Only my

17. Kapitola

•Anastasia POV•
Ráno mě probudila krásná vůně. Wilhemina musela být už v tom případě vzhůru. Podívala jsem se na hodiny a viděla že už bylo skoro deset. Vstala jsem a zamířila do kuchyně. Znovu tam byla. S rozcuchaným drdolem a bílými kraťasy a fialou mikinu. Bylo tak krásné ji tak vidět. ,,Strašně ti to sluší." Trochu poskočila a otočila se. ,,Dobré ráno princezno. Jak ses vyspala?" ,,Skvěle. Jak ty?" Řekla mi že výborně. ,,Budeš chtít nějak pomoct?" Zeptala jsem se. Nechtěla jsem aby dělala všechno sama. ,,Ne už to mám skoro hotové. Sedni si ke stolu akorát vyndej příbory." Udělala jsem jak řekla.

Postavila přede mne talíř s vajíčky a nějakou nakrájenou zeleninou. ,,Vypadá to skvěle." Řekla jsem s radostí. Čekala jsem až se taky prosadí abych mohla začít jíst. Když jsem si dala první sousto neubránila jsem se malému zasténání. ,,A chutná to ještě líp." ,,Děkuju." Usmála se a obě jsme pokračovaly v jídle.

Po sněžení jsem ji řekla aby seděla a já že to nádobí uklidím do myčky. Řekla mi že se jde nahoru převléct tak ať pak taky přijdu. Vše jsem uklidila a šla za ní.

Viděla jsem jak si akorát obléká fialové šaty. Všimla si mě v zrcadle a hned se otočila abych neviděla její zadá. ,,Mino buď v klidu. Nemusíš se stydět." Stydlivě se usmála a otočila se ke mně zpět zády. ,,Oblékni se Richard za 30 minut přijede a pojedeme nakupovat." Podívala jsem se na ní a chtěla něco říct ale ona mi v tom zabránila. ,,Žádné námitky. Prostě jedeme." Nic jsem neřekla a šla si pro věci.

Přijeli jsme k jednomu velkému obchoďáku. Šel s námi i Richard nechápala jsem proč. ,,Mino proč s námi jde i Richard?" Zašeptala jsem. ,,No někdo ty tašky brát musí." ,,Já ti nechci nic říkat ale opravdu jednu tašku unesu." Řekla jsem se smíchem. ,,Kdo říká že bude jen jedna." Zmateně jsem se na ni podívala a ona se jen hrdě usmála a pokračovala v cestě.

Mina řekla že přesně ví kam mě vzít. Neprotestovala jsem. Během naší cesty jsem se začala cítit strašně nepříjemně kvůli velkému počtu lidí. Proto jsem Minu popadla za ruku. Ona se na mne trochu v šoku podívala ale pak mi ji taky stiskla. Bylo hezké takhle s ní jít na veřejném místě.

,,Tak jsme tady lásko." Řekla před velkým obchodem. Vešly jsme dovnitř a Wilhemina mi řekla ať se jdu podívat na nějaké šaty. Bylo tam spoustu krásných šatů.

Chvíli jsem tam chodila když za mnou přišla Mina s černými dlouhými šaty. ,,Vyzkoušej si tyhle." Řekla mi. Odešla jsem do kabinky. Vypadaly absolutně perfektně. (OBRÁZEK NAHOŘE) Vylezla jsem ven ,tam stála Mina s úžasem v očích. ,,Vypadáš absolutně dokonale. Teď ti právem mužů říkat moje princezna." Úplně jsem zrudla a ona se jen usmála. ,,Jdi si je sundat." Řekla mi. Při sundavání mi tam vlezla. ,,Bože straně jsem se lekla. To mi nemůžeš dělat." ,,Tak co vezmeš si tyhle. Chtěla bych ještě něco nakoupit." Já se podívala na cenovku a ta cena byla obrovská. ,,Jo jsou krásné ale ta cena je úplně obrovská." ,,A co?" Zeptala se. ,,No já nemůžu si je dovolit." Zasmála se a pohladila mě po tváři. ,,Ty nebudeš platit vůbec nic miláčku. Budu platit já." ,,Ale to je opravdu drahé. To po tobě nemůžu chtít." Furt se usmívala jako kdyby na tom bylo něco vtipného. ,,Říkala jsem že tě budu rozmazlovat. No a svoje slovo držím. Teď mi dej ty šaty, oblékni se a přijď za mnou."

Vyšla jsem ven a tam už na mne čekala. Došly jsme k pokladně a Mina za šaty zaplatila. ,,Moc děkuji. Chtěla bych ti to oplatit." ,,Nejvíc mi to oplatíš když z toho budeš mít dál takovou radost." Řekla usmála se na mne a dala mi malou a nenápadnou pusu na čelo. ,,Mohl bys Richarde." Řekla Mina a podávala mu tašku. ,,Jistě paní Venable." Vzal od ní tašku a my šli dál.

,,Kam to ještě jdeme?" Zeptala jsem se jí. ,,Koupit ti nějaké věci ke mně. Sice tě ráda vidím ve svých věcech ale chci abys měla i svoje." Zastavila jsem se a ona se na mne zmateně podívala. ,,Co se děje?" ,,To už si ale budu platit sa-" přerušila mě. ,,Vůbec se o tom semnou nehádej, platím já." Chytila mě za ruku a vedla k jednomu obchodu.

•Wilhemina POV•
Možná to bude znít divně ale dělalo mi strašnou radost takhle jí kupovat věci. Sice říkala že to platit nemám a že je to drahé ale viděla jsme jak jí jiskří oči když jsem ji to nakonec koupila. Bylo krásné ji takhle vidět. V jednom obchodě jsem využila šance když se koukala na nějaké tepláky na doma a podívala jsem se na nějaké pěkné spodní prádlo jako překvapení.

,,Už si utratila dost a já nic dalšího nepotřebuju. Takže můžeme odjet." Řekla a podívala se na mne a pak na Richarda který měl asi 4 tašky. ,,Neřeš peníze ani kolik jsem jich utratila pro tebe to dělám ráda. Opravdu ještě něco nepotřebuješ? Cokoliv?" Zavrtěla hlavou. Chytila jsem ji za ruku a propletla si s ní prsty. Přiznám se líbilo se mi to. Byl to takový hezký pocit vědět, že je tak blízko u mne.

Richard naložil tašky do kufru auta. My dvě jsme si sedly dovnitř. ,,Děkuju vážně straně moc." ,,Neděkuj. Jsem ráda že jsi šťastná." Naklonila se ke mně a políbila mě. Byl to krátký polibek ale plný emocí. Richard pak nastartoval auto a odvezl nás domu

912slov
Trochu jsem se rozepsala ale takhle kapitola mě fakt bavila.💜