Fotka

219 9 2
                                    

David dal vědět ještě nejbližším známým a šel za Mery. Ta si zrovna malého chovala už v zavinovačce. David si sedl vedle ni a Mery se na něj s úsměvem podívala.

D: ,,Teď už budeme pořád spolu...všichni." Dal jsem Mery pusu do vlasů a naklonil jsem se nad Martinka a jemně ho pohladil po bříšku. ,,Nastěhujete se ke mně a budeme žít jako rodina, protože jsme rodina...a já tě miluju Mery.. a nechápu jak jsem mohl být tak blbý a jak jsem tě mohl nechat tak  dlouho se trápit.. promiň"

M: ,,Nemáš se mi za co omlouvat. Nebudeme to už řešit. Nastává nová kapitola našeho života...hlavně, že už budeme spolu." Dívala jsem se Davidovi do očí a potom jsem ho políbila. Byl to ten nejkrásnější pocit v mém životě. ,,Co Julinka ?"

D: ,,Ještě to neví.. máma ji vyzvedla  ze školky a domluvil jsem se s ní, že ji  to řekneme sami."

M: ,,A můžeme ji to už zavolat? Bude mít radost."

D: ,,Nechceš si odpočinout ?"

M: ,,Chci ji slyšet."

D: ,,Tak já to vytočím." Usmál jsem se na Mery, vzal mobil a vytočil mámu.

S: ,,Davide ?"

D: ,,Ahoj.. máš tam prcka?"

S: ,,Jo.. dám ti ji."

J: ,,Tatii.."

D: ,,Ahoj prcku.. jak bylo ve školce ?"

M: ,,Dej to nahlas." Pošeptala jsem Davidovi a ten to dal na hlasitý odposlech.

J: ,,Dobře.. proč jsi pro mě nepřišel ty?"

D: ,,Já jsem musel jet za maminkou do Rubavy víš.."

J: ,,Proč?"

D: ,,My bychom ti s maminkou chtěli něco říct.." Usmál jsem se. Byl jsem nervózní a natěšený jak malé dítě.

J: ,,A co ? Je tam maminka?"

M: ,,Ahoj miláčku.. ano jsem tu." Zasmála jsem se.

J: ,,A co mi chcete říct ?"

D: ,,Tak pochlub se maminko." Podíval jsem se na Mery a ta se nervózně  usmála.

M: ,,Narodil se ti bráška."

J: ,,Co?"

M: ,,No..." Řekla jsem trošku nervózně. ,,Máš radost?"

J: ,,Já ho chci vidět.. já ho chci vidět." Začala poskakovat a vesele jásat do telefonu.

D: ,,Zítra se na něj půjdeme spolu podívat. Teď musí maminka i bráška odpočívat."

J: ,,Ale já bych je chtěla vidět."

M: ,,Pošleme ti fotku a zítra se uvidíme jo?"

J: ,,Tak jo a jak se jmenuje ?"

D: ,,Martin Hofbauer."

J: ,,Martin ?"

D: ,,Jo."

J: ,,To je hezké jméno... už mi pošlete tu fotku ?"

D: ,,Neboj se.. jdeme na to. Dej mi ještě babičku prosím."

S: ,,Ano Davide?"

D: ,,Mohla by Julča u vás dnes spát ? Chci být s Mery a Martinkem."

S: ,,Že se ptáš.. A kdy budete zapíjet?"

D: ,,To se ještě s Romanem a tátou domluvím."

S: ,,Dobře.. pozdravuj Mery a dej za mě Martinkovi pusu."

D: ,,Dám oběma pusu... čau." Vypnul jsem hovor a usmál jsem se na Mery.

M: ,,Vypadá úplně jak ty." Rozplývala jsem se nad Martinkem.

D: ,,Já bych zase řekl, že je po tobě.. hlavně ten nosík."

M: ,,Aspoň jde vidět, že je náš."

D: ,,Jo." Martinek začal pofňukávat a vrtět se.

M: ,,Copak se ti nelíbí?" Prstíčkem jsem ho hladila po tvářičce.

D: ,,Je nádherný lásko." Mery se na mě překvapeně podívala.

M: ,,Daví." Začervenala jsem se a po tváři mi stekla slza.

D: ,,Řekl řekl jsem něco špatně?"

M: ,,Řekl jsi to moc krásně."

Bude David zapíjet moc?


KRÁSNÝ OMYLKde žijí příběhy. Začni objevovat