Jisung teď už seděl doma na gauči v obýváku a sledoval televizi. Popravdě, neměl ani nic lepšího na práci. Kkami překvapivě ležel vedle něj a ničeho si nevšímal. Zatímco Hyunjin, byl v práci a vrací se až po půlnoci, kdy ho někdo ve večeře střídá.
Jisung potichu jedl popcorn a byl zažraný do děje, který se odehrával v jedno z amerických filmů.
Už byla tma, takže jediné světlo v bytě, bylo z televizi a sem tam prosvítalo světlo z pouliční lampy.
Jisung byl sice lehce unavený, ale jen psychicky. Nebyl ještě připravený na to, jít spát. Bylo ještě celkem brzo, aby odpadl.
Konec konců, co měl teď dělat? Nudil se. Tak trochu si myslel, že bude mít trochu více pozornosti. Ale spletl se. Nebo si nemůže prostě jen zvyknout na ten fakt, že lidé v jeho věku už pracují.
Každopádně, společnost mu dělal malý chlupáč, který spokojeně spí na gauči a ani se nehýbe. Bylo jenom vidět, jak se mu při každém nádechu a výdechu pohybuje bříško.
Jisungova pravá ruka ho drbkala na zádech a levou rukou se cpal. Bylo lehce uklidňující, že tady není úplně sám. Jen, nemůže si s Kkamim moc povídat. Možná by na něj štěkl, jako nějakou odpověď, ale nerozuměl by mu. Proto se teď zaobírá nějakým filmem. Klasika, romantika. Trochu toho drama, aby to nebylo úplně suché a pak šťastný konec s 'a žili spolu šťastně, až do smrti'
A houby, v téhle době slovo 'navždy' či 'navěky' znamená nanejvýš tři měsíce, když dobře. Nikdy by se nemělo přehánět. Jak zbytečné.Jisung si povzdechl, když film opravdu skončil. Bylo to sice klišé, ale přesně to on vyhledával a možná čekal, že něco takového mu Hyunjin může nabídnout. Možná.
Občas by měl přestat být romantický. Je to naprosto k ničemu. Jen všem ukazuje jak je naivní.Jisung po skončení filmu tam zapnul hudební kanál, zvedl se z gauče a šel zatáhnout okna. Poté rozsvítil, aby viděl všude a všechno. (autorka knížky se bojí tmy😅)
Taky aby třeba Kkami do ničeho nenarazil.
Jisung chvíli stál uprostřed obýváku a přemýšlel, co bude dělat teď. Má smysl něco vařit? Hyunjin se vrátí dost pozdě a asi bude rád, když půjde hned spát. Tak co teď?
Nástěnné hodiny ukazovaly něco po půl deváté večer.
Jisung si uvědomil, že když tu býval sám, tak pro něj ten čas nebyl tak dlouhý, jako když má teď na někoho čekat. Nemohl se dočkat, to je přece jasné. Čas od času měl prostě pocit, že s někým potřebuje být. A teď to nebyla výjimka.Jisung po dlouhém rozmýšlení se rozhodl, že si dá sprchu a stejně půjde spát. Dovolená se mu sice krátila, ale spánek je potřeba, co si budem.
Jisung se odebral do koupelny, kde v rychlosti vykonal noční hygienu. Ze sprchového kouta lezl za deset minut a u zrcadla na svůj obličej napatlal jen nějakou vodíčku. Toť bylo vše.
Teď si to pomalu štrádoval do pokoje, kde si oblékl pohodlné oblečení na spaní a vrátil se do obývaku.
Vzal do ruky telefon a vyhledal Hyunjinův kontakt.Jisung
Až půjdeš spát, tak pojď do postele. Je to pohodlnější, jak gauč.To bylo jediné co mu napsal. Ještě stále mu nešlo do hlavy, proč šel spát do obývaku. Vždyť už spolu jednou postel sdíleli. Tak kde byl problém?
Jisung se nad tím přestal zaobírat, vypnul televizi, vzal Kkamiho do náruče a i s ním šel do pokoje. Dveře zavřel a zalezl do postele.
Nechtělo se mu spát, ale byla to jediná možnost, jak zabít čas. Maximálně se vzbudí, až přijde Hyunjin, ale o tom dost pochybuje. Občas dokáže spát tak tvrdě, že ho ani budík neprobudí, ani kdyby ho vykrádali.
Jisung se pořádně přikryl dekou a nechal Kkamiho, aby si lehl vedle něj.
Zavřel oči a přestal vnímat okolí. Snažil se jen usnout. Což se mu taky povedlo, jak jinak.🍁
Ráno, když se Jisung probudil, tak cítil na svých zádech teplo a ruku, která byla okolo jeho pasu. Mohl v klidu říct, že ho Hyunjin poslechl.
Lehký úsměv mu pohrával na tváři a více se namačkl na vyššího, který stále klidně spal.
Jisungovi se nechtělo z postele. Tedy aspoň ne teď, když se cítil v bezpečí a bylo mu příjemně teplo.
Opatrně se otočil, aby Hyunjina nevzbudil. Nechtěl jen nějaký kontakt na jeho zádech. Chtěl se přitulit. A taky tak udělal. Když se mu povedlo se otočit, tak omotal ruce okolo Hyunjina a hlavu mu zabořil do hrudě. Zavřel oči a soustředil se jen na Hyunjinovo bití srdce. Jak uklidňující.
Ruka vyššího upevnila stisk okolo Jisunga a lehce se zavrtěl tak, aby měl bradu opřenou o Jisungovu hlavu.
Teď to bylo perfektní.
ČTEŠ
Just romantic (Hyunsung)
Fanfiction'Společnost manažera Hana i mimo firmu a projekt.' „bohužel, tohle není možné" Jisung pokroutil hlavou a papír chtěl vrátit zpět k Hyunjinovi, jenže jeho otec byl rychlejší a při pohledu na papír se lehce usmál „vím, že momentálně do toho nemám co...