Just romantic (Hyunsung)

25.

Jisung se ráno probudil dost rozlámaný a v posteli sám. Jen u nohou mu spal Kkami, který tiše a klidně oddechoval. Absolutně si nevšímal okolního světa.
Jisung opatrně vylezl z postele, aby chlupáče neprobudil a potichu opouštěl pokoj.
Dveře za sebou nechal otevřené, kdyby se Kkami rozhodl cestovat po bytě.
Jisung byl celkem zmatený, když vedle sebe nenašel Hyunjina. Myslel si, že někam odešel. Ale opak byl pravdou.
V celém bytě bylo naprosté ticho. V kuchyni žádný randál. Z koupelny nešlo slyšet téct vodu a v obýváku to samé.
Jisung byl zvědavý, kde by vyšší mohl být.
Pomalými a stále unavenými kroky šel do obývaku. Televize byla vypnutá a okna zatažená. Což tu nebývá zvykem. Jisung došel ke gauči a lehce nakoukl. A bylo to tak, jak si myslel. Hyunjin spal má gauči. Jeden malý polštář pod hlavou a přikrytý tenkou dekou.
Jisung naklonil hlavu na stranu a nechápal, co vyšší dělal tady. Jenom přece, nebylo by nic divného, kdyby spal s Jisungem v posteli. Rozhodně by to nebylo poprvé.

Jisung obešel gauč a naklonil se nad spícího Hyunjina. Vypadalo to, že je opravdu v hlubokém spánku, protože ani nepocítil, že na něj někdo kouká.
Každopádně, Jisung ho nechal být. Nechtěl ho rušit. Kdo ví, kdy šel spát.
Jisung potichu odešel z obýváku a zamířil si to rovnou do koupelny. Musel ze sebe udělat člověka. Po včerejšku měl nateklý obličej, červený nos a smáčené tváře slzama.
Pohled do zrcadla stál za to. Kdyby netušil, že bude vypadat přesně takhle, tak by se lekl. Jenže on to věděl. Nebylo to poprvé, co na sebe koukal v takovém stavu do zrcadla.
Jen dneska to bylo jiné. Byl naprosto vysílený a právě si uvědomil, že když s ním Chan nemluví, tak je to daleko horší, jak nějaký rozchod s člověkem, který ho ke konci už stejně neměl rád.

Jisung nad tím vším zavrtěl hlavou. Zamknul dveře od koupený a měl v úmyslu si dát sprchu.
Vysvlékl ze sebe oblečení, ve kterém včera usnul a vlezl do sprchového kouta. Vodu nastavil tak, aby si nepopálil kůži a užíval si každou kapku, která dopadla na jeho unavené tělo. Chtěl nechat odplavit veškerý stres, ale jakmile nevyřeší vše, co se stalo, tak to stejně moc nepomůže.
Jisung umyl pořádně své tělo a vylezl ze sprchového kouta. Omotal ručník okolo pasu. Věci, které ze sebe sundal, dal do pračky a vrátil se před zrcadlo.
Vzal nějaké pleťové tonikum, které by mělo oživit jeho kůži na obličeji a nanesl ho.
Poté si vyčistil zuby, vyfénoval vlasy a stále s ručníkem okolo pasu, opouštěl koupelnu.
Jisung měl stále v hlavě, že vyšší spí, takže bez obav šel do pokoje, kde se chtěl obléct.
Absolutně si nepovšimnul, že dveře byly otevřené jinak, než když pokoj opouštěl. S hlavou plnou myšlenek vešel do pokoje a byl překvapený, když Hyunjin seděl na posteli a na klíně měl Kkamiho. Rychlé mrkání a nezpuštění očí z Hyunjina. Byl opravdu zmatený. Jak to, že ho nenapadlo se nejdříve přesvědčit, že je Hyunjin tady. Nebo proč si nevzal oblečení s sebou do koupelny.
Jisungovy tváře nabíraly lehce červenou barvu a až teď si uvědomil, že stojí před Hyunjinem jen s ručníkem okolo pasu.
Jisung na sucho polkl a stále koukal na vyššího, který mu jeho pohled oplacel. Jak rád by se podíval jinam, jak Jisungovi do očí, ale nemohl riskovat, že by se pohádali, nebo něco takové. I když, možná to za to stálo.
Hyunjin pomalu sjel pohledem na obnaženou a přesto vypracovanou hruď. Zkousnul si spodní ret a neustále sledoval Jisunga. Neměl tušení, že pod tím oblečením se skrývá něco takového. Taky si rozhodně nikdy nemyslel, že bude Jisung nějak křehký.

Hyunjin opatrně odložil Kkamiho na postel a sám se z ní zvedl. Dělal pomalé kroky k Jisungovi, který se za celou dobu nepohnul z místa a jen Hyunjina sledoval. Byl k té zemi jako přikovaný.
Hyunjin se zastavil těsně před ním a jeho zuby stále neopouštěly spodní ret. Jeho pohled byl intenzivnější a Jisungův tep se zrychlil. Nevěděl co Hyunjin udělá. Každopádně pořád měl v hlavě, že některé věci prostě Hyunjin nezmění a ani je nedokáže popřít.
Vyššího pravá ruka spočinula na Jisungově horké tváří a levou rukou si ho namačknul na sebe. Jisung byl tak mimo, že mu to ani nevadilo. Dokonce ani teplý dech, který mu narážel do obličeje.
Jeho oči skenovaly Hyunjinův obličej a ruce mu zůstaly podél těla.
Hyunjin cítil, jak Jisungova kůže, pod jeho dotekem byla více a více tepla. Jako kdyby měl začít doslova hořet.
Vyšší se snažil držet dál, rozhodně snažil, ale nedokázal to. Jen to neviděl, jako problém. Právě naopak. Jisung si to před ním promenádoval jen v ručníků. Rozhodně musel tušit, že se něco stane.