19. Kapitola

252 13 0
                                    

•Anastasia POV•
Probudila jsem se asi kolem páté hodiny ráno. Už jsem nešla radši spát protože bych určitě nevstala. Proto jsem se v klidu oblékla, udělala si hygienu a snídani. Včera jsem telefon zkusila dát ještě do rýže. Tak jsem ho šla zkontrolovat ale nepomohlo to.

Byl čas jít do práce takže jsem si vzala věci a vyrazila. Tentokrát jsem stihla jít i pro kafe. Na recepci byl stále ten kluk. Za což jsem byla ráda ale zároveň jsem to nechápala. Rozhodla jsem se že Mině o mém setkání s Eliz radši neřeknu. Přišla jsem do její kanceláře po tom co mi řekla abych vstoupila. Viděla jsem jí jak sedí za stolem s hlavou v dlaních. ,,Mino co se děje?" Hlava jí vystřelila nahoru a setkala se s mým pohledem. ,,Bože Anastasie. Proč jsi mi nepsala a nezvedala telefon. Strašně jsem se bála že se ti něco stalo. Tohle mi přece nemůžeš dělat." Všechno na mne ve spěchu vychrlila. Vstala a šla zamnou a pevně mě objala. ,,Omlouvám se. Když jsem odcházela chtěla jsem ti hned napsat ale mobil mi spadl do louže a nefungoval. Doma jsem ho dala do rýže ale už se neprobral. Mrzí mě že sis musela dělat takové starosti." Řekla jsem jí upřímně. Smutně se na mne usmála a dala mi pusu na čelo. ,,Si hrozný nemohlo víš o tom?!" Zasmála jsem se. ,,Tady máš kafe." Podala jsem jí kelímek. ,,Po práci tě vyzvednu u tebe v kanceláři tak buď připravená."

•Wilhemina POV•
Byla jsem tak ráda že je v pořádku. Hned jak odešla poprosila jsem Richarda aby pro mne přijel kolem oběda. Mám v plánu jet jí pro nový mobil. Nemůžu jí nechat bez něj přece. Vím určitě by si ho zvládla koupit sama ale mne to nezabije.

,,Kam to bude paní Venable?" Zeptal se Richard když se posadil za volant. Řekla jsem mu aby jel do jednoho obchoďáku.Tam jsem šla do obchodu s elektronikou. Zamířila jsem do sekce s telefony a přesně věděla co hledám. Přišel tam nějaký pracovník a zeptal se mě co chci. Řekla jsem mu jaký telefon hledám a on šel do skladu.

Richard mě přivezl zpět do práce. Úplně akorát. Končila mi obědová pauza. Šla jsem do kanceláře tašku s telefonem jsem položila k sobě za stůl.

Už jsem končila což znamenalo že jsem si vzala věci a šla za Anou. Zaklepala jsem na její dveře ale odpovědi se mi nedostalo, proto jsem otevřela ale Ana tam nebyla. ,,Ano?" Zavolala jsem na ni. Nic. Pak se otevřely dveře a v nich stála. ,,Nečekáš tady dlouho?" Zavrtěla jsem hlavou.

•Anastasia POV•
,,Dej mi jen chvilku vezmu si věci a můžeme jít." ,,Počkej ještě." Řekla mi Mina. Otočila jsem se zpět na ni. ,,Co?" Zeptala jsem se. ,,Tady. To je pro tebe." Podala mi tašku. Podívala jsem se na ní a vzala si od ní tašku. Bylo na ní logo Apple. Nevěřícně jsem se na ni podívala. ,,No šup podívej se." Sáhla jsem do tašky a vytáhla krabičku. Byl to fialový Iphone 11. ,,Ne to nemůžu Mino. To nejde." Začala jsem ji to vracet ale ona mě zastavila. ,,Hele kdyby to byl problém tak ti ho nekoupím. Takže bude nejlepší když si ho vezmeš. Hádat se s tebou nebudu." Nečekala jsem a objala ji. ,,Děkuju ale stejně si to dělat nemusela." Řekla jsem jí do hrudi. ,,Nemáš zač maličká. Ráda ti dělám radost." Pohladila mě po vlasech a dala mi do nich pusu. ,,Chceš abych tě s Richardem odvezla domu nebo bys radši jela ke mně?" Nemusela jsem ani přemýšlet. ,,Rozhodně k tobě. Prosím." ,,Tak jo máme spolu co rozebrat a dělat." Řekla mi a já už se těšila až zjistím co myslí.

612slov

Only myKde žijí příběhy. Začni objevovat