Wilsonová? Dej mi pokoj, Blacku.

Vánoční ples

Do očí mě uhodilo velmi prudké světlo, tak, že jsem byla ihned nucená své oči opět zavřít. Nevěděla jsem, kde jsem, ale pamatovala jsem si toho spoustu. Až příliš spoustu. Will byl šílenec. Ukázal mi vzpomínku. Vzpomínku ze dne, kdy zemřela  Sarah. 

Byl blázen. Vykřičel do světa, že má sestra je mrtvá. Nikdo nikdy neměl vědět, že jsem měla sestru, dokonce ani Black ne.

,,Jste vzhůru," ozval se mi těsně u ucha hlas. Nadskočila jsem a prudce jsem se zvedla do sedu. Můj odhad byl ten, že bych se mohla nacházet na ošetřovně, ale mýlila jsem se. Nenacházela jsem se nikde jinde, než v Brumbálově pracovně a vedle mě nestál nikdo jiný, než Albus Brumbál.

,,Vaši přátelé už měli o Vás starost," řekl a broukal si. Přešel ke svému stolu, tak jsem se zvedla a následovala ho.

,,Musím uznat, že to byl opravdu pozoruhodný výkon," odmlčela jsem se. ,,Tak dlouho se ovládat," dokončil větu a zvedl ke mně svůj pohled a při tom si posunul své půlměsíčkové brýle, které měl na nose.

,,Tak dlouho se ovládat? Já se vůbec neovládala," řekla jsem mu tónem přiznávající svou porážku. 

,,Kdyby mi kdokoliv připomínal bolestivou smrt mojí sestry Ariany a doslova mě mučil svými slovy o ní, nedokázal bych se ovládat tak dlouho jako Vy slečno Wilsonová," překvapeně jsem se na něj podívala neschopná slova a plná údivu.

,,Vy mě nevyloučíte?"

,,Vyloučit Vás? A za co?" usmál se Brumbál a jiskřičky mu tančily v očích.

,,Co se týče Vašeho spolužáka Willa, byl jsem nucen ho vyloučit. Už dlouho jsem ho bedlivě pozoroval, jeho chování se mi zkrátka nezdálo, ovšem co se stalo dnes dopoledne mě utvrdilo v tom, že je tím, kým se zdá být. Voldemortovým přívržencem," řekl Brumbál a já si úlevně oddychla.

,,A ostatní? Vědí o Sarah?" zašeptala jsem zhrozená.

,,Ano, bohužel vše slyšeli," měla jsem co dělat, abych se nerozbrečela. Tohle se nemělo stát. Ne tohle se nesmělo stát, jenže bylo příliš pozdě, abych to změnila. Co se stalo, stalo se.

,,Nicméně," pokračoval Brumbál a se zájmem si mě prohlížel.

,,Nikdo by neměl rozhodovat o tom, kdo bude vědět o vaší rodinné tragédii. Nikdo kromě Vás slečno Wilsonová."

Zalapala jsem po dechu. Vážně se mi Brumbál snažil říct, že-

,,Nevědí nic. Postaral jsem se o to, ještě na místě. Nebylo by to správné," řekl Brumbál a já se na něj podívala s obrovským vděkem v očích.

,,Děkuju," vydechla jsem a stále jsem tomu nemohla uvěřit.

,,Takhle dlouho skrývat svoji sestru jsem nedokázal ani já," usmál se na mě Brumbál. Nervózně jsem se ošila.

,,Opravdu věříte tomu, že je mrtvá?" zeptal se mě Brumbál s až moc velkým zájmem v očích.

,,Nevěřila jsem, nechtěla jsem, ale na konci loňského roku jsem se s tím smířila a přijmula to jako holý fakt," prohrábla jsem si rukou vlasy.

,,Opravdu ale věříte, že je mrtvá? Upřímně?" jiskřičky v jeho očích vesele tančily.

,,Ne," zašeptala jsem.

,,A přesto jste to přijala, proč?"

,,Protože když jsem pátrala po jakýchkoliv zmínkách o tom, že je má sestra živá, přivedlo to akorát mě a mé bližní do nebezpečí, když jsem po ní pátrala, tak mi to akorát převrátilo život naruby," vzhlédla jsem a podívala jsem se do těch laskavých očí, které byly plné laskavosti.