prsa. Kvůli tomu jsem trochu zasténala. Druhou ruku pak posunula dolu k mému středu. ,,Můžu?" ,,Prosím." Bylo jediné co jsem dokázala říct. Její prstíky mě začaly krásně uspokojovat. Byla tak něžná. ,,Jen tak maličká. Děláš to tak dobře." Líbala mě na krku a dál pokračovala ve svých službách. Během další chvilky jsem pro ni přišla. ,,Děkuju." Opatrně jsem se otočila v její náruči abych ji mohla políbit. ,,Pojď už ven voda začíná být studená." Řekla mi mile.

•Anastasia POV•
Hrozně mě to bavilo. Starat se o ni. ,,Chceš pomoct převléknout?" Zavrtěla hlavou. ,,To ještě zvládnu sama." Řekla a zasmála. Šlo vidět jak se od začátku dne zas nějak uvolnila. Pak mě něco napadlo. ,,Chtěla bys namasírovat záda ?" V šoku se na mne podívala. ,,T-to bys vážně udělala?" ,,Samozřejmě Mino." Přešla jsem k ní a něžně ji políbila. Její dominantní stránku jsem milovala ale když se chovala takhle sladce bylo to úžasné. Odtáhla jsem se a ukázala na postel.

Vyndala jsem nějaký olej, který mi řekla kde je. Wilhemina si lehla na břicho a já jí vyhrnula noční košili. Nanesla jsem si olej na ruce a začala jí ho nejdřív roztírat po zádech. ,,Můžeš přitlačit." Poslechla jsem a víc ji tlačila na záda. Všechno bylo v pořádku dokud jsem neslyšela jak hlasitě zasténala a na páteři se jí něco strašně uvolnilo. ,,Mino ublížila jsem ti. Promiň nechtěla jsem moc se-" Začala jsem hned panikařit. ,,Ne miláčku tohle bylo přesně to co jsem potřebovala. Můžeš klidně pokračovat." Oddychla jsem si a pokračovala.

Teď jsme leželi na posteli přitulené k sobě. ,,Moc ti děkuju lásko." ,,Ráda jsem se o tebe starala." Políbila jsem ji na rty. ,,Pojď spát."

1080slov
Chci moc poděkovat za aktivitu u tohohle příběhu.💜