KRÁSNÝ OMYL

Školka

D: ,,Budu se snažit pro to dělat co nejvíc."

M: ,,Hmm díky." Věděla jsem, že tato dohoda nedopadne a žádná rodina nikdy nebude. David na to není stavěný a to už jsem na něm poznala.

D: ,,Nechceš jet k nám? Vyzvedneme malou ze školky a řekneme ji to."

M: ,,Není to nějak rychle?"

D: ,,Hele Mery podívej se. Znali jsme se asi dvě hodiny a ty jsi se mnou otěhotněla. To je docela dost rychlé. Tak nevím, proč bychom v téhle rychlosti nemohli pokračovat."

M: ,,Tak doufám, že už mi zítra navlékneš zásnubní prsten a příští týden snubák."

D: ,,Nech se překvapit." Pousmál jsem se na ni s šel to zaplatit. S Mery jsme nasedli do auta a jeli k nám do Prahy. Přijeli jsme před školku a zaparkovali.

M: ,,Nemůžu počkat tady ?"

D: ,,Ty se bojíš?"

M: ,,Vlastně Jo."

D: ,,A čeho prosimtě."

M: ,,Já nevím... všeho se bojím. Bojím se, že ta dohoda nebude fungovat, že se na nás vykašleš a já na naše dítě budu sama. Bojím se, že to nepřijme okolí, rodiče, malá. Co bude s prací? Bojím se prostě budoucnosti chápeš?"

D: Chytl jsem Mery za ruku a ponořil jsem se do těch jejich krásných očí. ,,Nemáš se čeho bát. Na miminko sama nezůstaneš, to ti Slibuju. A jestli někdy přepne v hlavě mně, tak se neboj, moje matka ti určitě pokoj nedá." Zasmál jsem se. ,,Ta se těší už teď ."

M: ,,Ona To ví?"

D: ,,Poslouchala za dveřma. Ale hrozně si tě oblíbila. Popravdě nebýt jí, tak jsem si nikdy neuvědomil jak jsem na tebe byl hnusný a jak ses asi musela cítit. Promiň."

M: ,,Ne to já se omlouvám. Celé jsem to zkazila."

D: ,,Tohle neříkej... pojď jdeme, pro to moje zlatíčko." Pousmál jsem se.

M: ,,No tak teď už spíš naše ne?" Zasmála jsem se.

D: ,,To máš pravdu."

Mery s Davidem došli do školky a hned jak je malá uviděla, tak za nimi utíkala.

J: ,,Tatíínkuu." Skočila Davidovi do náruče. Hned jak zaregistrovala Mery, tak chtěla i za ní.
,,Tetooo... ty jsi pro mě přišla."  Mery si ji vzala do náruče.

D: ,,Opatrně...Musíš dávat pozor na tetu."

J: ,,A proč ?"

M: ,,Noo... to ti řekneme až doma." Usmála jsem se na ní a položila ji na zem.

Všichni společně nasedli do auta a jeli k Davidovi domů. Cestou si koupili ještě pizzu. Mery i David potřebovali nabrat odvahu na toho malého ďábla, který jim bude klást tisíc otázek. Hned jak přišli do bytu, tak malá začala.

J: ,,Tak už mi to řeknete ?"

D: ,,Až si umyješ ruce a sedneš si." Malá bleskově běžela do koupelny a potom si sedla za námi na gauč.

J: ,,Tak proč musím dávat na tetu pozor."

M: ,,Noo... protože."

D: ,,Protože má teta v bříšku miminko."

J: ,,Cooo???" Překvapeně se na oba koukala. ,,A to bude naše?"

D: ,,To je naše."

J: ,,Takže budu mít kamaráda?"

M: ,,Budeš mít bratříčka nebo sestřičku." Usmála jsem se na Julii a Pohladila ji po vlasech.

J: ,,Vy spolu chodíte?" Zmateně nás pozorovala.

D: ,,Ne beruško."

J: ,,Tak jak můžete mít miminko když spolu nechodíte?"

Jak se z toho Mery s Davidem vyvléknou ?