KRÁSNÝ OMYL

Vítejte doma

Ráno Davida probudilo šimráni na obličeji.

S: ,,Juli nech tatínka spát."

J: ,,Nemůže spinkat, dneska jedeme pro brášku a maminku do nemocnice."

S: ,,Neboj on se stihne vzbudit."

J: ,,Ale musíme to nachystat."

S: ,,Všechno stihnete."

D: ,,Vždyť já už vstávám." Pomalu jsem se zvedl a došel za mámou do kuchyně.

S: ,,No ty teda vypadáš. To bude Mery nadšená." Řekla ironicky.

D: ,,Bude ráda, že jsme malého pořádně zapili a bude zdravý."

J: ,,A mě jste taky zapíjeli když jsem byla malá ?"

D: ,,No ani moc ne."

J: ,,A proč ne ?"

D: ,,Protože jsme řešili nějaké problémy a museli jsme se o tebe starat."

J: ,,A o mě se nestarala moje maminka?"

D: ,,Ne.. protože odešla."

J: ,,Ona mě neměla ráda?" Řekla smutně.

D: ,,Víš co sluníčko. Zapomeň na to co bylo dřív. Důležité je, že teď máš maminku co tě moc miluje. Máš malinkatého brášku a máš mě."

S: ,,A taky mě a dědečka." Usmála jsem se na Julii.

J: ,,Ale mně je to líto." Řekla jsem smutně.

D: ,,Nemusí." Vzal jsem si ji do náručí.

J: ,,Já chci za maminkou."

D: ,,Odpoledne si pro ně pojedeme Jo?"

J: ,,Hmmm..."

S: ,,Tak co kdybychom upekly spolu mamince dort?"

J: ,,Tak jooo."

Sylva s Julii upekly Marii dort na přivítanou a David jel domů všechno nachystat. Potom Julču vyzvedl a jeli do nemocnice pro zbytek jejich rodiny. Cestou se stavili ještě pro balónek a Růžičku a nakonec jeli. Když tam přišli, tak je sestřička odkázala na pokoj. David zaklepal a potom pomalu otevřel dveře. Mery zrovna oblékala malého na přebalovacím pultu.

D: ,,Ahooj." Šel jsem s Julinkou za ruku směrem k Mery.

M: ,,Ahoj." Usmála jsem se na ně.

J: ,,Ahoooj."

Mery dala Davidovi pusu a ten si následně Pohladil malého.

J: ,,Maminko, my jsme ti donesli balónek a Růžičku."

M: ,,Vy jste moji miláčci." Dala jsem malé pusinku na hlavu.

Když si doktorka ještě prohlédla malého a uznala, že je vše tak, jak má být, mohli jet domů. David si vzal vajíčko s Martínkem a Meryinu tašku a ochranářsky a pyšně ho nesl do auta. Mery držela Julinku za ručičku a šly vedle kluků. Nastoupili do auta a konečně jeli všichni domů. Tam na ně čekal krásně uklizený byt, upečený dort a přestěhované Mery věci.

D: ,,Vítejte doma." Usmál jsem se na Mery a dal ji pusu na tvář.

M: ,,Daví.... Kdy jsi to stihl?"

D: ,,To víš, mám své zdroje." Usmál jsem se a nechal si tuto tajnou informaci pro sebe.

J: ,,Tátovi ráno bylo blbě, tak mu musel pomáhat strejda Roman."

M: ,,Tak strejda Roman Jo?"

D: ,,To mělo být tajemství prcku."

J: ,,Promiň." Řekla sklesle.

D: ,,To nevadí" Pohladil jsem ji po tváři.

Potom si všichni užívali toho, že jsou konečně spolu, akorát Julie byla nějaká divná. Byla ráda, že je Mery s Martinkem s nimi, ale nějak se Mery nezdála. Mery ležela na gauči a David si choval malého. Julie si kreslila u stolečku a byla potichu.

Proč je Julie divná ?