Prstýnek

160 9 1
                                    

M: ,,Povídej miláčku."

D: ,,No... tak máme byt, máme děti, tak by to ještě chtělo ten prsten ne?"

M: ,,Co?" Překvapeně jsem se na Davida dívala.

D: ,,Vezmeš si mě?"

M: ,,To je jako žádost o ruku?"

D: ,,Jo... miláčku víš, že Moc na ty proslovy nejsem... a já zase vím, že jsi neskutečně křehká a jemná bytost, která by potřebovala něco velmi romantického a nejlépe žádost v nějaké romantické restauraci, ale já už to prostě nemohl vydržet. Nemohl jsem to vydržet, protože tě tak neskutečně miluju a co nejdřív bych tě chtěl za ženu."

M: ,,Ty jsi ťunťa."

D: ,,Takže vezmeš?"

M: ,,Samozřejmě že ano lásko." Usmívala jsem se jak měsíček na hnoji a políbila Davida...spíš jsme se začali líbat a spadli jsme do toho znovu. Po všem jsme se oblékli a přitulili se k sobě. Šťastně jsme usínali jeden vedle druhého.

Ráno Davida a Mery probudil Julinka. Potichu otevřela dveře a skočila za Mery a Davidem do postele.

J: ,,Maminkoo.. spíš?" Jemně ji hladila prstíkem po tváři.

M: ,,Co se děje beruško." Ospale jsem otevřela oči.

J: ,,Už nemůžu spát."

M: ,,Tak si tady lehni a ještě chvilku budeme hajat jo?"

J: ,,Tak jo." Lehla si a přitulila se k Mery, která ještě zavřela oči. ,,Tatínek ještě spí."

M: ,,Tak ho necháme spinkat a půjdeme za Martinkem jo?"

J: ,,Jupíí tak jdem." Chtěla se zvednout.

M: ,,Za chviličku...."

J: ,,Ty jsi v noci nespinkala?"

M: ,,Co?" Otevřela jsem oči a podívala se na Juli. ,,Ano spinkala, ale ale málo víš, bráška se pořád budil."

J: ,,To je zlobík."

M: ,,To je... jako ty někdy."

J: ,,Nene... já nikdy nezlobím."

D: ,,Ale zlobíš." Otočil jsem se a začal malou lechtat, protože jsem byl vzhůru  a celé jsem to poslouchal.

J: ,,Tatíí....neee to lechtá." Smála se.

M: ,,Daví dávej pozor na tu jizvu."

D: ,,Neboj mámo, mám to pod kontrolou."

M: ,,Ježiši." Zasmála jsem se. ,,A na to mámo jsi přišel kde?"

D: ,,V hospodě u piva, hospodský tak říkal své ženě." Mery se na mě přísně podívala. ,,Dělám si legraci miláčku."

M: ,,To se mi líbí mnohem víc." Pohladila jsem Davida po tváři a málem zapomněla na to, co se včera stalo.

J: ,,Jéé mami co to máš?" Vzala si Meryinu ruku do těch svých a opatrně se dotkla prstýnku.

M: ,,Prstýnek."

J: ,,To jsi dostala od tatínka?"

M: ,,Ano."

J: ,,Vážně?" Vyskočila a začala se točit do kola. ,,Takže se budeš jmenovat jak my?"

M: ,,Ano."

J: ,,Jupííí." Skočila Davidovi do náruče a potom hned Mery. ,,Já mám radost...maminko musíme to jít ukázat bráchovi, taky bude mít radost."

D: ,,Jo a to víš jak?" Zasmál jsem se.

J: ,,Říkal mi to."

M: ,,Vždyť neumí mluvit miláčku." Taky jsem se zasmála.

J: ,,Já mu rozumím.. teď mi říká, že chce mlíčko a vidět ten prstýnek."

David i Mery se zasmáli a všichni společně šli za Martinem. Mery s Davidem si ho pomazlili a potom ho Mery nakojila. David se postaral o malou a všichni se šli nasnídat. Bylo to dokonalé rodinné ráno.

Pokazí jim někdo rodinnou idylku?

KRÁSNÝ OMYLKde žijí příběhy. Začni objevovat