It's all in the stars (Minchan)

Kamarád, nebo důležitá osoba?

☆☆☆

„jak jsi to tu našel?” Minho se rozhlížel okolo sebe a užasle koukal na klidné místo daleko od centra. No, ne nějak extra daleko, ale byla to změna.
Tady jste mohli pociťovat přírodu

„já ani nevím, věříš?” Chan se uchechtl a pomohl Minhovi nahoru na zeď. Jistě, nebylo to nějak moc vysoko, ale i tak se Minho bál. Přesto se snažil před Chanem ukázat, že trošku výšky mu nic nedělá
„prostě jsem to jen tak našel, jako by mě sem něco vedlo. Konec konců. Když se podíváš nahoru, tak nemůžeš říct, že se toho dá litovat”

„pravda, je to nádhera” na Minhově tváří se vykouzlil úsměv, který hřál Chana u srdce.
Tohle bylo místo, o kterém ještě nikomu neřekl a Minho je první. Jako kdyby byl jediný, kterému to mohl říct. Nebo jediný, se kterým se chce o tohle místo podělit. Za nimi město, před nimi les a klidná louka.
Tmavé nebe plné hvězd a dokonale tichá a příjemná atmosféra. Něco, co by si člověk měl nechat pro sebe a měl by to ochraňovat.
Minho věděl, že má Chan rád hvězdy a teď tušil proč. Bylo až dechberoucí, jak je to nebe nádherné.

„když jsem byl mladší, tak jsem měl zálibu se učit souhvězdí. Nikdy jsem si nemyslel, že mi to vydrží. Ale teď už si je jen prohlížím a obdivuji je”

'asi tak stejně, jako já tebe' Minho si pomyslel a lehce povzdechl.
Láska je zrádná, že?
Minhovo srdce bylo vždycky tak hrozně těžké. Vždy když si uvědomil, že má Chana rád.

„vlastně, jsem ti tady chtěl něco říct” Chan se otočil na Minha. Mladší koukal stále na hvězdy a nějak se mu nechtělo se na Chana otáčet

„poslouchám” Minho promluvil. Jeho oči byly zapíchnuté na hvězdách a srdce měl v krku

„víš, asi jsem se zamiloval”

„vážně?” Minho se s mírnou nadějí v hlase otočil na Chana, který se musel usmát. Líbilo se mu, jak Minho reaguje. Bylo to takové nadšené, ale trochu zvláštní.
Chan věděl, že na něj mladší bude vždycky reagovat pozitivně, kdyby se nedočkal opaku. Když ho něco trápilo nikdy Chanovi nic neřekl. Dusil to v sobě

„vážně” Chan se neustále usmíval. Jen nevěděl, že brzy roztříští srdce osobě, která ho má ráda
„jmenuje se Yuna”

„Yuna? Ta Yuna? Im Yuna? Hah” nebudeme lhát. Minho byl opravdu překvapený. Bylo mu to novinkou. Myslel si, že ví o svém kamarádovi všechno, ale očividně ne

„hmh, přesně ta Yuna”

„oh” Minho otočil pohled a snažil se nevydat žádnou nežádoucí emoci. Stalo se přesně to, co nechtěl. Ale nemohl tomu přeci zabránit, chtěl aby se měl Chan co nejlépe a pakliže ne s ním, tak s někým jiným

„oh? Nic víc?”

„nevím co odpovědět”

„možná bys mohl svého kamaráda politovat. Hmm?” Chan si odfrkl a stejně se uchechtl. Jistě, že Minho nevěděl co říct. Nebyl nějak extra rozmluvný, pokud nemluvil s Jisungem

„politovat? Proč?”

„jaj, protože mě odmítla a má přítele, ty trubko” Chan pokroutil hlavou a pravou ruku dal Minhovi okolo ramen.
„takže teď by měla přijít ta útěcha, ne?”

„nevěděl jsem to... Co chceš?” Minho našpulil rty a koukal před sebe. Měl by Chana litovat, ale nemohl si uvnitř sebe pomoct. Opravdu ne

„pusu”

„hhh?” Minho se na něj zmateně podíval

„co? Nechceš mi ji dát?” Chan píchl Minha prstem do boku a ten se lehce zamračil
„ale no tak, jen malou. Na tvář” poté si starší ukázal na svoji tvář a více ji k mladšímu nastavil

„ne” Minho zavrtěl hlavou. Jak rád by to udělal, ale neprozradil by se, kdyby to udělal bez odmlouvání?

„Minho~” starší zakňučel

„nehraj si semnou Chane”

„hraju si s tebou? Ne, tohle má do hraní daleko. Máš mi tím jen zalepit zlomené srdce. Tak? Dáš mi ji, nebo si ji mám vzít sám?”

„Chane ne...” jistě že Chan věděl, že to s Minhem nepujde tak lehce.
Rty staršího je lehce a něžné dotkly těch Minhových. Nebylo to nějak dlouhé, prostě taková ta děcká pusa.
Minho vytřeštil oči a vzápětí plácl Chana do ramene
„co to děláš?”

„co? Vzal jsem si to, cos mi nechtěl dát” Chan pokrčil rameny

„oh, to nemůžeš”

„proč ne? Máš někoho?” starší se na něj podezíravě podíval, ale úšklebek mu pohrával na tváři

„ne”

„tak vidíš. Žádný problém”

„jsme přeci jen kamarádi”

„to sice jo, ale nikde není psaný, že ti kamarád nemůže dát pusu. Nebo jsi se rozhodl mě hodit do friendzone? To by bolelo”

„Chane, ty si semnou hraješ. To se nedělá” Minho si založil ruce na prsou

„kdybys mi dal tu pusu na tvář, nemuselo se to stát”

„kdyby ses nezamiloval do Yuny, nic z toho by se nemuselo stát”

„takže je to moje chyba?” Chan hraně zalapal po dechu. Byl až moc unešený z toho, jak se mladší chová

„jo... Ne.. Já nevím, ahhh” Minho sklopil hlavu. Bylo to tak trapné a ponižující

„vlastně jsem ti lhal. Nezamiloval jsem se do ní”

„co?”

„jen jsem chtěl vědět, jak budeš reagovat”

☆☆☆

Minho se prudce posadil na posteli a nemohl uvěřit tomu, co se mu zdálo. Jak se mu můžou staré vzpomínky vracet do snů.

„ne, takhle to nejde. Nemůžu to místo jen tak opustit. Má to až moc velký význam”