Jisung po příchodu domů odložil klíče v chodbě na botník. Sundal si kabát, který pověsil na věšák. Vyzul boty a unaveně se vláčel do ložnice. Otevřel dveře, které se neobtěžoval za sebou ani zavřít, sundal si sako, které přehodil přes židli, pomalu si povoloval kravatu, než ji přetáhl přes hlavu.
Rozepl si pásek na kalhotech, knoflík a sundal je. V zápěti rozepínal košili, kterou taky sundal a též odložil na židlu. Ještě si sundal ponožky. Vzal telefon a jen v boxerkach vlezl do postele. Telefon odložil na noční stolek, přikryl se a zavřel oči.
Cítil, jak se jeho tělo pomalu uvolňuje, po celodenním stresu a neustálém sezení. Opravdu byl unavený, ale jeho myšlenky se přemístily jinam.
Konkrétně k vysokému brunetovi, který mu dneska věnoval zase až moc společnosti.
Jisung byl zmatený. Nechtěl ho vidět, nechtěl se s ním stýkat. Věděl, že už teď je s ním něco špatně. Začal jevit zájem a to není dobré. Jisung se snažil vsugerovat, že opravdu nemá šanci, že Hyunjin je na ženy a Jisung je jen až moc přátelský vypadající, to je vše.
Ale když se jejich ruce spojily, Jisung cítil zvláštní pocit a už jen to uvědomění, že ho vyšší nechtěl pustit a neustále na něj zíral, ho nenechavalo v klidu.
Ovšemže Jisung měl v hlavě nepořádek. Měl by si utřídit myšlenky.
Nechce s ním mít nic společného, protože je očividné, že vyšší je hráč. Je až moc pěkný na to, aby se vazal.
Pak je tu další věc. Jisung se nechce znovu snažit, má hodně práce a žádný čas na ostatní. Kdyby se začal k někomu vázat, byl by to průser. Nakonec by skončil zase citově raněný.
A za další, je tu ta věc, že se Jisungovi opravdu líbí. Nechtěl si to přiznat, ale tu noc, kdyby nebyl vyšší opilý a zkusil na něj něco, tak by si to asi nechal líbit. Měl měkké a hebké rty, jen byl cítit po alkoholu, z čehož se Jisungovi dělalo špatně, opravdu hodně.Jisung pokroutil hlavou a snažil se všechny myšlenky vyhnat. Bylo to protivné. Neustále přemýšlí, I když řekl, že zkusí dát na Chana a nechá to plynout, že si nebude vybírat a bude brát to, co se naskytne.
Jisung si povzdechl a přetočit se na pravý bok. Už by měl spát, zítra to bude náročné. A místo odpočinku, teď přemýšlí nad hroznýma hloupostma.Ovšem na druhé straně se odehrávalo něco jiného. I když měl Hyunjin v hlavě menšího, ještě stále měl na práci něco jiného. Měl na práci ho z té hlavy dostat, proto si svůj dnešní doprovod odvedl do bytu.
Hyunjin si už jel druhé kolo naprosto bezcitných, rychlých a hrubých přírazů. Dívka pod ním se svíjela pod náporem rozkoše a opakované stimulace. Její tělo bylo už tak citlivé, že několikrát vyvrcholila, ale Hyunjina to nezastavovalo.Místnost se naplňovala vzdechy a Jin bez ztráty energie dál přirážel. Hlavu zakláněl a snažil se všechno z hlavy dostat ven.
Naklonil se nad dívku a svými rty obdarovával její světlou a hebkou kůži na krku. Zanechával po sobě několik načervenalých flíčků a když se jí podíval do tváře, tak málem dostal infarkt.
Nedokázal popsat, jak hrozně se cítí, že místo dívky si pod sebou představuje a vidí někoho jiného.
Hyunjin zavřel oči a ještě párkrát přirazil, než vyvrcholil. S hlasitým sténem se sesunul vedle dívky na postel a rychle vydýchával. Byl naprosto vyčerpaný, přesto jeho hlava stále jela. Viděl ho všude, což není dobré znamení. Opravdu ne.Dívka vedle něj se zvedla z postele a s úsměvem se začala oblékat. Ano přesně tak, Hyunjin nikdy nebyl na to, aby u sebe nechával někoho, s kým se jen vyspal.
Hyunjin si sedl, opřel se o rám postele a koukal na dívku, jak se obléká. Lhal by, kdyby řekl, že to nebylo dobré, že si to neužil. Ale raději by měl pod sebou někoho jiného.
Hyunjin byl mimo, jak jen se mu mohl začít líbit kluk? Nikdy se mu to nestalo, byl hodně zmatený a nikdo mu nepomáhá se z toho vzpamatovat.
A když už si myslí, že je to dobré, tak potká Jisunga v bistru a jede to na novo.
ČTEŠ
Just romantic (Hyunsung)
Fanfiction'Společnost manažera Hana i mimo firmu a projekt.' „bohužel, tohle není možné" Jisung pokroutil hlavou a papír chtěl vrátit zpět k Hyunjinovi, jenže jeho otec byl rychlejší a při pohledu na papír se lehce usmál „vím, že momentálně do toho nemám co...