Teacher and Me l.s. ᴍᴘʀᴇɢ ✔

56. first time at home ✔

LOUIS

Už týden jsme s Freddiem v nemocnici. Dneska jsme tady naštěstí poslední den. Nechci nějak pohoršovat nebo pomlouvat tuhle nemocnici, ale ty sestřičky jsou strašně neochotný a protivný, ale jakmile přijde Harry na návštěvu, tak se chovaj strašně mile.

Asi před deseti minutami se probudil Freddie, takže teď spolu ležíme v posteli. Já na zádech a on mi leží na hrudi. Hlavičku má opřenou o moje rameno a pochrupuje.

Butterfly🦋
Lásko, přijedeš k nám dneska zase? Jinak, Freddie se před chvílí probudil, teď mi ale už spinká na rameni.🥰 Jinak už chci jít domů.🥺❤ Moc se mi stýská po Erovi a Agnusovi. Moc tě miluju!🥰❤

Curly🥰
Ahoj, miláčku můj!🥰 Přijdu k Vám, kolem desáté, což je za chviličku. Dej Freddiemu za mě pusinku.😘 Stejně mu ji potom dám sám, ale to je jedno.😅🥰 Neboj, dneska se domluvím s Edem, a vezmu si vás domů.💕Jinak klukům se taky stýská! Moc tě miluju, Lou, tak strašně moc tě miluji!💗💖

Butterfly🦋
Dobře, čekáme na tebe! Hlavně dávej pozor na cestě!!🥰💖

Curly🥰
Dám miláčku, dám!🥰

S úsměvem na tváři jsem odložil mobil na stůl a pomalu se s Freddiem zvedl z postebral. Ze stolku jsem si ještě sebral lahvičku s mléčkem pro Freddieho a došel k oknu, kde jsme si sednul na parapet.

Freddie ještě naštěstí spinkal, takže jsme se mohl plně ponořit do svých myšlenek.

Víte, nikdy v životě, jsme si nemyslel, že bych mohl mít snoubence, se kterým mám dítě a takhle moc se milujeme.

Můj životě nikdy nebyl jednoduchý. Vždycky jsem měl nějaké problémy, buď v rodině a nebo ve škole, či s lidmi v okolí. Většinou to bylo hlavně kvůli mému stylu oblékání. No, a to mě přivádí k tomu, že jsem si už dlouho na sebe nevzali žádnou sukni, či šaty a to jenom kvůli tomu koblížku na mém rameni.

Když jsem byl mladší a ještě jsem bydlel smým biologickým otcem, tak jsem byl úplně psychicky v prdeli. Otec mě psychicky i fyzicky týral. Nemohl jsem nikam chodit s kamarády, kteří vlastně ani nebyli.

Už od školky tady se mnou byl vlastně jenom Niall. Pokaždé, když mě otec odvezl do školy, se mi všichni smáli za to, že se bavím jenom se svým irským kamarádem. Popravdě mi nevadilo, že jsem se bavil jenom s Niallem. Většina lidí, která se se mnou bavila, byla jenom banda falešných přátel.

Kolikrát mě ze školy odvážely kvůli mému omdlévání a nebo nedostatku spánku. V nemocnici se mě pokaždé ptali na mé modřiny a pohmožděniny. Pokaždé jsem chtěl tak strašně moc říct, že mi to dělá otec, ale radši jsem se nějak vymluvil.

Když mi pak bylo šest mamka se rozvedla s otcem, jelikož začala chodit s Markem. Převzal jsem po něm svoje příjmení a od té doby jsem otce neviděl a ani nechtěl.

Z mého přemýšlení mě probral zvuk zavírání dveří. Hlavu jsem stočil k onomu zvuku. Harry stal u dveří a s láskou v očích se na nás koukal. Usmál jsem se na něho a hlavou kývl, aby za námi došel.

Pomalým krokem k nám došel, přičemž se na nás stále koukal a usmíval se.

„Ahoj, Lou." zašeptá. Skloní se ke mně a políbí mě. Za zátylek si ho k sobě přitáhnu. Harry se do polibku usměje a jazykem se otře o můj spodní ret. Lehce otevřu ústavu, aby se mohl Harry dotaz svým jazykem dovnitř.