Wilsonová? Dej mi pokoj, Blacku.

Veřejné odhalení

Hodina přeměňování s profesorkou McGonagallovou se táhla asi jako Blackův seznam holek.
Unaveně jsem se opřela o lavici, ve snaze neusnout nad tak nezáživným výkladem. Už zbývaly jen tři minuty do oběda. Byla jsem zvědavá, jestli se to roznese. Black se na to celý třásl a já jsem musela uznat, i když nerada, že já taky. Těšila jsem se na všechny ty reakce, obličeje murén.
,, Slečno Wilsonová?" zeptala se mě profesorka McGonagallová.
Zvedla jsem hlavu a James se vedle mě v lavici pochechtával do té doby, než jsem ho pod stolem nakopla do holeně.
,, Neruším vás?"
Omámeně jsem zamrkala.
,, Nerušíte," řekla jsem a slyšela jsem, jak několik studentů ve třídě vyprsklo smíchy. Profesorka McGonagallová stáhla ústa do úzké linky.
,,Odebírám vaší kolejí deset bodů za Vaši drzost,", řekla a já si úlevně oddychla. Neměla jsem náladu trávit svůj volný čas školní trestem. Doteď si pamatuju, jak nás profesor Kettleburn poslal s Blackem minulý rok do lesa pro ampulky jedu akromantule.
,,Pst," sykl James. Zvedla jsem k němu svůj pohled.
,,Mám za tebe radost," řekl a já protočila oči v sloup.
,,Jamesi není to ani 24 hodin," řekla jsem a měla jsem co dělat, abych nevyprskla smíchy.

Zazvonilo. Já i James jsme se zvedli s začali si sbírat dvoje věci.
,,Ty to nechápeš," řekl James.
,,Co nechápu?"
,, Chtěl jsem ti to oplatit," řekl. Ať už mluvil o čemkoliv, tak jsem se opravdu nechytala.
,,O čem to mluvíš?"
James si zhluboka povzdechl a prosmýkl se kolem hloučku studentů, kteří právě vcházeli do učebny přeměňování. Následovala jsem ho, ale musela jsem prodloužit krok, abych mu stačila.
,,Lily jsem miloval od první chvíle, kdy jsem ji viděl a ona mě doopravdy nenáviděla,protože jsem se choval jako hlupák, ale jen protože sem to s holkama moc neuměl," povzdechl si a očima kmitl přede mě, kde šel Black, který se právě bavil s Lily a Emily. Zahřálo mě u srdce, že s nimi vychází.

,,Ale tys to se mnou nevzdávala a snažila ses mě dát s Lily dohromady, i když jsem spíš poslouchal jeho hloupé rady, než tvoje. Ale tys to dokázala. Naučila si mě, jak se chovat k holce, jak být správným člověkem," řekl tak upřímně, až se mi zaleskly oči.

Laskavě jsem se na něj podívala a s něhou jsem mu stodola ruku.
,,To vše jsi zvládl sám Jamesi. Já tě jenom popostrčila," řekla jsem a usmála jsem se na něj.
V tom úsměvu bylo všechno, všechen vděk, za to, že je po mém boku, že je mým nejlepším přítelem, že mě podržel, za to všechno, co jsme spolu prožili. Chtělo se mi brečet. I Jamesovi. Viděla jsem to na něm. Oba jsme se na chvíli zastavili a otřeli si oči.

,,Pomohla jsi mi získat holku mých snů a já ti chtěl pomoct s tím samým," řekl James a já jsem se neudržela a jedna neposedná slza se mi skutálela po tváři.

,, Ještě předtím, než jsem Vás viděl tu noc, jsem Vás viděl ty předešlé noci. Viděl jsem, jak spolu usínáte nazí, viděl jsem, jak se spolu kočkujete ve zvířecích podobách, ale hlavně jsem viděl, jak se na něj díváš Katie. Vím, že Tichošlápek se na první pohled nemusí zdát jako dokonalý kluk, ale-"
Zastavila jsem ho zvednutím ruky.

,,Jamesi, nemusíš mě přesvědčovat o tom, že je Black dobrý člověk. Já to sama vím. Zažila jsem to na vlastní kůži.
Je to jeden z miliona důvodů, proč jsem do něj zamilovaná. Cítím se teď, že konečně můžu vydechnout, konečně se cítím šťastná a úplná. Snad poprvé ve svém životě a strašně se bojím si to užívat, protože se obávám toho, že když si to začnu užívat, něco se strašlivě pokazí a to moje štěstí zmizí," řekla jsem mu. James mě soucitně poplácal po ruce a obejmul.

,,Věříš mi?"přikývla jsem.
,,To štěstí nezmizí. To ti garantuju. A já za tvoje štěstí budu bojovat stejně tvrdě, jako ty jsi bojovala za moje," řekl a já ho ještě objala.

,,Mám tě ráda Jamesi," řekla jsem.
,,Já tebe taky špunte," řekl a políbil mě do vlasů.
*

Když jsme vešli s Jamesem do Velké síně, nastalo obrovské ticho. To mi nepřišlo zas tak zvláštní, přeci jen jsem byla na škole známá a oblíbená, ale něco na tom mi nesedělo. Lidé si hned začali breptat a ukazovat na mě. Všechny dívky mě zabíjely pohledem. Pomalu jsem došla s Jamesem k našemu stolu a zmateně se na všechny zadívala.

,,Nějak se rozneslo, že spolu chodíme," řekl Black a já protočila očima.

,,A já už jsem myslela, že mám nějakej hnusnej vřed na čele," řekla jsem a všichni vyprskli smíchy. Black se na mě usmál a obmotal kolem mě ruce a políbil mě do vlasů, jako by chtěl všem potvrdit, že doopravdy spolu chodíme a že to není jen ledajaká fáma. Usmívala jsem se od ucha k uchu a zavadila o Willův pohled. Chladný.  Neúprosný. Žárlivý.
Snažila jsem se tomu nevěnovat pozornost, ale ještě toho dne mě pronásledoval v mých vzpomínkách. Dumala jsem nad tím, co to mělo znamenat. Jenže odpovědi jsem se nedočkala.
*
,,Opravdu to nevadí?" zamumlala jsem do polštáře a Black zakroutil hlavou.

,,No tak, i tvoje kamarádky každou noc spávají s klukama každou noc, jak bych mohl být pozadu?" zeptal se.
Zakroutila jsem pobaveně hlavou.

,,Až tedy na jeden rozdíl," řekl a já zvědavě nadzvedla obočí.

,,Oni opravdu jen spí," řekl. ,, Narozdíl od nás," chtěla jsem se rozesmát, ale neměla jsem k tomu možnost, protože Black mě uvěznil v polibku a já jsem se mu poddala.
Už jsem se nebránila. Neměla jsem proč. Byla jsem jeho. Vždycky jsem byla jeho.