Only my

11. Kapitola

•Wilhemina POV•
Nevěděla jsem úplně přesně jak jí to ještě říct. Věděla jsem ale že jí to nějak říct musím. Jen doufám že nakonec necouvne.

Během práce jsem se skoro vůbec nemohla soustředit. Pořad jsem myslela na to co se bude dít. Bude vyděšená nebo bude snad šťastná. Nevím ale mám pocit že mi z těch myšlenek praskne asi hlava.

Abych vám trochu přiblížila mou situaci. Bojím se že mě nepřijme takovou jaká jsem a to myslím ve všech směrech.

•Anastasia POV•
Po konci práce jsem si sebrala svoje věci a šla do kanceláře Wilheminy. Vešla jsem dovnitř ale zapomněla jsem na jednu dost důležitou věc. Zaklepat. ,,Ale, ale Anastasie někdo neumí klepat." podívala se na mne hravým pohledem. ,,Já...moc se omlouvám zapomněla jsem." Bože to se muže stát jen mně. Tak moc jsem se těšila že ji uvidím až jsem zapomněla na obyčejné klepání. Co když jsem ji teď naštvala nebo zklamala. ,,No pro jednou ti to odpustit můžu ale příště už by za to byl nějaký trest." Když to řekla nevěděla jsem jak reagovat. Pak jsem ale cítila ten nával tepla do tváří a viděla její úšklebek. Došlo mi že už ani nic říkat nemusím. ,,Pojď nechci se tu už zdržovat. Hlavně máme co probírat."

Společně jsme šly k jejímu autu. Dole na recepci už naštěstí nebyla Eliz. Mám totiž pocit že kdyby jo udělala by nějakou scénu. Nejspíš by začala zas urážet Minu a určitě by jí bylo jedno že tady je. Poslední dobou se chová strašně nepříjemně. ,,Nad čím přemýšlíš?" vytrhla mě z mého transu. ,,Ehm...jen o Eliz." Když jsem řekla že o Elizabeth šlo vidět že se v jejím pohledu něco změnilo. ,,Děje se něco?" teď jsem se ptala já. ,,A na co přesně o ní myslíš?" Na moji otázku ani neodpověděla. ,,No že je lepší když tady už teď není. Jakože nebude nic říkat a tak." ,, Pojď nechci se zbytečně naštvat." Byla jsem ráda že se u tohohle tématu nechce zdržovat.

Cesta k jejímu domu byla tichá. Minule jsem si ani neuvědomila jak moc na kraji města žije. Byla to ovšem hezká část.

,,Posaď se prosím." řekla a ukázala na pohodlný gauč. Sama se posadila do křesla hned vedle. ,,Půjdu rovnou k věci..."

383slov
Po delší době trochu. Příště už určitě půjdu k věci. Slibuju.💜