KRÁSNÝ OMYL

Martínek

Mery se hodně trápila, ale bojovala. Sám Štěpánek uznal, že to nebude tak rychlé a prcek jim dá ještě zabrat.

M: ,,Davide... já já ..už nemůžu. Pro..promiň " zhluboka jsem dýchala a doufala, že už bude konec.

D: ,,Ne Mery.. já vím, že to dokážeš.. oba to dokážete." Hladil jsem ji po vlasech a držel ji za ruku.

Š: ,,Už vidím hlavičku. Ještě párkrát zatlačíš a je tady."

D: ,,Už za chvilku tu bude.. pojď Mery.. ještě párkrát..." Snažil jsem se ji co nejvíce podpořit.

Mery párkrát zatlačila a už to vypadalo, že to nezvládne. Byla naprosto vyčerpaná a vypadalo, že za chvíli omdlí.

Š: ,,Naposledy zatlač. Už tu bude."

D: ,,Zvládneš to zlato... naposledy." Podepřel jsem Mery hlavu a snažil jsem se jí nějak pomoct. Ani jsem nepřemýšlel nad tím co říkám.

Mery zatlačila a miminko se vážně ukázalo světu. Sálem se rozlehl obrovský dětský křik. Mery se ohromně ulevilo. Zhluboka a rychle dýchala a snažila se nějak nabrat energii.

Š: ,,Máte nádherného chlapečka." Položil ho Mery na hruď.

Mery a David se oba vzpamatovávali z toho co právě prožili. Mery okamžitě malého Pohladila po hlavičce a s obrovským úsměvem se podívala na Davida. Ten ji vtiskl krásný polibek.

D: ,,Taky tě miluju. Vás miluju." Oba dva jsem Pohladil a usmál jsem se.

Š: ,,Tatínku chcete přestřihnout pupeční šňůru?"

D: ,,Ano."

David přestřihl pupeční šňůru a sestřičky a pediatr si vzali malého na kontrolu.

Se: ,,Vy jste v té rychlosti ani neuvedli jméno pro chlapečka..."

M: ,,Davide.. my jsme zapomněli na jméno."

D: ,,Tak co třeba Adam, Jarda, Matouš, Martin."

M: ,,Martin... Martin je krásné jméno."

D: ,,Tak tam sestřičko napište Martínka prosím. Martin Hofbauer." Usmál jsem se. Poslouchalo se to moc hezky. Mám syna... je to prostě skvěle.

Se: ,,Kdyby se na jméně takhle rychle dokázali shodnout všichni rodiče tak by to bylo skvělé. Jde vidět, že se opravdu milujete a rozumíte si." Usmála jsem se.

M: ,,No.."

D: ,,Ano.. milujeme." Dal jsem Mery pusu a ta mi dala ruku.

M: ,,Je všechno v pořádku? Je malej zdravej?"

Š: ,,Ano je všechno v pořádku. Ještě tě prohlédnu a potom si ho pořádně  užijete."

Štěpánek šel ještě zkontrolovat Mery a David šel mezitím zavolat Sylvě.

S: ,,Davide ? Potřebuješ něco ?"

D: ,,Ahoj mami... potřebuju aby jsi zašla pro Juli do školky.. mohla bys prosím ?"

S: ,,Jo zajdu pro ni ráda, ale stalo se něco?"

D: ,,Jo stalo... Narodil se nám chlapeček. Máš vnoučka mami."

S: ,,Cože? Jsou oba v pořádku... co Mery jak ji je ? A jak se jmenuje ? Jak byl velký ? Kolik vážil ..? A..."

D: ,,Počkej počkej.. jsou oba v pořádku, jmenuje se Martin Hofbauer a nemám ponětí ty míry, to se pak musíš zeptat Mery."

S:,,Daví no tak to je úžasné..."

D: ,,Neříkej to prosím Julince, my ji to s Mery chceme říct sami."

S: ,,Dobře dobře, no ale to Já nevím jak utajím takovou radost."

D: ,,Tak si něco vymysli a tátovi to klidně řekni."

S: ,,Dobře tak běž za Mery hlavně. A hezky se o ni starej."

D: ,,Jo jdu, ale ona asi stejně bude spát."

Dají se Mery s Davidem konečně dohromady ?
Jak bude reagovat Julča na brášku ?