Teacher and Me l.s. ᴍᴘʀᴇɢ ✔

57. family and Freddie ✔

Ještě předtím, než začnete číst, bych Vám chtěla oznámit, že právě teď můžete na mém profilu najít novou knihu s názvem Self Love.

Kniha je tentokrát vážně jenom s instagramem. Budu ráda, když si ji někdo oblíbí a bude ji číst.💗❤ Zatím tam je jenom jedna kapitola, ale i tak si ji snad oblíbíte.😂💗
__________________________________________________

HARRY

Z mého spánku mě probudí pláč našeho měsíčního syna a následné štěkání našich psů. S povzdechem se zvednu z postele a ohlédnu se za sebe, zda Louis spí. Naštěstí ho ten hluk neprobudil.

Dojdu k postýlce odkud si do náruče vezmu svého plačícího synka a přiložím si ho na hruď a začnu s ním lehce houpat, aby se aspoň trošku uklidnil. Pomalým krokem jsem společně s Eronem a Agnusem odešel z ložnice.

V kuchyni jsem položil Freddieho do jeho židličky a začal mu chystat malíčko. Když bylo malíčko hotové, jsme si vzal Freddieho znovu do náruče, z linky jsem si vzal mlíko a vydal se do obýváku, kde jsem se posadil na sedačku.

Freddieho jsem si položil na jednu ruku a do druhé si chytl flašku s mličkem a dal mu cucátko do pusy. Freddie začal spokojeně cucat mléko z lahvičky. Unaveně jsem se opřel o sedačku. Eron a Agnus hned skočili za mnou a lehli si na mě.

Koukl jsme se za sebe na zeď, kde visely hodiny, abych viděli kolik je hodin. Zhrozil jsem se, když jsem zahlédli že jsou dvě hodiny ráno.

„Co nám to děláš, broučku." usměju se na Freddieho, který stále spokojeně pije mléko.

„Co se stalo, Harry?" ozve se unavený hlas mého snoubence.

„Nic, zlato. Freddie měl jenom hlad." pousměju se.

„Kolik je vůbec hodin." řekne mezitím co si zívne.

„Jsou ve hodiny ráno, Lou, klidně si jdi ještě lehnout, my za tebou přijdeme." zasměju se jeho překvapenému výrazu.

„Ne to je dobrý, já tady budu s vámi." zamumlá a sedne si vedle mě. Hlavu si položí na mě rameno a společně se zakoukáme na Freddieho, který mi mezitím usnul v náruči.

„Nejsi unavený, lásko? Přece jenom, jsou dvě hodiny ráno." kouknu na něj a políbím ho na čelo.

„Mhm, jenom trochu." zamumlá a víc se opře o mě rameno.

„Bože, stal se ze mě rodinný polštář." zasměju se sám sobě. V náruči mi leží můj syn, na rameni moje životní láska a vedle mě leží naši dva psi.

----

Ráno mě probudil zvuk třískání nádobí. Když jsem se protáhl a rozkoukal kolem sebe, tak Louis už vedle mě nespal, Freddieho jsem v náruči taky neměl a naši psi už běhali kolem sedačky.

„No dobré ráno Ero." zasměju se a podrbu toho ďáblíka za ušima. „Pojď, jdeme se podívat, co tam Lou dělá." řeknu si spíš pro sebe, jelikož tomu určitě nerozumí.

Pomalou chůzi jsem se dal do kuchyně, ke Louis stal před lednicí a vytahoval z ní nějaké potraviny. Pohodlně jsem se opřel po futra a pozoroval každý jeho pohyb.

Měl zapnuté rádio a při krájení masa lehce pohupoval boky. Vypadal tak strašně nádherně. Svůj pohled jsem přesunul na svého syna, který spokojeně seděl v židličce, cenil na mého snoubence dásně a přitom vydával ty svoje roztomilé skřeky.