Šipky

174 8 2
                                    

Jakmile David odvezl malou ke svým rodičům, tak jel na smluvené místo. Auto nechal u rodičů a do Rubavy jel vlakem, aby si mohl dát aspoň pivo. Devět deset David dorazili do nonstopu a sedl si na bar vedle nějaké hezké blondýnky. Romana nikde neviděl tak si řekl, že se asi zpozdil.

D: ,,Jedno velké pivo prosím." Řekl jsem suše čišníkovi.

Na barové desce začal zvonit telefon. Mery se podívala a když viděla jméno své kamarádky tak to zvedla.

M: ,,Ahoj no kde jsi ? Už na tebe čekám."

L: ,,Mery já se hrozně moc omlouvám, ale Matýsek zvrací a má horečky. Nevíme si s nim s Matym rady a asi pojedeme na pohotovost."

M: ,,Proboha, a nemám jít pomoct nebo něco ?"

L: ,,Ne Mery děkujeme, dej si třeba víno a užij si večer a ještě jednou se omlouvám."

M: ,,Prosimtě vůbec se Neomlouvej, to je přece jasný... hlavně ať je malej v pořádku."

L: ,,Jo, dám ti vědět.. ahoj"

M: ,,Ahoj."

Mery položila telefon a napila se vína. Davidovi pípla sms od Romana.

R: ,,Promiň David nevyjde mi to, zítra ti to vysvětlím."

David si povzdechl a řekl si čišníkovi o panáka a přitom nenápadně pozoroval Mery. Nakonec si řekl, žiju jenom jednou tak proč to nezkusit. Přesunul se trošku blíže a nesměle na Mery promluvil.

D: ,,Dobrý den, Promiňte že jsem poslouchal, ale vypadá to, že jsme oba dostali od svých kamarádů košem."

M: ,,To ano, ale já už jsem stejně na odchodu."

D: ,,A nezahrajete si semnou šipky ?" Podíval jsem se na slečnu svýma psíma očima a doufal, že mě neodmítne.

M: ,,Tak vlastně proč ne... jinak, já jsem Mery... teda Marie, ale všichni mi říkají Mery."

D: ,,Já jsem David, a říkají mi David nebo Hof." Zasmál jsem se a podal jsem si s Mery ruku.

M: ,,Dobře Davide, ale nemysli si, že mě porazíš, já jsem totiž v šipkách expert."

D: ,,To se ještě uvidí."

M: ,,Tak schválně. Budeme házet na střed. Kdo se netrefí tak pije, ale když se trefí tak pije ten druhý .. platí?"

D: ,,Platí, ale doufám, že tě odsud nebudu muset tahat na mol, protože budeš pít často."

M: ,,Zas tak sebejistý nebuď, ještě mě neznáš."

D: ,,Neznám, ale už teď se mi líbíš" usmál jsem se a Mery taky.

Mery s Davidem hráli šipky hodně dlouho a bylo to vážně hodně vyrovnané. Moc se nasmáli a vlastně si to docela užívali. Po třech panákách už to přestali počítat. Potřebovali si na chvilku dát pauzu a tak si šli sednout na bar.

M: ,,Kde vlastně pracuješ?"

D: ,,Jsem dětský kardiochirurg."

M: ,,Tak to je vtipný, já jsem vrchní tady na urgentu v Rubavě."

D: ,,Vážně? Tam jsem kdysi dávno pracoval. Než se naro.... Teda, hodně dávno." Mery se pousmála a zadívala se mi do očí. Sám nechápu co mě to popadlo, ale políbil jsem jí. Ona se mi podívala do očí a polibek mi opětovala.

Dojde k něčemu víc ?

KRÁSNÝ OMYLKde žijí příběhy. Začni objevovat