It's all in the stars (Minchan)

Krok v před

„Minho hyung, tady” Jisung mávl z místa kde seděl, aby ho starší mohl bez problémů najít.
Což, on by ho našel i tak.
Brunet pomalu došel ke stolu a poté si sedl naproti svému kamarádovi.
„žasnu, poslední dobou jsme spolu každý tvůj oběd. Něco se děje?”

„mělo by se něco dít?” Minho nadzvedl levé obočí. Nechtěl mladšímu nic říkat. Vážně ne. To by bylo zase, že mu to říkal, že se měl pohnout z místa a nečekat. Jenže, teď už je opravdu pozdě a vždycky je někdo zlomený.

„řekl bych, že ano. Jde z tebe cítit negativní nálada. Proč mi prostě neřekneš pravdu?”

„proč všichni prahnou po pravdě? Copak nevíte, že pravda ubližuje nejvíc?” Minho si povzdechl a vzal do rukou jídelní lístek. Tohle téma bylo pro něj tabu

„takže ti bylo ublíženo?”

„ne, nebylo” Minho zavrtěl hlavou a dále se věnoval menu. Byl čas oběda a on neměl zase tolik času, aby se mohl zdržovat zbytečnostma.
„potřebuju najít byt”

„cože?” to, že byl Jisung překvapený, tak to vážně neschová. Jeho vyjevené oči a pusa otevřená dokořán mluví za vše

„slyšels” brunet pokrčil rameny a jídelní lístek položil na stůl, aby se mohl podívat na mladšího.
„potřebuju byt. K rodičům jít nemůžu a co hůř, zpátky do Busanu taky ne. Nevím, jestli bych tam našel práci”

„hyung, proč tak najednou? Vždyť to není tak dlouho, co jsi se vrátil. Říkal jsi, že s Chanem je všechno fajn a jste kamarádi. Tak kde je problém?”

„tady” Minho ukázal na sebe a pomlaskl si
„tady je ten problém. Podívej, nemá smysl se v tom rýpat. Prostě tam nemůžu zůstat”

„takže jste se pohádali”

„ne tak úplně. Chtěl vědět, co k němu cítím. Tak jsem mu to řekl.”

„řekl? Řekl jsi mu, že ho nemáš rád a nic k němu necítíš?” Jisung se zamračil. Přesně tohle čekal

„jo. To jsem mu řekl”

„vždyť víš, že to není pravda”

„je Jisungu. Je to pravda. Nemám k němu už ani kousek citu a opravdu ho nemám rád. Přeber si to jak chceš. Prostě s ním nemůžu být. Nechci mu ubližovat tím, že mu budu na očích. Nic se nezmění. Nic nezmění můj názor a moje city” Minho měl už jasno v tom, co chce. Na druhou stranu, nebyl ten typ člověka, který by chtěl někomu ubližovat. Takže když odejde v čas, tak by to mělo být fajn. Ne?

„fajn. Než ukončíme tuhle debatu, tak mě zkus vyslechnout” Jisung měl co říct. Minho to musel vědět. Když už se rozhodl udělat tohle, tak ať ví, jaké následky to bude mít.
Vzhledem k tomu, že starší nic neřekl a jen koukal na svého kamaráda, tak to Jisung bral, jako souhlas k tomu, že může pokračovat
„ten den, kdy jsem seděl u Chana v kanceláři. Mluvili jsme o tobě. Chtěl vědět, co máš v poslední době rád a takové věci. Chtěl tě něčím překvapit a pořádně se omluvit. Chtěl ti být blíže. Nakonec, když jsi odjel, jediný kdo tu pro něj byl, byl Changbin. Jenže ten mu dával těžké chvíle. Nelitoval ho, naopak se mu snažil otevřít oči. Chan celé dva týdny, když nebyl v práci, tak proseděl doma a přemýšlel, co udělat aby tě dostal zpět. Nehledě na to, že brečel. Přemáhal se, aby tě nekontaktoval, protože jsi chtěl pauzu. Pokoušel se vymyslet něco, co se ti bude líbit. Dokonce byl tak zoufalý, že si šel adoptovat kotě, protože se cítil sám. Hyung, já vím že tohle pro tebe teď nemá žádnou cenu, ale chtěl pro tebe udělat první poslední, chtěl tě hýčkat. Ale pakliže jsi si jistý, že to co děláš je dobře. Tak jdi, jdi dál a neohlížej se. Nech všechno za sebou a odejdi. Víš, že tě budu podporovat, ať už si vybereš jakoukoliv cestu”
Byla to až žalostná slova a Minho se bál, že propadne. Že se znovu sekne na místě a bude se pokoušet všechno napravit. Bude se pokoušet k Chanovi něco cítit

„máš pravdu. Půjdu dál”

„přesně to jsem čekal. Žádná zmínka o Chanovi. Fajn, jdi. Jen s tím bytem. Myslím, že Seungmin hledá spolubydlícího. Prozatím dobrý, ne?”

„jo. Zkusím ho kontaktovat” první krok, který bude muset Minho udělat. Najít si být a novou práci. Sice asi nebude takhle dobře placená, ale nějak se uživit musí. Přestane chodit do studia a tančit. Poslední co udělá, je že dokončí choreografii, pošle ji a kašle na to. Bude to brát, jako uzavření jedné životní kapitoly

„chtělo by to co nejdříve. Jsem si jistý, že raději bude s tebou, jak s někým cizím”

„na tom něco bude”

„tak teda, ať jde tvůj nový začátek jako po másle” Jisung se usmál. Konečně viděl, jak se jeho kamarád odráží ode dna. Viděl konečně tu snahu, kterou chtěl vidět už dávno. Přesto věděl, že za tím bude někdo zlomený a tím někým, bude Chan.