Se strachem v očích jsem vyběhl schody ke mně do pokoje a bez klepání tam vpadl. Myslel jsem, že tam najdu Louise v jakémkoliv rozpoložení, ale tohle mě dostalo. Louis ležel jenom v kalhotkách na posteli a ruce a nohy měl připoutané k posteli. Nebez...
„Lou, mám pro tebe takové malé překvapení." řekl z ničeho nic Harry. Já se na něj překvapeně podíval.
„Aha a co to je za překvapení?" s jiskřičkami v očích se na mě podíval.
„No, víš, já mám deset minut za městem vlastní dům a rád bych, kdybychom se tam přestěhovali, tohle je už malý a já se do toho domku chtěl nastěhovat už před Vánoci, ale nějak to nevyšlo." koukal se na mě s nadějí ve hlase. Popravdě, nevím, co mu na to říct, známe se teprve dva měsíce a on už chce semnou bydlet. Jenže když se kouknu na ty jeho oči, tak mu nemůžu říct ne.
„Můžeme se tam jít podívat Hazz, ale bojím se, že se budeme hádat, když se k tobě nastěhuji a pak se rozjedeme a to já nechci." jen ta představa že bych byl bez Harryho je hrozná.
„Lásko, moje jediná, já ses tebou nechci nikdy hádat. Mám tě moc rád. A myslím, že když budeme bydlet spolu, tak se na vztah spíš zlepší, než zhorší." usmál se na mě a dal mi pusu.
„Dobře, tak, kdy se tam mužů jít kouknout?" s úsměvem jsem se na něj kouknul a ruce mu zaháknul za krk.
„No, klidně teď hned, záleží jen na tobě." dal mi ruce na boky a začal se mnou jemně hýbat.
„Hm, tak můžeme jít po obědě." usmál jsem se a políbil ho.
„Jsem moc rád, že jsi mě neodmítl. Moc to pro mě znamená Lou." zamilovaně se na mě usmál. Já jsem ho pohladil po tváří a úsměv mu oplatil.
---
„Lou, čekám na tebe v autě." zavolal do bytu Harry.
„Už běžím zlato." houkl jsem z koupelny.
„Jak dlouho potrvá cesta?" zeptal jsem se Harryho, když jsem nastoupil do auta.
„Jak jsem říkal, asi deset minut." položil mi ruku na stehno. Měl pravdu, do deseti minut jsme stali před hezky vypadajícím domkem.
Cesta k domku vedla přes zahrádku. Byl dvoupatrový a okolo něj byly samé stromy a rostliny. No prostě nádhera.
„Líbí?" zeptal se nejistě.
„Líbí? Samozřejmě je to nádhera." zatočil jsem se a skočil mu kolem krku. Ani nevím, jak jsem mohl přemýšlet o tom, jestli s ním bydlet nebo ne.
HarrStyles
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
167,819 likes HarryStsles that would a new life?
23,516 comments annetwist moc Vám to přeju zlatíčko, doufám, že se nerozhádáte, když spolu budete bydlet.❤
gemmastyles tak si se konečně rozhoupal, doufám že ti L. nedá kopačky, až zjistí jaký si bordelář😂😆 HarryStyles No tak sestřičko, to je od tebe škaredé. On si to tady teď čte a vypadá, že mě opustí...
j.cordan moc přeju Harry, snad to s tebou ten tvůj vydrží
alishylishy nechápu, že Vám to ještě vydrželo. Ani se nedivím, že ho neukazuješ, určitě vypadá strašně.
LouisTomlinson gratuluju pane učiteli🎉
niallhoran gratuluju
„Lou, chtěl bych ti něco ukázat. Možná mě kvůli tomu opustíš, ale je to část mne, takže, asi bys to měl vědět." natáhl ke mne Harry ruku.
„Děsíš mě Harry. Nejsi sériový vrah, že ne?" odtáhl jsem se od něj.
„Ne Lou, to vážně nejsem." uchechtl se.
„No tak, to v tom případě mě od tebe nic neodradí." zářivě jsem se usmál. Ještě jsem slyšel, jak si prostě sebe zamumlal něco v tom smyslu že: no, v to taky doufám...
Harry mě zavedl před dveře, které odemknul, pustil mě dovnitř a zabouchl za námi dveře.
„Chceš si to prohlédnout teď, nebo až ti to ukážu...?"
„Klidně až potom, nemám v plánu od tebe odcházet." usmál jsem se na něj a stiskl mu ruku.
„Dobře." za ruku mě táhl kolem obýváku a asi dvou dveří, než se zastavil před dřevěnými dveřmi.
„Pochopím, když pak budeš chtít odejít." zamumlal a odemknout dveře. Opatrně jsem chytnul kliku a pomalu otevřel dveře. Jen co jsem vstoupil dovnitř, spadla mi Brada až někam na zem. Tohle jsem nečekal. Netušil jsem, že by Harry měl takovouhle úchylku.
Stál jsem uprostřed Rudé místnosti, plné sexuálních pomůcek. Panebože, můj Harry je jako Christian Grey.
„T-takže, ty jsi jako Christian Grey a já mám být tvoje Anastázie Steel. Takže, tys mě nikdy nemiloval?" roztrženě jsem se zeptal.
„Lou, samozřejmě že tě miluju. Spíš bych chtěl být tvůj Christian se vším všudy, jako v tom druhém díle." přešel ke mně a pořádně mě obejmul. „Ale pochopím, když ode mne odejdeš." odtáhl se ode mne.
„Ne, ne to ne, já od tebe nechci odejit. Já, si myslím, že se mi to možná bude líbit, ale budeš mě muset nějak do toho zaučit." otočil jsem se a šel si prohlédnout všechny ty nástroje co tady měl.
„T-takže mě neopustíš, kvůli mé úchylce?" došel ke mně a otočil si mé k sobě čelem.
„Nikdy!" usmál jsem se a políbil ho.
„Tak, tak dobře, tak si pojď prohlédnout zbytek domu." zatáhl mě za ruku. Měl nádherný dům, pokoje byly velké, hlavně naše ložnice. To byla nádhera.
„Panebože Harry, to je nádhera." dojatě jsem se na něj podíval.
„Jsem rád, že se ti tady líbí. A klidně se můžeme začít stěhovat." usmál se na em a zezadu mě obejmul.
„Jo, klidně, je to tu nádherné. Už se těším," vydechl jsem.
Všem bych Vám chtěla popřát Veselé Vánoční svátky, hodně pohody a lásky. Pořád nemůžu uvěřit tomu, že našemu Louimu je už 30 let. Ten čas strašně letí. Jinak doufám, že se Vám kapitola i kniha líbí. T.
