KRÁSNÝ OMYL

Promiň

Mery se porozhlédla po místnosti. Zjistila, že je to lékařák a spatřila jí velice známou osobu.

D: ,,Ahoj."

M: ,,Aahoj." Uviděla jsem Davida, který seděl na židli u stolu a celou dobu mě pozoroval.

D: ,,Jak ses vyspala?"

M: ,,Hrozně... všechno mě bolí."

David se zvedl ze židle a sedl si k Mery.

D: ,,Mery promiň." Chytl jsem ji za ruku a jemně ji hladil prstem. ,,Vím, že za to nemůžeš a a všechno co jsem řekl.. vím, že na to nejde zapomenout, ale nemyslel jsem to tak. Byl jsem hrozně vystresovanej a všechno to na mě padlo. Asi jsem měl pocit viny, že jsem ji nedokázal ochránit a házel jsem to na ostatní....Promiň... odpustíš mi to někdy?"

M: ,,Davide... nebude to hned. Možná jsi to tak nemyslel, ale všechno co jsi řekl mně hrozně moc ublížilo. Ty si ani nedokážeš představit jak moc to bolelo, obzvlášť to slyšet od člověka, kterého miluješ. Promiň, že to řeknu takhle ale... zachoval ses odporně... místo toho, aby jsi mě podržel, pomohl mi, byl oporou mě i Julince, tak ses zachoval tak jak ses zachoval. My jsme potřebovaly obě pomoc a ty jsi místo toho po mně řval a vyhrožoval. Házel si na mě vinu a já měla obrovské výčitky svědomí, i když jsem věděla, že za to nemůžu."

D: ,,Máš pravdu. Opravdu jsem se zachoval odporně....a uvědomil jsem si to až teď. Vím jak moc Julii miluješ a taky vím, jak moc ona miluje tebe. Tohle byla chyba, která mi mohla zničit život. Mery miluju tě a strašně moc se omlouvám. Posral jsem to na plné čáře a teď už to vím."

M: ,,Teď záleží na tobě jestli se poučíš nebo budeš chtít stejné chyby opakovat. Ale jestli budeš takové chyby dělat častěji, tak náš vztah vůbec nemá smysl. Já do života potřebuju někoho kdo při mě bude stát za každých okolností. Jak dobrých tak zlých, a ne někoho, kdo se ke mě otočí zády, když potřebuju největší pomoc."

D: ,,Miláčku slibuju ti, že to bylo naposled. Chci tu pro tebe být vždy.... I pro děti. Hlavně prosím zůstaň se mnou... s námi." Chytl jsem Mery za obě ruce a hluboce jsem se ji díval do očí. ,,Navždycky tu budu... slibuju." Pohladil jsem ji po tváři.

M: ,,Ty máš jediné štěstí, že tě miluju, protože s kýmkoliv jiným už bych dávno skončila... a to myslím smrtelně vážně." David se usmál s pevně mě obejmul. Já jeho taky a pořádně jsem se nadechla jeho vůně. ,,Půjdeme za malou?"

D: ,,Za chvilku." Posadil jsem si Mery na klín a pořádně ji políbil. Následně jsem se k ní přitulil a pevně ji objímal jako ona mě. ,,Moc jsi mi chyběla."

M: ,,Nevypadalo to tak." Řekla jsem poněkud smutně.

D: ,,Chyběla jsi mi ty i to naše miminko..."

M: ,,Taky jsi mu chyběl. Je zvyklý usínat při tobě."

D: ,,Dneska večer budeme usínat všichni tři spolu.. a za pár dní všichni čtyři."

Mery se Usmála a Pohladila Davida ve vlasech.

M: ,,Už se těším." Dala jsem Davidovi pusu na čelo.

D: ,,Tak jdem za tou Julčou." Zvedl jsem nás a Mery chytil za ruku.

Kdy Julii pustí domů?