It's all in the stars (Minchan)

"chybíš mi"

Předem se omlouvám, jestli se najde nějaká chyba, nebo překlep.
Přiznám se, na dnešek jsem samozřejmě nespala, protože jsem jak kokos čekala do 5 do rána 😅
Jo, stálo to za to, ale za boha, jsem už nemohla pak usnout.
Nejdříve jsem přemýšlela, že si nastavím budík, že půjdu spát brzo a vzbudím se před comebackem, ale znám se a vím, že když jsem doma, tak bych budík vypla a spala dál. Proto jsem čekala.

Well, děkuji za Vaše pochopení a doufám, že se kapitola bude líbit 💕

O týden později

Chan stál v kuchyni u linky a dělal si večeři. Dům byl prakticky prázdný a tichý, když nebude vkládat důležitost do zapnuté televize.
Obvykle, když tu byl Minho, tak ho sledoval, jak vaří. Nikdy nebyl v domě sám.
Věděl, že je tu přítomnost další osoby.
Teď už měl jen puštěnou televizi, jako kulisu, aby se necítil tolik sám.

Vlastně.
Na něco jsem úplně zapomněla a Chan pravděpodobně taky.

Starší téměř, jako kdyby přestal vnímat dění okolo sebe, krájel maso. Nůž se hladce zařezával a Chan na to nepřítomně koukal. Ani ho nijak nezajímalo jestli si uřízne prst, nebo ne.
Až ve chvíli, kdy se mu něco otřelo o nohu. Chan měl v oblibě nosit kraťase, tudíž má nohy holé a cítil každý dotek. I hebkou srst, která ho momentálně polechtala a on se lekl. Nůž upustil na pult a vyděšeně se otočil na to nevinné zvířátko, které na něj hledělo velkýma očima.

Chan si úlevně vydechl, když zjistil, že se nemá čeho bát a že je to jen kotě, které se mu tu prochází a pravděpodobně prosí o jídlo.
Starší se musel pousmat. Nějakým záhadným způsobem, mu malý zrzek připomínal Minha, když byli na střední.
Plachý, přesto komunikativní a společenský typ. Tedy jen v přítomnosti staršího.
Jeho nevinná tvář a krásné velké oči.

„Princess~” Chan vzal malého chlupáče do rukou a přivinul si ji k sobě.
Jsou to asi dva dny, kdy si ji Chan adoptoval. Nechtěl tu být sám a chce, aby si neustále připomínal Minha, který teď dělá Bůh ví co.
Navíc, vzpomněl si na to, že mu mladší řekl, že chce kočku. Takže Chan podnikl jeden malý krok, o kterém ani nevěděl, jestli k něčemu bude.
Když se Minho vrátí, bude mít radost?
Ale co když se nevrátí? No, tak Chan bude mít na krku malé chlupaté klubíčko, které neustále mňouká a vyžaduje pozornost.

Nevěděl, jestli udělal správně.
Neměl si raději pořídit psa? Ten je více věrnější, jak kočka.
Ta si odejde a vrátí se, kdy se jí zlíbí a jestli se teda vrátí. Záleží na situaci.
Ah, Minho. Že?
Jaká náhoda.
Taky odešel a přemýšlí, jestli se vrátí. Jistě, že je to podle stávající situace.

„to jsem to dopadl” Chan hladil kotě po zrzavém kožíšku a snažil se zapomenout na všechno, co se mu teď vynořilo v hlavě. Měl by si konečně uvařit, najíst se a třeba jít po sprše spát.
Nebudeme lhát, ale dnešek byl náročný.
Changbin nezvládla svoji práci a ještě záskok za asistenta. Oba dva nevěděli co dříve. Byl to naprostý chaos a Chan se modlil, aby se Minho konečně vrátil a byl zase po jeho boku. Byl jeho největší záchranou.

Chan po nějaké chvilce opustil kuchyň, protože ho přešla veškerá chuť na jídlo. Sedl si na gauč a nechal kotě, aby se mu uvelebilo na klíně a mohlo v klidu spát.

„aspoň někdo tu semnou je spokojený a neutika ode mě”
Jako kdyby mu ono chlupaté klubíčko rozumělo. Kotě tiše zamňoukalo a dál už se jen věnovalo spánku.
Bylo roztomilé.
Chan vytáhl z kapsy telefon a bez rozmýšlení vyhledal mladšího kontakt. Neměl v plánu volat. Stejně by mu to nezvedl. Takhle když pošle zprávu, tak si ji třeba Minho přečte.
Ale co měl napsat?
Měl být klišé a dotěrný?
Nebo snad jen trochu zvědavý?
Ani o jednom si nemyslel, že je to dobrý nápad. Ale když se teď Minhovi neozve, bude to vypadat, že na něj chce zapomenout. Nebo něco takového.

Chris

Užíváš si dovolenou?

✓✓

Zobrazeno 19:36

Že by znamení? Jenže tím zobrazeno, to může taky končit, že?
Proč si dělat velké naděje?
Není hlavní, že to Minho viděl?
Ale nebylo to přece jenom málo? Co to jako je 'užíváš si dovolenou?'.
To není nic, na co by mladšího přece nalákal. Ale ani to by neměl dělat. Neměl by s Minhem manipulovat. Měl by ho nechat se rozhodnout samotného.

Ale celé ho to opustilo, když mu cinknul telefon. Jeho oči se rozzářily, hlavně když uviděl jméno toho, kdo mu píše. Jistě, že to byl Minho, kdo jiný by to byl?

Minho

Snažím se o to

To je celé? Proč si najednou Chan myslel, že mu mladší napíše, že se vrací do Seoulu?
Byl naivní.
Což, to oni oba.
Má smysl mu ještě odepisovat?
Když ho teď nechá na 'zobrazeno', nebude to zrovna milé.

Chris

Cítíš se lépe?

Minho

Fyzicky... Jo
Psychicky... Ani trochu.
Jak jde práce?

Chris

Je to těžší, než jsem si myslel. Zatím za tebe zaskakuje Changbin.

Minho

Už jsi rozmýšlel nad hledáním nového asistenta?

Chris

Naznačuješ mi tím něco?

Minho

Možná. Nevím.
Ale je lepší být připraven. Myslím, že bys měl Bina povýšit. Určitě se na pozici asistenta hodí více, jak já.

Chris

Proč mám pocit, že jsi naštvaný. Nebo něco takového?
Nechceš se vrátit?

Minho

Nejsem naštvaný, jen dedukuju...

Chris

Dedukuješ, protože máš v úmysl všechno zahodit a jít jiným směrem, že?

Minho

Možná...

Chris

Minho. Myslíš si, že je tohle řešení?

Minho

Chane, ani se nepokoušej o to, mě přemlouvat, nebo něco takového.
Ještě stále mám pár dní. Své rozhodnutí jsem neuzavřel

Chris

Já jen.... Chybíš mi

✓✓

Zobrazeno 20:02