24. Kapitola

259 11 0
                                    

•Anastasia POV•
Ráno jsem se probudila. Okolo sebe jsem cítila dvě silné paže. Pomalu jsem zvedla hlavu a viděla klidně spící Minu. Vypadala tak klidně. Uvolněně. Pak mi ale došlo že spí takže pro ni konečně mužů udělat snídani. Opatrně jsem vstala abych ji nevzbudila. Ve skříni jsem našla nějakou její fialovou mikinu. Takhle byla větší než ostatní takže mi byla úplně obrovská. Splnila ale svůj účel.

Došla jsem dolu, zapnula si potichu hudbu a šla se podívat do lednice. Mohla jsem sice udělat obyčejná vajíčka ale chtěla jsem udělat něco víc. Našla jsem nějakou šunku, sýr a pak i toust. Takže jsem se rozhodla udělat plněny toust.

Příprava nebyla nějak složitá ale nějakou tu chvíli to trvalo. Měla jsem už skoro hotovo a jen jsem ještě potřebovala nakrájet zeleninu k tomu. V tom jsem ale slyšela zvuk hole. Otočila jsem se a viděla překvapivě ještě rozcuchanou Wilheminu v noční košili. ,,Dobré ráno." Pozdravila jsem s úsměvem. ,,Ahoj miláčku." Řekla ještě svým chraplavým hlasem. Viděla jsem jak si mě prohlíží. Měla jsem jen její mikinu a kalhotky. ,,Proč mám takový pocit že to není tvoje?" ,,Chtěla jsem něco teplého a ona na mne tak smutně koukala. Jak jsem mohla odolat." Řekla jsem a zasmála se. ,,Vypadáš roztomile. Stejně jako ta krásná fialová věc na tvém krku." Začala jsem si sahat na krk a pak si vzpomněla na včerejší noc. Musela jsem se tomu zasmát. ,,Co to tam ale děláš?" ,,No konečně jsem vstala dřív tak jsem šla udělat snídani." Chtěla jít zamnou ale já ji zastavila. ,,Sedni si a já to dodělám. Už jen chvilku." Překvapivě mi nic neřekla a šla si sednout.

Začala jsem krájet zeleninu. Trochu jsem se pohupovala do rytmu hudby, která furt hrála. Věděla jsem, že se Mina kouká. I jsem věděla kam přesně se kouká. ,,Vidíš na mne něco zajímavého?" Zeptala jsem se posměšně. ,,No třeba ty tvoje krásné boky a zadeček." Zasmála jsem se s pokračovala.

Měla jsem hotovo proto jsem před ní dala talíř s dvěma tousty a zeleninou k tomu. Nalila jsem jí ještě pomerančový džus. Sobě jsem to pak taky přinesla.

Posadila jsem se ke stolu. Obě jsme se pustily do jídla. ,,Je to výborné Ano." ,,Děkuju." Dál jsme v tichosti jedly když Mina přerušila ticho. ,,Takže o tom stěhovaní...Je mi jasný že to nebude hned ale chci aby to bylo co nejdřív." ,,Někdo je tady nedočkavý." ,,Buď zticha. Už jsem si prostě moc zvykla na tvoji přítomnost u sebe v posteli. Když tě tam pak nemám chybíš mi." Bylo kouzelné vidět ji takhle. ,,Taky chci aby to bylo co nejdřív ale obě víme že bude trvat odvést si věci a prodat byt." ,,No mohly bychom se na to podívat už dneska. Zajely bychom k tobě a podívaly se co všechno budeš chtít vzít sem." Přikývla jsem a napila se svého pití.Po snídani jsme se to ještě chvíli řešily.

Teď jsem se oblékala protože Mina už čekala na mne dole u dveří. Přišla jsem dolu a viděla jak se usmívá na můj vzhled. Měla jsem totiž bílé kalhoty s fialovou blůzou. ,,Sluší ti to." Řekla a dala mi pusu na tvář. ,,Tobě taky." Venku jsem čekala že uvidím Richarda ale nebyl tam. ,,Kde je?" ,,Kdo?" Zeptala se nechápavě. ,,No Richard přece." Ukázala na auto stojící u garáže. Bylo to černé BMW X6. ,,Počkej to je tvoje?" ,,Ano drahá to je moje." Pak mi to došlo. ,,Počkej to jako budeš řídit ty?" Přikývla, zasmála se a šla do auta.

Posadila jsem se a Mina mě připoutala. ,,Zvládla bych to sama." ,,Já vím ale chtěla jsem to udělat." Wilhemina nastartovala auto a vyjela z příjezdové cesty. Prakticky celou cestu bylo ticho. Nebylo potřeba něco říkat.

Pustila jsem ji dovnitř svého bytu. Rozhlédla se po okolí. ,,Máš to tady útulné." Řekla a usmála se. ,,Pomůžu ti zabalit nějaké věci, které můžeme vzít hned." Zavedla jsem ji do svého pokoje a našla nějaké tašky a pro případ i krabice. Mina mi pomohla skládat oblečení. ,,Budeš teď chtít brát ještě něco?" Chvíli jsem přemýšlela. ,,Jo jídlo. Nechci to vyhazovat." Přikývla a řekla ať to jdu zabalit. ,,Nic neříkej prádlo ti složím sama."

Jídlo jsem měla už v zabalené takže jsem se s plnou taškou vydala do pokoje. Viděla jsem Minu jak se dívá na jednu fotku. Byla to fotka mne když jsem malá. ,,Zvědavá?" Trochu poskočila protože mě nečekala. ,,Promiň byla si kouzelná. Ještě víc než teď." Řekla a podívala se na mne když jsem si sedla vedle ní. ,,Hej." Strčila jsem do ní. ,,Ty už si to všechno zabalila?" Když jsem viděla dvě zabalené tašky. ,,Jo takže jestli máš vše tak můžeme jet." Řekla mi.

Mina vzala menší tašku se spodním prádlem a hygienou. Já vzala ten zbytek. Tašky jsme daly do kufru a pak si šly sednout. ,,Zajedeme si někam pro jídlo?" Zeptala se Mina. ,,Můžeme do jedné čínské restaurace?" Přikývla.

Dorazily jsme tam. Byla to malá restaurace na rohu jedné ulice. Dřív jsem tam často chodila. Obě jsme si vybraly nudle. Mina chtěla platit ale já ji zastavila. ,,Nech mě zaplatit aspoň tohle." Udělala jsem na ni psí oči. ,,Dobře." Vydechla polohlasně. Očividně fakt nemá ráda když nemůže platit. Já to už to ale konečně zaplatit chtěla. Nebylo to drahé a prostě bylo mi blbé aby platila i to.

•Wilhemina POV•
Normálně bych jí nedovolila to zaplatit ale když na mne udělala ty psí oči. No nemohla jsem říct ne.

Ana vzala tašku s oběma miskami. ,,Pojedeme ještě někam nebo už chceš domu?" Zeptala jsem se. ,,No teď bychom mohly jet domu ale napadlo mě, že bych ti ráda ukázala jedno místo. Samozřejmě jestli se na to cítíš a chceš." Řekla s nadějí v očích. ,,Ano jestli je to někde v lese tak to nezvládnu. Takový terén mi nedělá dobře." ,,No je to v lese ale auto se dá zaparkovat jen pár metrů od toho místa. Je tam i vyšlapaná cesta. A kdyby něco tak tam budu." Musela jsem se usmát na to jak se furt starala. ,,Dobře ale pojedeme se nejdřív domu najíst." Souhlasila. Nemůžu se dočkat až zjistím kam přesně mě chce vzít.

1014slov
Okey dost jsem se rozepsala takže snad nevadí. 💜

Only myKde žijí příběhy. Začni objevovat