Teacher and Me l.s. ᴍᴘʀᴇɢ ✔

2. after all, he is a teacher! ✔

„Dobrý den třído. Já jsem Harry Styles váš nový učitel na dějiny architektury a s kluky se budu vídat na tělesné výchově, kterou budou mít spojenou se čtvrťáky." představil se nám Harry, jak už jsme slyšeli. Pohledem nás všechny projel, až se zastavil na mně. Když se naše oči střetly, mohl jsem spatřit, jak je má krásně zelené.

„Teď by bylo hezké, kdybyste se mi každý představil a řekl mi něco o tom, co rádi děláte ve volném čase." usmál se a sedl si za katedru. Ten úsměv byl tak nádherný, až se mu na tvářích objevili dva ďolíčky. Miluju ďolíčky.

Každý se představil a teď byla řada na Niallovi a nakonec jsem šel já.

„Já jsem Niall Horan. Je mi 18 let a rád zpívám a hraji na kytaru." usmál se na učitele a posadil se.

„Já jsem Louis Tomlinson. Je mi 18 let, rád kreslím, zpívám a hraji na piano." stydlivě jsem sklopil pohled, jelikož na mě po celou dobu představování upíral ty jeho smaragdy.

„Dobře děkuji, takže vrhneme se na látku, chtěl bych vědět, kde jste skončili s předešlým panem učitelem, abych Vás neučil něco, co už dávno umíte." usmál se na nás a čekal, až někdo odpoví. Rychle jsem si otevřel sešit a začal listovat, co máme poslední.

„Skončili jsme u pravěké architektury." usmál jsem se na něj.

„No jo no, třídní panenka a vlezprdelka se nám ozvala." uchechtl se Anthony a já smutně sklopil hlavu.

„Anthony, jsi Anthony, že jo. Bejt tebou, bych držel hubu, nebo se může stát, že až opustím areál školy, tak ti rozbiju hubu, jelikož už nebudu učitel. Takže drž hubu." usmál se na něho Harry a celá třída, až na mě, propukla ve smích. Ne že by se smáli panu Stylesovi, ale smáli se tomu, že Tonymu někdo konečně zavřel hubu.

Nechápal jsem, proč se mě zastal, když to byla pravda. Styles na mě hodil jeho ďolíčkový úsměv, takže jsem zrudnul jak rajče, čemuž se Niall zasmál, díky tomu si vysloužil ránu do ramene.

„No, tak tohle bychom měli, a teď se můžeme vrhnout na učivo." na dataprojektoru nám pustil prezentaci.

„Jak víte, začátek pravěku byl asi tak před 3 miliony lety před Kristem a konec pravěku byly první písemné památky v daných lokalitách. V té době, byl vývoj stavitelství a architektury nerovnoměrný. Zatímco v jižní Evropě a na Blízkém východě již je starověk, tak v severní Evropě je stále pravěk." mrknul na mě, když se během povídáni, dostal pohledem na mě.

„Počátky architektury, jsou všude jinak. Na blízkém východě mezi 10. - 9. tisíciletím před Kristem, ve Středomoří či na Balkáně je to 7 tisíc let před Kristem. V Asii a Americe je to 6. tisíciletí před Kristem a v severní Evropě mezi 6 tisíci a 3,5 tisíci lety před Kristem." celou dobu, co to vykládal, jsem se na něj koukal jak na obrázek, dokud do mě Niall nedrcnul se slovy, ať na něj tak necivím. Ale copak já za to můžu. Zvládl bych se koukat celé hodiny na to, jak nám pan učitel vysvětluje látku, a při tom dělá tak ladné pohyby.

Asi jsem se nějak zasnil, jelikož mě vyrušil zvonek oznamující, že hodina skončila.

„Ještě než všichni odejdete, prosím, přečtěte v učebnici kapitolu Základní pojmy architektury a stavitelství příští hodinu, si z toho napíšete test. Jo, a abych nezapomněl, Louisi, přijď za mnou po hodině do kabinetu. Mám ho u tělocvičny." usmál se na mě smutným úsměvem. Asi si chce promluvit o těch záchodech.

„Copak, že by tě už někdo konečně o něco ohnul." uchechtl se Anthony.

„Drž hubu Anthony." zavrčel Niall.

„Nebo co? Dostanu přes držku? To jsem od tebe Nialle slyšel už tolikrát, ale nikdy se to nesta-" ani to nedořekl a dostal ode mě pěstí do nosu. Rychle jsem si zakryl pusu a otočil se na Nialla, vedle kterého stál pan učitel Styles a oba na mě koukali s otevřenou pusou.

„Já to vážně udělal?" zašeptla jsem, a pomalu se kouknul na Anthonyho, kterému z nosu tekla krev.

„Jo." vydechl Niall.

„Vidíte, pane Lopezi, dorážet na někoho se nevyplatí, běžte si to opláchnout na záchod." uchechtl se pan Styles a s posledním pohledem na mě odešel. Anthony na mě hodil vražedný výraz, ale asi si radši odešel opláchnout nos, protože do pár sekund po panu Stylesovi odešel.

„Wow, nečekal jsem, že máš takovou ránu." objal mě Niall kolem ramen a vedl nás na další hodinu. Tentokrát matiku.

---

Tiše jsem zaklepal na dveře a čekal na vyzvání dál. Po chvíli čekání, kdy se nic nedělo, jsem chtěl odejít, když v tom mi  učitel otevřel dveře.

„Oh Louisi, čekal jsem na tebe, pojď, dal." pokynul mi rukou a odstoupil od dveří.

„O čem jste potřeboval mluvit?" nervózně jsem si protřel ruce a sednul si na pohovku, kterou tu měl.

„Chtěl bych si promluvit o tom, co se stalo na záchodě. Louisi, děje se ti to často?" čupnul si přede mě a chytnul mě za ruce, které se mi klepaly.

„J-já o tom nechci mluvit." fňukl jsem.

„Louisi, já vím, že je těžké o tom mluvit, ale musíš mi říct, jestli se to děje opakovaně, abych to mohl nějak řešit." hladil mě po koleni.

„Já o tom nemůžu mluvit. A vy to nemusíte řešit, doteď to nikdo taky neřešil a jsem v pohodě. Hlavně se to nikdo nesmí dozvědět." to už jsem se rozplakal. Harry-, teda pan Styles, si mě okamžitě přitáhl do náruče a kolébal se mnou do doby, než jsem se neuklidnil.

„Hej Lou, podívej se na mě. Dýchej ano, dýchej zhluboka. Nádech, výdech. To je ono. Hodnej kluk." usmíval se na mě a kolébal se mnou.

„Já, omlouvám se." zamumlal jsem, když jsem se uklidnil.

„V pohodě. Ale vážně to do teď nikdo neřešil? Ani ten tvůj kamarád Niall?" na to jsem jenom zakroutil hlavou a smutně sklopil pohled.

„Já to, ale takhle nenechám. Lou, tohle není normální. Vždyť ti vyhrožovali, že tě znásilní." kroutil hlavou a hladil mě po tváři.

„Pane učiteli, prosím, nechte to být. Prosím, já nechci, aby se Vám něco stalo, už jen to, že jste u toho byl. Oni Vám ublíží." zamumlal jsem.

„Když jsme sami, říkej mi Harry. A o mě se neboj, já se o sebe dokážu postarat." usmál se na mě.

„Ne. Já to myslím vážně. Nechte to být. Prosím." na to jsem se zvedl a s posledním pohledem na Harryho, jsem odešel.

Ahoj ahoj,
je tu další díl, kamarádka ZuzkaSkaroupkova mě donutila ho vydat dnes. Další díl očekávejte buď v pátek nebo sobotu. Doufám, že se díl líbil.

All the love xx