KRÁSNÝ OMYL

D: ,,Ale copak." Vzal jsem Martinka do náruče a dal jsem mu do pusinky dudlík. Chvilku fňukal ale když jsem s ním pár minut chodil po kuchyni, tak přestal a usnul mi v náručí. Spokojeně jsem si sednul na postel a choval si ho. Byl jsem moc šťastný. Za Mery za Martina a za malou. Byl jsem moc šťastný, že mám konečně pořádnou rodinu, že mají mé děti maminku a já ženu.

Mery po chvilce vylezla ze sprchy a šla se podívat za klukama. David spokojeně spal s malým v náruči. Mery si je musela vyfotit. Nakonec dala Davidovi pusu na čelo.

M: ,,Daví, pojď si lehnout do ložnice."

D: ,,Jee ty už jsi zpět? Já jsem asi trochu usnul."

M: ,,To nevadí, já jsem taky hrozně unavená..tak jdeme ?"

D: ,,Jojo pojď." Vstal jsem i s Martinkem a šel do ložnice.

M: ,,Ještě ho musím nakojit."

D: ,,Tady ho máš našeho miláčka." Předal jsem Mery malého a u toho ji políbil.

M: ,,Já tomu pořád nemůžu uvěřit."

D: ,,Čemu?"

M: ,,Tomuhle všemu. Že mám děti, muže, rodinu. Jako bych žila v nádherném snu."

D: ,,Tohle je ale skutečnost zlato."

M: ,,Tomu právě nemůžu uvěřit." Sedla jsem si s malým na postel a dala mu prso.

D: ,,Už jsem ti říkal, že ti to strašně moc sluší.?"

M: ,,Ne neříkal, protože vypadám jak zombik."

D: ,,Právě, že ti to moc sluší." Sedl jsem si k ní a Pohladil ji po vlasech."

Malej se napapal a Mery ho dala odříhnout. Potom si ho ještě vzala s sebou do postele a chvilku si ho s Davidem chovali.

D: ,,Je tak nádhernej Lásko."

M: ,,Po tobě." Usmála jsem se na Davida.

D: ,,A přitom tohle všechno byl na začátku jenom omyl."

M: ,,Krásný omyl..."

D: ,,Nejkrásnější."

Ještě chvilku si malého užívali a potom ho položili do postýlky. Mery se k Davidovi přitulila a ten ji začal hladit ve vlasech.

M: ,,Moc tě miluju."

D: ,,Taky tě moc miluju. Byl jsem debil, když... no vždyť víš."

M: ,,Chápu tě."

D: ,,Ne.. měl jsem si uvědomit dřív, že ti to ubližuje a mně vlastně taky."

M: ,,Už to neřeš, hlavní je, že jsme spolu teď."

D: ,,Všichni." Dal jsem Mery pusu do vlasů a tulil se k ní. Po chvilce usnula a já taky. Oba jsme byli moc unavení.

Noc byla náročná i pro Davida i pro Mery. Martínek se budil co dvě hodiny na papání. Mery byla moc unavená, ale David ji se vším pomáhal. Když Martin opět začal brečet otevřely se dveře.

J: ,,Mami? Tati?" Žmoulala si očička.

D: ,,Copak je? Proč nespíš?"

J: ,,Proč bráška pláče?"

D: ,,Protože má hlad."

J: ,,Zase?"

D: ,,No, miminka se v noci budí. Někdy potřebují nakrmit a někdy přebalit, někdy jenom pochovat."

J: ,,Aha... a mužů jít na chviličku sem? Já pak zase půjdu spinkat, jenom.. mužů se pomazlit? Je mi smutno."

D: ,,Teď?"

M: ,,Pojď miláčku." Malá si skočila za náma do postele a přitulila se ke mně. Potom usla při Davidovi a ten ji odnesl zpět do postele.

Zvyknou si na režim s miminkem ?