Just romantic (Hyunsung)

14.

„prostě jsem to podělal" Hyunjin vydechl, hned po tom, co odvykládal Felixovi, co všechno se na schůzce dělo. Teda, co se dělo mezi ním a Jisungem
„takže mi chceš říct, že ten tvůj Jisung, který na sebe vylil kávu, vedl tě domů, potkal jsi ho včera v bistru. Ti řekl, že se mu líbíš a že tě má rád, ale naznačil ti, že jsi prostě děvkař a nechce s tebou mít nic společného. Pokud se to netýká práce" Felix tak nějak zrekapituloval co všechno mu Hyun řekl

„a ty jsi mu řekl, že se dokážeš změnit, ale on ti nevěří. Což se ani nedivím, protože já taky ne. Ty totiž tak trochu děvkař jsi" Felix dodal. Znal Hyunjina už nějakou dobu. Nedokázal si představit, že si vyšší něco takového odepře, kvůli jedné osobě a ještě kvůli klukovi.
„tak ti teda děkuji za upřímný názor" Hyunjin se zašklebil a protočil očima
„odpusť, ale už tě nějaký ten pátek znám Hyunjine. Prostě, nevěřím tomu, že se změníš. Pakliže za tím klukem, který je momentálně psychicky v prdeli, budeš dolízat, tak mu akorát budeš ubližovat a on tě bude nenávidět ještě víc brácho. Jestliže ho nechal někdo, po roce a půl, s tak špatným odůvodněním, tak odpusť, ale s tebou bych si nezačal ani já" Felix nechtěl vyššího nějak ranit, ale chtěl mu otevřít oči, aby Hyunjin viděl, co dělá. Nemůže za Jisungem jen tak přijít a tvářit se, jako kdyby se nic nedělo. Sám ani nevěděl, jak dokázat mladšímu, že se změnit může
„Felixi. Chápu, že jsi momentálně na straně té veverky, ale proč mě aspoň nepodpoříš? Vím, že je citově raněný, viděl jsem ho brečet, aniž by si uvědomil, že brečí a zavinil jsem to já. Cítím se divně, vždycky když ho vidím, tak mi poskočí srdce a vytvoří se mi úsměv na tváři. Nikdy jsem nic podobného nezažil. I pro mě je to nové" Hyunjin opravdu cítil zvláštní pocity v přítomnosti mladšího. Myslel si, že to nic není, ale asi se mýlil
„jasně ty troubo, že je to pro tebe nové, protože jsi nikdy nikoho nemiloval. Přišlo to k tobě samo, aniž bys o tom věděl. Tvoje srdce si vybralo samo, jenže ty jsi hrozný ignorant. Nezasloužíš si toho chudáka. Prostě ti teď radím. Na všech schůzkách, které spolu budete mít, probírej s ním jen práci, nic víc nic míň. Neval do něj, netlač na něj. Prostě ho nech volně dýchat, on se nakonec rozmyslí, jestli to s tebou bude chtít zkusit, nebo ne. Ale momentálně bys pokoušel jen své štěstí hyung" Felix mu chtěl pomoct. Naprosto soucítil s Jisungem. Občas měl také takové stavy. Byli si dost podobní

„fajn" Hyunjin si povzdechl. Věděl, že to bude hodně těžké to dodržet, ale nakonec je to i pro jeho dobro.
„ani nechápu, proč jsi ho líbal. Být na jeho místě, tak ti ještě ublížím" Felix pokroutil hlavou a upil své kávy. Byli v kavárně, která byla nedávno otevřená a chtěli ochutnat zdejší kávu. Teda aspoň Felix, když už musel poslouchat, jaký je jeho kamarád pako.

Během několika minut vešel i Jisung, který si to mířil rovnou k pultu, kde obsluhoval klučina, který pravděpodobně ještě chodí na střední školu a vedle něj stojí Jisungovi velmi známý obličej. Jasně, že tam byl i Seungmin. Rád se zaobíral kávou a celkově kavárnama. Byl rád, že dostal tuhle příležitost, tady pracovat.
Jisung se lehce usmál
„je tu šéf?" menší se optal mladíka, který jen kývl a neustále koukal na Jisunga, který vypadal nad míru atraktivně. Hlavně v jeho každodenním outfitu a černým dlouhým kabátu. Také vypadal, trochu nesvůj, protože se bál, že si jde stěžovat. Ještě tu Jisunga neviděl, asi tak stejně, jako Jisung jeho
„fajn a můžeš mi ho zavolat? Potřebuju s ním akutně mluvit, je to důležité. Když řekneš, že přišel nějaký Jisung, tak už bude vědět" Jisung sledoval mladšího, jak pomalu odchází dozadu a Sung se podíval na Seungmina
„myslíš, že jsem ho vyděsil?" zeptal se svého kamaráda, který právě doplňoval zákusky do chlaďáku
„možná trochu. Nejdřív to vypadalo, že z tebe nespustí oči a pak když jsi řekl, že chceš šéfa, tak se asi vyděsil" Seungmin se uchechtl a vytáhl jeden chesse cake, který dal do krabičky, kterou zavřel a přísunul k Jisungovi
„na náš účet. Potřebuješ něco sladkého, po tom co se dneska stalo" Jisung na Seungmina zvláštně koukal
„co tím myslíš?" Jisung naklonil hlavu
„oh to neřeš, prostě si dej, sladký je dobrý na nevy" Seungmin ho poplácal po rameni a na pár sekund střelil pohledem ke stolu, kde sedí Hyunjin se svým kamarádem. Slyšel o čem se bavili, ano je neslušné poslouchat cizí rozhovory, ale chtěl vědět co se děje. Hlavně když se to týká Jisunga
„emm...dobře" Jisung trochu váhavě kývl. Nechtěl se tím dál zaobírat, zatřepal hlavou a usmál se, když viděl mladíka, který měl v patách jejich šéfa.
Klučina ještě stále vypadal dost vystrašeně, nehledě na to, že ho šéf uklidňoval, že mu Jisung nic neudělá a stěžovat si nejde.
„ah náš big boss je tu" Jisung měl radostnou grimasu, když uviděl Chana. Vypadal dobře. Černé ryfle a byla košile. Někdy i zástěra, když jde pomáhat.