Nechtěná láska

Kapitola 1

 „Hotaru!“ křičela na mě učitelka, když jsem přestala dávat pozor a začala se dívat s okna. Otočila jsem se, a nudným pohledem jsem řekla pouhé „Um?“. „Dávej pozor při mích hodinách!“ křikla učitelka a já jsem jen jednoduše řekla „Jo, dobře, jen jsem se zahleděla.“ Nemám tu učitelku ani ten předmět ráda, a taky kdo by měl rád nějaký Dějepis, když ho stejně nebudu potřebovat?! Pamatuju si, co bylo včera, to mi stačí. Zase začala něco mlet o čemsi a já jsem si vytrhla papír a začala si dopisovat s Izumi. Učitelka se na mě chvíli vždycky podívala a jak se otočila, rychle jsem papírek hodila. Mám blbou mušku, i když Izumi sedí vedle mě. Máme tady takové ty jedno-lavice, co jsou jen pro jednoho ale Izumi sedí jakoby vedle mě jen je kousek odsunutá takže je to ok. Omylem jsem to hodila hodně daleko a spadlo to k jednomu klukovi, Hirokimu. Byl to nejpopulárnější kluk, ještě spolu se dvěma kluky, s Daisukem a Akiem. Všichni tři byli s naší třídy, takže tu byl pokaždé nával holek. Nechtěla jsem, aby ten papírek zvedl. Možná byl hezký, ale byl to hajzl. Zaklepala jsem na lavici, jako kdyby někdo klepal na dveře. Samozřejmě že se šla učitelka podívat a vyšla na chodbu. Já jsem mezitím rychle utíkala pro papírek. Hiroki se na mě nechápavě podíval. První se mi díval do mích hnědých očí s nádechem červené ale pak jinam… Protože jsem byla skloněná. Jak už jsem říkala, mám hnědé oči, ale na světle jsou do červena, jinak mám hnědé vlasy, takovou štíhlejší postavu, bohužel trochu objemnější hruď, někdy toho lituju, když mluvím s klukem tak se mi nedívá do očí ale někam jinam… no a tak dále. Ale hned jak jsem šla zpět, viděla mě učitelka, to zase bylo… „Hotaru Furukawo! Okamžitě si sedni na své místo a řekni mi, proč si tam byla!“ „No… ehmm… mě tam spadla omylem tužka a když jsem si ji chtěla podat, tak jsem si ji ještě omylem odkopla trochu dál…“ snažila jsem se vymluvit. „No, dobře.“ Řekla a zle se na mě podívala. Pak ještě řekla, abychom si četli na nějaké straně. To byla moje příležitost! Vytáhla jsem si mangu a dělala, že čtu to, co řekla, ale četla jsem si mangu. Pak jsem se modlila, aby se mě nezeptala, o čem to bylo. Takhle to tu chodilo. Skoro všichni, teda až na nějaké šprty, nebrali školu moc vážně. Někteří lidé se hodně učili, někteří jen trochu, a někteří vůbec. Kluci rozbíjeli různý věci a nikdo jim nenadal, protože pan ředitel byl Hirokiho otec.

Když skončila škola, přemýšlela jsem, jestli půjdu domů pěšky nebo busem. Půjdu pěšky, venku je pěkně. Izumi chtěla busem, ale jsem až moc tvrdohlavá takže šla se mnou pěšky. Izumi bydlí jen o uličku vedle než já, takže jsme mohly jít spolu. Nemusela jsem jít rychle, šla jsem klidně a pomalu a užívala si svěžího vánku. Stejně bydlím jen s mámou, jelikož táta se s mámou rozvedl a ta bývá do 22:00 v práci. No to mi říká, že jsem vám o rodině, kde bydlím a tak ještě nic neřekla jen o vzhledu! Tak kde začnu? No, jmenuji se Hotaru Furukawa, ale to už víte od mé úžasné učitelky, je mi 16 let a bude mi 17. Chodím na střední školu, i když mě vůbec nebaví. Bydlím v Tokiu v Japonsku. Jsem hrozný Otaku. Táta se odstěhoval, když mi bylo 6 let. Moc si ho nepamatuju, protože přece jen je to deset let. Máma říkala, že se s ní rozvedl kvůli jiné ženě, od té doby nechci žádného kluka, radši budu sama a šťastná než s někým kdo mě opustí a budu smutná. Mám po něm moje oči, jinak jsem celá po mámě.

Když jsem přišla domů, šla jsem umýt nádobí a šla nahoru do pokoje. Šla jsem si zapnout notebook a sledovala různé anime. Úkolů jsem měla až nad hlavu, a učení taky, ale jsem až příliš líná a když sleduju anime, nikdo mě od něj neodtrhne. Ale stejně jsem musela za dvě a půl hodiny se jít učit jelikož píšeme zítra dva testy. Úkoly jsem udělala jen nějaké, zbytek si dopíšu ve škole. Vážně se mi nechce. Máme školu do dvou hodin odpoledne a ještě k tomu úkoly a učení tak do sedmi hodin. Ale já to mám trochu jinak, většinou přijdu ze školy sem na notebooku nebo na komplu a až okolo 18:00-19:00 hodin se učím a píšu úkoly. A ta chvíle kdy se musím učit, taky teď nastala. Šla jsem si udělat nějaké úkoly a učit se na Fyziku a na Zeměpis, prostě další otravné předměty. Fyziku umím hned, horší je Zeměpis, ale i tak jsem to nějak zvládla. Pak jsem se jenom osprchovala a šla si lehnout. Samozřejmě sem se ještě kukala v posteli na anime a pak jak přišla mamka, jsem to rychle vypla a dělala, že spím. Ale spát jsem nešla a místo toho jsem si ještě do půlnoci psala na mobilu s Izumi. Šla jsem spát okolo půl jedné ráno. Škoda že byla teprve středa, teda co to kecám už čtvrtek. 

Je to moje úplně první povídka nebo příběh, tak kdyžtak prosím napište jestli se líbila, abych mohla pokračovat. Nebudu psát něco, když se to nikomu nebude líbit :))

Na obrázku je Hotaru :)