⚠️🔞 Hrozně napsané, ale nic na co byste nebyli zvyklí, že?
„takže si to shrneme. Stačí, když budeš následovat jednotlivé pokyny a všechno, co budou po tobě žádat, abys udělal. Není to nic těžkého" Jisung už dvě hodiny diskutoval s Hyunjinem o projektu. Nehledě na to, že si chtěl doma odpočinout. Přesto, nechtěl tohle dělat v práci, už tak byl z toho ve stresu. Popravdě, opravdu si připadal, jako kdyby zaúkoloval malé dítě, které absolutně nechápe zadání. Proto to musel zjednodušit co nejvíce to šlo. Nic složitého na tom přece není. Drž se pokynů a všechno bude okay
„chápu. Mám dělat všechno, co budou chtít, aby šel projekt podle plánu" Hyunjin kývl a Jisungovi se nadšeně rozšířily zorničky
„paráda. Jsem rád, že to chápeš. Nebude to nic náročného. Jsem si jistý, že už jsi něco takového dělal. Změna oblečení, určité pózy a tak dále. Poslušný jako pejsek. Toť vše"
„jo, nic složitého" Hyunjin odsouhlasil. Nebylo to poprvé, co měl dělat něco takového. Takže by se nemělo stát, že by něco pokazil
„takže, když tohle máme už za sebou. Něco si tam třeba pusť, já jdu do sprchy" Jisung ukázal na televizi a v zápěti se postavil. Byl už unavený a chtěl si odpočinout. Bylo to dlouhé.
Celá ta věc okolo projektu, všechno to bylo tak časově náročné. Ale souhlasil s Hyunjinem. Nemuseli to všechno dělat ve firmě, když teď spolu bydlí.„můžu jít s tebou?" Hyunjin se na Jisunga díval s prosebnýma očima
„cože?"
„nic" Hyunjin zavrtěl hlavou a otočil se. Odpověď na jeho otázku vážně neměla být 'cože'
„já tě slyšel" Jisung na něj stále koukal. Byl si jistý, že slyšel správně
„tak proč jsi se ptal?"
„jen jsem se ujišťoval, jestli jsem tě slyšel dobře" Jisung přivřel jedno oko a neustále si vyššího prohlížel. Téměř jako kdyby mu dával najevo, že si dovolil moc
„ale pořád jsi mi nedal odpověď" Hyunjin pokrčil rameny a aniž by se na Jisunga podíval, tak vzal do ruky ovladač a něco tam zapnul. Byl si jistý, že Jisung rozhodně souhlasit nebude, ale zkusil to.
„já nevím. Ty chceš?"
„jinak bych se tě neptal, jestli můžu jít s tebou" to je přece logické, ne? Hyunjin se ani nenamáhal otočit. Bylo by to pravděpodobně zbytečné
„pravda, neptal by ses" Jisung si pomlaskl a odešel do pokoje pro věci na spaní. Přemýšlel, jestli mu to dovolit, nebo ne. Nahý už před Hyunjinem byl, takže by problém být neměl. Jisung si povzdechl, když ze skříně vytahoval triko a boxerky. Bylo to moc intimní, ale to do vztahu patří, ne? I když, vždyť oni žádný vztah nemají. Jsou jako cizí lidé, kteří spolu žijí na jedné hromádce. Ale koho to zajímá?
Jisung opustil pokoj a zastavil se u vchodu do obývaku, podíval se na Hyunjina a přepočítával své rozhodnutí„jestli chceš, tak pojď než si to rozmyslím" Jisung na něj houkl a pokračoval v chůzi do koupelny. Dveře za sebou nechal pootevřené a na Hyunjina nečekal. Buď přijde, nebo ne.
Jisung ze sebe pomalu vslékal oblečení, aby mohl později vkročit do sprchového kouta. Byl otočný zády, ke dveřím, které se co nevidět zavřely a v místnosti byla další osobo. Samozřejmě, že se Hyunjin dlouho nerozmýšlel. Proč by se ho jinak ptal
„koukám, že příležitostí se nevzdáváš" Jisung se uchechtl a vlezl do sprcháče„jak bych mohl" Hyunjin se vslékl a hned byl Jisungovi v patách. Menší pustil vodu, která byla tak akorát, aby nepopálila jeho kůži a vlezl pod proud kapek. Hyunjin samozřejmě i když stál za ním, tak měl stále výhled jen na Jisungova záda a zadek. Nebylo to zase tak špatně. Přistoupil blíže k menšímu, aby se též dostal pod vodu a vlasy se mu začaly lepit na tvář. Proč plýtvat vodou, když můžou být ve sprše spolu a tak toho nevypatlají tolik.
Jisung se po nějaké době otočil k Hyunjinovi čelem. Lhal by, kdyby řekl, že pohled na hruď a břicho vyššího, se mu nelíbil. Líbil a rozhodně to dal znát. Svoji pravou rukou se dotkl vypracovaného břicha a skousnul si spodní ret. Jeho oči putovaly po horní části těla vyššího a nemohl se odtrhnout
„a já myslel, že jsem očividný" Hyunjin se lehce zasmál a své ruce položil na Jisungovy boky. Namáčkl si ho na sebe a lehce se o sebe otřeli. Jisung slabě vzdychnul. Přesto, než stihl něco namítat, tak Hyunjinovy dva polštářky se přitiškly na Sungovy rty a něžně menšího líbal.
Uvědomil si, že mu nešlo o to Jisunga hned přehnout, ale o to aby v něm vyvolal důvěru a pocit intimnosti. Nechtěl na něj tlačit, ani když to mladší chtěl sám. Neměl v úmyslu se na něj vrhnout, jako na kořist. Chtěl aby se Jisung uvolnil, a pak mohl v klidu odpočívat. To bylo jediné co chtěl. Už jednou mu slíbil, že ho klidně políbí, když půjde do práce, když se vrátí domů, či jen tak. To bylo to, co Jisung vždycky ve vztahu chtěl. A taky to bylo to, co by menšího mělo usvědčit, že mu za to Hyunjin stojí.
ČTEŠ
Just romantic (Hyunsung)
Fanfiction'Společnost manažera Hana i mimo firmu a projekt.' „bohužel, tohle není možné" Jisung pokroutil hlavou a papír chtěl vrátit zpět k Hyunjinovi, jenže jeho otec byl rychlejší a při pohledu na papír se lehce usmál „vím, že momentálně do toho nemám co...