Takhle jsem si to nepředstavovala (2. díl)

Kapitola třetí: U táboráku

Celé léto jsem se snažila nemyslet na to, co nám přinese září. Byly dny, kdy jsem nad tím mávla rukou, ale byly i dny, kdy ty myšlenky utlumit nešlo. A přesně jak se David stresoval ze státnic, tak já jsem se stresovala z budoucnosti. Čím blíže jsme byli ke konci srpna, tím více jsem měla strach z toho, jak nás osud „rozdělí".

Samozřejmě, že pokaždé, když jsem Davidovi řekla o tom, co mě znepokojuje, mě ujistil, že nic se na našem vztahu nezmění. Dokonce si dovolil tvrdit, že se budeme mít raději, neboť se neuvidíme tak často. Určitě však nemyslel na to, že jeho pokusy o uklidnění mě více rozhodili, než mi pomohli...

Na druhou stranu, o prázdninách jsme byli každý den spolu. Chodili jsme na procházky, dělali si malé výlety po okolí, a někdy jsme trávili víkendy na chatě. I s jeho kamarády, pochopitelně (bez nich by se se mnou asi nudil, nebo co). Novinkou ale bylo, že kromě nás, tam byla i Adamova nová přítelkyně Lucie...

Na první pohled naprosto obyčejná dívka, s tmavě hnědými vlasy a nevýraznými brýlemi, o které jsem si myslela, že bude velmi přátelská a vlídná, ale po třech víkendech strávených s ní, jsem měla dost. Byla úplný opak Adamovy ex. Trochu ztřeštěná a nadprůměrně energická. Pořád jenom mluvila, smála se, a občas i flirtovala s ostatními kluky. Teda kromě Davida. Věděla, že s ním chodím, tak respektovala alespoň to. Jinak nevím.

Každopádně, poslední srpnový víkend jsem chtěla být s Davidem o samotě. Přála jsem si, abychom se věnovali jen sobě, protože pak se bude muset věnovat především práci. A kdo ví, kolik času budeme mít na sebe, že jo. Myslíte, že mi to splnil? Na poslední chvíli mi oznámil, že na tu chatu přijdou kluci, i ten povídálek.

***

,,Jsi v pořádku?" zašeptal mi do ucha, když jsme seděli u táboráku.

,,Co myslíš?" nechápala jsem, proč se najednou zajímá.

,,...Měli jste ho vidět. Byl strašně roztomilý. Hned jsem se do něj zamilovala."

,,Lucko, přestaň." zasmál se Adam nervózně.

,,Ne, ať nepřestane. Já se docela bavím." řekl Michal. ,,Máš opravdu zábavnou přítelkyni."

,,Jasně. Nejzábavnější ze všech." usmála jsem se ironicky, a nenápadně převrátila očima.

,,Děkuji, Natašo. Myslela jsem, že nás ani neposloucháš. Nechceš nám teď něco říct i ty? Jak jste dali dohromady s Davidem?"

,,K čemu ti to bude?" očividně si můj tón hlasu nevyložila správně.

,,Setkali jsme se na koncertě." odvětil jí David, do kterého jsem okamžitě šťouchla loktem.

,,A to jsi hned věděl, že Nataša je ta pravá?" pokračovala dál.

,,Nataša ho zaujala hlavně tím, že na něj několikrát vylila vodu. Tedy pivo, a pak kolu... nebo tak nějak." přidal se Tomáš.

,,Podle mě ho zaujalo něco úplného jiného." Michal měl zase zbytečné komentáře.

,,A podle mě máš vážný problém." nevraživě jsem se na něj podívala.

,,Nataša byla vždy okouzlující. Ale Tomáš má pravdu. Zaujala mě právě díky tomu vylitému nápoji."

,,Takže Nataša balí muže na svou nešikovnost. Zajímavý způsob." pousmála se Lucie.

,,Jakou nešikovnost? Jak balí muže? Já to neudělala schválně." její škodolibost v hlase mě vytáčela.

,,Nataša není nešikovná. Spíš bych řekl, že je někdy roztržitá."

,,Přesně. Někdy roztržitá, a v jednom kuse urážlivá." Michal toho nenechal. Rozesmál se, a kluci s ním.