It's all in the stars (Minchan)

Nečekaná návštěva

Minho se ráno probudil v dost nepřirozené poloze, přesto nemohl říct, že by se nevyspal dobře.
Nic ho nerušilo a spal celkem klidně.
Brunet se natáhl pro svůj telefon a zkontroloval kolik je hodin.
Kromě toho, že si zapomněl natočit budík, tak se nestalo že by zaspal. Bylo okolo sedmé hodiny ranní. Což znamenalo, že do osmi má stále nějaký ten čas.

Minho vylezl z postele a pomalu se dostal ke svému zavazadlu, kde se nacházelo čisté prádlo. Nutno dostat, že než odjel od prarodičů, tak mu babička vyprala všechny věci.
Mladší vytáhl černé rifle a poté se odplazil do skříně. Tam vytáhl bílou košili, nějaké spodní prádlo a bez povšimnutí šel do koupelny.

Jako kdyby měl klapky na očích a špunty v uších.
Po rychlé sprše, se oblékl a upravil. Ještě stále musí do práce. Takže si nemůže dovolit jít neupravený.
Nehledě na to, že když už tu je, tak mu proběhl hlavou rozhovor s jeho mámou.
Musel vzít Chana k jeho rodičům na oběd a tvářit se jako zamilovaný pár.
Bude to těžké?
Těžko říct.

Minho opustil koupelnu a šel do kuchyně. Už byl ze sprchy celkem psychicky připravený, že je opravdu velká možnost, že potká Chana už teď u snídaně.
Přesto, ne.
Nikdo tu nebyl. Minho byl v domě sám.
Dokonce to vypadá, že tu Chan ani nebyl.

„Minho? Už jsem si myslel, že se sem někdo vkradl” Brunet sebou leknutím cuknul a otočil se na toho, kdo ho právě ruší.
Byl to Changbin a Minho tak nějak nechápal, co tu dělá.
Asi tak stejně, jako Changbin nechápe, co se stalo, že je Minho tady

„lekl jsem se tě. Myslel jsem, že tu nikdo není”

„právě jsem přišel, takže kromě tebe a mě je tu ještě někdo” Bin odešel Minhovi z dohledu a zachvilku se vrátil s něčím v náručí.
Brunetovy oči se rozzářily, když uviděl, co to Changbin drží
„nevšimnul jsi si ji?”

„ne. Právě jsem se tě chtěl zeptat, jestli jsi ji teď donesl” Minho přišel blíže k Binovi a lehce pohladil kotě po hlavičce mezi ouškama.

„je tu celou dobu Minho hyung. Jen její páneček musel včera nečekaně odjet na důležitou schůzku ohledně firmy. Takže mě poprosil, jestli bych na ní nedohlédnul. Nevěděl jestli se vrátíš, takže nebyla jiná možnost”

„takže tu nebyl...”

„mě spíše udivuje, že jsi tu ty” Changbin položil kotě na zem a hleděl na Minha

„to mě taky. Původně jsem to neměl v plánu, ale stálo se” Minho otevřel ledničku a vytáhl láhev s džusem. Potřeboval do sebe něco dostat, i když se na to moc necítil. Hlavou mu kolovalo, že se přece nebude ničit kvůli něčemu, co ještě nedořešil
„má smysl chodit do práce? Bude tam Chan?”

„jo, bude tam. Vrátil se asi před hodinou. Říkal, že nemá smysl na tu chvíli chodit domu. Ale já si myslí, že to udělat měl”

„jsem celkem rád že nepřišel. Nevím co mě to popadlo. Měl jsem namířeno na hotel a objevil jsem se tady” brunet si povzdechl a sedl si ke stolu i se sklenicí s džusem.
Neměl se nechat oblbnout sám sebou.

„to je jednoduchý. Tvoje hlava si chtěla dát ještě pauzu, protože si nejsi ničím jistý. Ale tvoje srdce chce opak. Proto jsi se zjevil tady” Changbin měl možná pravdu. Ale Minho tomu nechtěl úplně věřit
„navíc. Aspoň nebudu muset dělat asistenta já. Dost mě to unavuje, ty jsi v tom lepší”

„no jistě. Teď mi řekni, od kdy má Chan rád kočky? Pokud vím, tak měl vždycky raději psy”

„no od kdy. Chyběl jsi mu tady. Pořídil si ji kvůli tobě hyung. Sám jsem byl překvapený” Bin se zasmál a šel ke kočičí misce. Věděl přesně, kde se co nachází. Otevřel plastovou krabici, která byla na zemi a vytáhl z ní kapsičku.
Maso nasypal do misky a s miskou na vodu šel ke dřezu. Napustil čistou vodu a misku vrátil.
Kotě nerušeně jedlo své jídlo a Changbin si mohl odškrtnout dnešní návštěvu.

„takže, jak se jmenuje?”

„jsem si jistý, že Princezna”

„Princezna” Minho si zopakoval pro sebe a neustále sledoval malé kotě, které se vesele krmilo a nevnímalo okolní svět
„jak je možné, že jsem si tě včera nevšiml?”
Jistě že mu to vrtalo hlavou. On má kočky rád. Doslova je zbožňuje.

„jsi hlavou mimo, hyung. To je ten důvod. Moc si to neber k srdce. Pojď, vezmu tě do práce, ať nepřijdeme pozdě”

„hmmm. Jdeme, jinak bude problém” Minho pokyval hlavou. Vrátil se pro své potřebné věci a poté s Changbinem opustil dům. Dveře zamknul. Bránu tak též.
Teď už se jen připravit na setká s Chanem. Jsou to sice jen dva týdny, ale ty nejhorší.