KRÁSNÝ OMYL

Vyplé zvonění

Po telefonátu s Davidem Sylva hned volala Mery.

M: ,,Ahoj, děje se něco?"

S: ,,Volal David, že prý mu  to nebereš."

M: ,,Neberu no. Asi nechci znova poslouchat jaká jsem špatná matka."

S: ,,Juli se vzbudila a ptala se po tobě.. teda spíš.... Mery chce tě prostě při sobě, chce mít oporu, mateřskou lásku."

M: ,,Já tam hned pojedu, ale musím vymyslet co s Martinkem s co s Davidem."

S: ,,Martínka hoď sem a Davida zařídím."

M: ,,Děkuju moc."

Mery malého oblékla nasedla do auta a jela k Davidovým rodičům kde nechala Marťu a mířila k nemocnici. Hned běžela za malou, i s její nejoblíbenější hračkou a doufala, že někde po cestě nenarazí na Davida. Když tam přišla, tak Julinka spala. Mery si k ní sedla a s úlevou v očích ji hladila po vláskách.

J: ,,Ma mam mami."

M: ,, Miláčku spinkej." Dala jsem ji pusu na čelo."

J: ,,Ty jsi za mnou přijela." Lehce se Usmála.

M:,,Babička  mi řekla, že už jsi vzhůru, tak jsem hned jela."

J:,,Že od nás neodejdeš jako tam ta maminka..."

M: ,,Samozřejmě, že ne beruško..." Pohladila jsem ji po tváři. ,,Jak tě to napadlo prosimtě..."

J: ,,Nebrala jsi telefon a tatínek říkal, že nemáš čas."

M: ,,Já jsem měla jenom vyplé zvonění... ale už jsem tady ano? Nikam nejdu."

J: ,, Já chci k tobě."

M: ,,To teď nemůžeme, musíš být připojená na těch přístrojích, které ti pomáhají dýchat víš?"

J: ,,Já to zvládnu sama... je mi smutno." Řekla sklesle.

M: ,,Tak já si lehnu za tebou." Opatrně jsem si vlezla za Juli a ta se okamžitě přitulila a dala mi ruku.

J: ,,Já jsem se bála, že už mě nemáš ráda, když jsi to nezvedala."

M: ,,Mám a budu tě mít ráda vždycky nejvíc na světě." Dala jsem ji pusinku do vlásků.

J: ,,Taky tě mám ráda nejvíc na světě."

M: ,,Už jsi unavená viď?"

J: ,,Jo, ale já nechci aby jsi odešla."

M: ,,Neodejdu."

J: ,,Ani když budu spát ?"

M: ,, Ne.. sednu si vedle tebe a budu tě držet za ruku..ano?"

J: ,,Tak Jo."

Mery si zase sedla na židli, přikryla malou, dala ji pusu na čelo a ruku. Malinká po chvíli usnula a Mery byla taky unavená, protože dvě předcházející noci probděla. Měla strach o své dítě a taky o to, že přijde o Davida. Opatrně si položila hlavu na Julinčinu peřinku a víčka ji taky spadly. Upadla do hlubokého spánku.

Mery se probudila celá polámaná na nějakém gauči. Byla zmatená a nevěděla co se stalo. Tuto místnost vůbec nepoznávala. Nechápala, jak se z domu dostala sem. Ležela v civilním oblečení bez bot, přikrytá nějakou pofidérní dekou. Chvilku trvalo, než se Mery vzpamatovala a došlo ji kde vlastně je, ale nakonec ji místnost začala být povědomá.

Kde Mery je ? A jak se tam dostala ?