Wilsonová? Dej mi pokoj, Blacku.

Štěstí

Když jsem rozlepila svá oční víčka, myslela jsem si, že sním. Copak se mi to jen nezdálo? Opravdu byl Black vedle mě skutečný? Úplně jsem zapomněla, jak nádherné a vypracované tělo má. Za takovou myšlenku, jsem si dala pohlavek. Zněla jsem jako jedna z murén.
Dřív bych utekla. Jako jsem to vždycky dělala, když jsem si našla kluka, co mě rozptyloval. Když jsem se probudila nahá vedle kluka, se kterým jsem strávila noc, většinou mě to vyděsilo a já utekla. Protože jsem se cítila zranitelně. A bylo to pochopitelné. Pro spoustu kluků jsem byla idolem, byla já nebojácná, odvážná, nebrala jsem si nikdy servítky. Nikdy by nikoho nenapadlo, že i já mám své vnitřní démony, své vnitřní úzkosti a obavy. Byla jsem pro ně dokonalá.
Black se převalil v posteli a přitulil se ke mně. Usmála jsem se. Mrzelo mě, že tu nemám ten foťák, kterým jsme po celé roky fotily trapné ale i hezké zážitky. Naše parta. I když jsme se roky nemohly s Blackem snést, patřili jsme do stejné party od doby, co jsem se začala bavit s Jamesem a Remusem. Byly jsme součástí stejně jako Lily a James.

,,Nebudu ti lhát Wilsonová, trochu jsem se bál, že už tu nebudeš," zašeptal rozespale a vtiskl mi pusu na nahé rameno.
Nic jsem na to neříkala, jen jsem se usmála. To si získalo Blackovu pozornost. Zvedl se a opřel si hlavu o lokty, aby na mě dobře viděl .
,,Ty přemýšlíš nad mou matkou," obvinil mě. Zavrtěla jsem hlavou. Pro jednou jsem jeho matku pustila úplně z hlavy. ,,Ne, tvoje matka mou mysl nenavštívila od včerejška," byl to vtip, ale i na něm jsem poznala nervozitu, že to myslím doslova. Věděli jsme, čeho je schopná.

,, Takže jak to s námi bude?" zeptal se a vyzývavě nadzvedl jedno obočí.
Usmála jsem se.
Nejlepší pocit na tom byl ten, že jsem Blackovi vše věřila. Nechtěla jsem se už šťourat v tom, co jeho matka by mohla udělat. Věděla jsem, že bydlí u Jamese. A hlavně jsme našli východisko, abych obešla její slib. Nechtěla jsem si s tím dělat starosti. Už ne.

,, Siriusi Orione Blacku," rozesmála jsem se. ,, Vážně se mě snažíš zeptat, jestli budu tvoji přítelkyni?" zakmitala jsem na něj obočím a on zrudnul. Ano Sirius Black zrudnul.
,,Možná?" zasmál se nervózně. Měla jsem co dělat, abych zůstala klidná, protože tohle bylo tak zatraceně roztomilý!
,,No, musím si ještě promyslet jestli si radši nezačnu s někým jiným," provokovala jsem ho a on to věděl. Už zase jsme si hráli na kočku a na myš.
Než jsem se nadála, naklonil se ke mně tak prudce až jsme narazili čely do sebe, ale jemu to očividně nevadilo.
,,Zopakuj to," vyzval mě a v očích se mu zablesklo. Přejela jsem si jazykem po horním rtu.
,, Říkala jsem, že-"
Jenže to už se na mě Black vášnivě vrhl. ,,Jestli si nezačnu s někým jiným," dodala jsem zadýchaně, když jsme se od sebe odtrhli.
,,Já vím moc dobře, co jsi říkala," zavrčel a já se rozesmála. Pocuchala ks mu vlasy.
,,Ale copak? Snad bys nežárlil?" zažvatlala jsem na něj.
,,Nesmíš zapomenout Wilsonová, že sis se mnou začala už ten den v lese, kdy jsi mi oplatila můj polibek," teď sem to já, která rudné a on si to užívá. Copak jsme oba tak zatraceně egoističtí? Možná ano. A možná proto jsem do něj zamilovaná. Možná je to jedna z těch věcí, kterou na něm miluju, protože já jsem zatraceně egoistická jako on. A možná je ten jedinej člověk na světě, co mě chápe v tomhle smyslu takovou jaká jsem.
,,A to, že si se pak se mnou vyspala asi zmiňovat nemusím," mrkne na mě a já zrudnu. Black se spokojeně usměje. Tak o tohle mu šlo?
Pak ale jeho pohled zvážní a něžně mě políbí. ,,Víš, že to byly moje nejlepší narozeniny?" zeptá se a já do něj šťouchnu.
,,A co loni, kdy jsem měla proslov o tom, že se modlím abys měl víc mozkových buněk?" zeptám se na oko dotčeně. Je na něm vidět, že zadržuje smích.
,,Máš pravdu, promiň," řekne a já vyprsknu smíchy.
Cítím to. Tu chemii. To jak se doplňujeme. Jak jsme nalazeni na stejné vlně. Rozumí mému sarkasmu a mým myšlenkám stejně jako já rozumím jeho.
,,Takže?" zeptá se s nadějí v hlase.
,, Víš Blacku, vždycky jsem nenáviděla jak se lidi musí ujistit, že jsou vlastně spolu, aby jako věděli, že spolu chodi. Přišlo mi to ujetý," zavrtim hlavou.
,, Souhlasím. Je to nehorázně trapný a nepříjemný pro moje ego," řekne a já mu dám pusu na nos.
,,Blacku, jsem tvoje už celých šest let a ty to víš," řeknu mu. Black se zarazí.
,,Co je?" zeptám se.
,,Takže můžu říct Dvanácterákovi, že slavíme šesté výročí?" vyprsknu smíchy.
,,Ne ty idiote, to mu říct nemůžeš. Chtěla jsem tím říct, že nechápu, jak si můžeš být nejistý mnou, i když to na jednu stranu chápu, přestože to bylo z ušlechtilých důvodu a ty to víš," řeknu mu a on se ke mně přivine a obmotá si ruce kolem mého pasu.
,,Je to ano Wilsonová?" něco zamručím.
,,Chci to slyšet nahlas. Ať to není jen moje ego, co se potápí," nevinně zamrká.
,,A co kdybych ti řekla ať táhneš ke všem čertům a že už tě nikdy nechci vidět?" zeptala jsem se ho a trucovitě si  založila ruce má hrudi.
,,Tak bych ti řekl, že moje holka ve skutečnosti pěkně kecá," řekl a foukal mi do ucha.
Panebože. Proč by to kdokoliv dělal? Achjo. Blacku.
,,Jsi hovado Blacku," řekla jsem se smíchem.
Přitiskl se ke mně a vlepil mi pusu na tvář.
,,Pročpak přítelkyně?" zavrkal.
,,Blacku já vím, že je pro tebe to slovo nové, ale jestli mě tak ještě někdy oslovíš, tak dostaneš kopačky," dospěle jsem na něj vyplázla jazyk.
,,Jsi zlá," řekl naoko ublíženě.
,,Zvykej si. Sám sis mě vybral," řekla jsem se smíchem.
*
,,Hallelujah vážení!" zahalekal nadšeně James. Lily s Emily se tvářili nechápavě.
James si toho všiml a mrkl na mě.
,,Katie? Co to máš na krku?" zeptal se mě a já jsem myslela, že ho zabiju. No jasně, že James musel upozornit na moje cucfleky.
Holky zalapaly po dechu. ,,Ty a Black?"
,,A trvalo to jen pouhých šest let!" zvolal vítězné Black.
,,Řekněte někdo prosím profesorce Sommerové na věštění, že udělala chybu, když mě nazvala člověkem bez daru zraku?" zeptal se James a já jsem vyprskla smíchy.
,, Obrovská chyba Jamesi," kývla jsem uznale.
,,Ne fakt. Já předpověděl váš vztah a Hallelujah," řekl James a já zavrtěla hlavou.
,, Můžete to někdo vysvětlit?" zeptala se podrážděná Emily.
A tak jsem spustila vyprávění. Řekla jsem jim téměř všechno, o mě a Blackovi má večírcích, o moji sestře a jeho matce. Willa jsem vynechala a pár dalších detailů, které byly jen mezi mnou a Blackem.
,,Jaktože si nám to neřekla?" řekla Lily se slzami v očích. Remuse se na mě díval soucitně, ale asi jako jediný z nich chápal, proč jsem své tajemství tak dlouho střežila.
,,Protože to nevěděl nikdo. Nechtěla jsem, aby to někdo věděl. Nevim, nechtěla jsem se chlubit tím, že je má sestra mrtvá, když sem navíc pátrala po jakékoliv zmínce, že je živá. Až loni sem to plně přijmula,"vyprávěla jsem s cítila, jak mi do očí vstupují slzy. Black to vycítil a stiskl mi ruku.
,,Mohla jsi za náma přijít loni," řekla Lily láskyplně. ,, Podrželi bychom tě."
,,Já to všechno vím Lily, jen sem nechtěla, abyste se ke mně chovali-" nevěděla jsem ani jak. Jak jsem nechtěla, aby se ke mně chovali?
,,Jinak," řekl Remuse a já vděčné přikývla.
,,Já se cítím tak špatně, že sem Blacka odsuzovala, přitom je to dobrý člověk,"zamumlala Emily.
,, To nic Smithová," mrkl Black a Remus si ji majetnicky přitáhl k sobě. Pak se omluvně zadíval, jako by chtěl říct síla zvyku.
,,Katie, slib mi, že už nebudeš mít žádná tajemství?" to jsem slíbit nemohla.
,,A když se něco bude dít tak přijdeš?" Přidala se Emily.
,,Přijdu," jemně jsem se usmála a opřela se o Blacka.
Konečně jsem se cítila jako bych nalezla svoje štěstí. Aspoň na chvíli.