Návštěva

177 9 1
                                    

Mery smažila palačinky a David s dětmi už čekali u stolu. Julinka si vymalovávala omalovánky a David si choval malého. Když to Mery měla hotové, tak to položila na stůl a ještě došla pro nuttelu a marmeládu.

D: ,,Juli nevidíš, že maminka donesla jídlo? Už to odlož."

J: ,,Ještě to nemám."

D: ,,Domaluješ to za chvilku!"

M: ,,Daví nerozčiluj se kvůli takové blbosti. Julča to odloží a ty zas polož toho cvrčka ať se můžeš v klidu najíst."

D: ,,My to spolu zvládneme viď." Pošimral jsem malého po bříšku a ten se uculil.

M: ,,Jeden jako druhý... Tak dobrou chuť zlatíčka moje."

D: ,,Dobrou chuť miláčku." Dal jsem Mery pusu. ,,A tobě taky dobrou chuť prcku." Taky jsem ji dal pusinku.

J: ,,Dobrou chuť tati a mami."

Všichni se pustili do jídla a doslova si pochutnávali.

D: ,,Tak co máme dnes v plánu?"

M: ,,Tak Julinka by měla ležet, takže asi nějaké pohádky a já bych mohla doma pouklízet třeba."

D: ,,A co třeba menší výlet?"

J: ,,Jooo."

M: ,,No já nevím.. musíš odpočívat."

J: ,,Mamii prosím, slibuju, že nebudu běhat a budu tebe i tatínka poslouchat."

D: ,,Já myslím, že by to neměl být problém lásko. Když to nebude nic náročného."

M: ,,A co navrhuješ?"

D: ,,Já nevím.. nechtěla by jsi třeba někoho nebo něco vidět? Můžeme jet klidně k našim nebo do Rubavy."

M: ,,Do Rubavy?" 

D: ,,Proč ne.."

M: ,,Myslela jsem, že to tam nesnášíš."

D: ,,No to máš pravdu, dřív jsem to tam nesnášel, ale teď se hodně věcí změnilo. Potkal jsem tam tebe a taky se nám tam narodil Marťas."

M: ,,A tobě by to fakt nevadilo?"

D: ,,Samozřejmě, že ne.. vím, že se ti stýská.. a navíc i Jirka nás rád uvidí."

M: ,,To je pravda. Ráda bych viděla holky i Jirku."

D: ,,Tak posnídáme a vyrazíme?"

M: ,,Tak dobře." Usmála jsem se a vychutnávala si palačinky.

Když dosnídali tak se připravili a nasedli do auta. Obě děti po cestě usnuly, a tak si Mery s Davidem mohli povídat o všem.

D: ,,Těšíš se až holkám řekneš, že jsem se konečně rozhoupal že?"

M: ,,Abych pravdu řekla tak docela jo. Přijedeme tam jako oficiální rodina."

D: ,,Jsem zvědavý jak budou všichni reagovat."

M: ,,Já taky."

Když dojeli do Rubavy, tak všichni vystoupili z auta, David dal malého do kočárku a Julinka se chytila Mery za ruku. Všichni vešli do nemocnice jako spokojená rodina. Mery se moc těšila, až zase uvidí své nejlepší kamarádky a zbytek kolegů. Lucie zrovna stála u pultíku a něco řešila s vrchní. Mery k zezadu přišla a zakryla ji oči.

L: ,,Kdo to je?"

M: ,,Hádej."

L: ,,Mery?"

Mery odkryla ruce a její nejlepší kamarádka se na ní otočila. Hned jak ji spatřila tak ji objala.

L: ,,Mery co tady děláš? Teda co tady děláte?"

M: ,,My jsme vás přišli pozdravit a taky.." Podívala jsem se na Davida.

D: ,,A taky vás zatím neoficiálně pozvat na svatbu."

L: ,,Coo?" Nadšeně a překvapeně zároveň se podívala na Mery.

M: ,,Budeme se s Davidem brát. Doufám, že s Vali přijdete."

L: ,,Samozřejmě, že přijdeme, že se ptáš... Já ji rovnou zavolám... je v práci, tak ať vás přijde taky pozdravit."

M: ,,Dobře.. moc ráda ji uvidím"

Když všechny obešli, tak se šli ještě kousek projít po Rubavě. David pyšně tlačil kočárek a Julinka se držela jednou rukou Mery a druhou rukou kočárku. Byli opravdová rodina.

KRÁSNÝ OMYLKde žijí příběhy. Začni objevovat