Kapitola padesátá osmá-Ginny

615 43 6
                                    

Černovlasý chlapec pozoroval okolo míhající se krajinu, kterou se vracel vlakem zpět do školy čar a kouzel v Bradavicích. Příští Vánoce budou poslední, které stráví jako student Bradavic.

Smutně si povzdechl a podíval se na svého, zoufale se tvářícího kamaráda se zrzavými vlasy.

,,Harry, prosím, poraď mi, jak se jí mám zbavit," vydechl zoufale zrzek a zničeně si složil ji do dlaní.

,,Zkus před ní jíst. To každého odpudí," řekl zamyšleně Harry a svůj pohled stočil opět zpět k okolní krajině.

,,Hm, tak to teda pěkně děkuju," odsekl naštvaně Ron.

,,Nemáš vůbec za co," odtušil se spokojeným pohledem černovlasý chlapec a z tašky si vytáhl knihu, do které se v okamžiku s chutí začetl.

U čtení však Harry nevydržel dlouho, protože se zanedlouho otevřely dveře a do kupé vešla Ronova drahá druhá polovička, které se tak usilovně, avšak neúspěšně snažil zbavit. S povzdechem zaklapl knihu, vzal si svých pár švestek a vydal se raději hledat Hermionu, než aby musel ještě chvíli zůstávat v přítomnosti těch dvou... 

Severus Snape vešel tiše do místnosti, ve které plápolal krb a na pohovce seděla černovlasá žena, jež si v klidu četla knihu. Bylo to sotva pár dní, co mu oznámila, že je doopravdy těhotná. Když mu tuto zprávu oznamovala, málem se radostí neudržel a jen tak tak se ovládl, aby nezačal křičet na celé kolo.

Nyní však její uvolněný pohled v černovlasém muži probouzel nové pocity. Měl nyní o ni daleko větší strach, protože právě nyní pod jejím srdcem bydlel nově vznikající tvoreček, ale o to ji miloval více. Staral se o ni jako o královnu, i když to tedy neúspěšně odmítala. Nechtěla, aby si v této době zvykla až příliš na pohodlí a bezstarostnost. Na to si toho prožila až příliš.

,,Udělal jsem ti něco k snědku," řekl klidným hlasem Severus a zlehka se na svou partnerku usmál.

,,To jsi nemusel," opětovala mu úsměv Métis a odložila knihu na stolek. Severus položil talířek s občerstvením na stůl a posadil se vedle černovlásky. Spokojeně se o něho opřela a nechala se hladit po zádech.

,,Musel. Teď se nestarám jen o tebe, ale i o to malé," políbil ji zlehka do vlasů Severus.

,,Hm, tak když jsi vždy šikovný hned na po prvé," usmála se černovláska a s chutí se zakousla do jablka.

,,Hm," zamručel Severus černovlásce do vlasů a spokojeně si ji k sobě přitiskl...

Dny plynuly rychlostí blesku a z kruté zimy se začalo stávat probouzející se jaro. Les okolo domu, ve kterém byli ukryti Severus s Métis, která nosila pod srdcem jejich dítě, se začal probouzet do života plného zrození a prosvětleného sluncem.

Avšak ani jiné části Velké Británie nezůstaly pozadu, a to včetně Bradavické školy čar a kouzel. Tam si studenti začali užívat slunečních dní téměř ihned. Pomalinku se již i venku začínali učit pod stromy, pod kterými sedávali se svými přáteli. 

Mezi nimi byl samozřejmě i dlouhovlasý chlapec, který tahal všude s sebou knihy. Kolem něho seděli jeho přátelé a vášnivě si povídali. Hlavním předmětem jejich hovoru byl však úspěšný rozchod Rona s Levandulí.

,,Měli bychom si udělat ještě jeden trénink, protože za dva dny máme zápas," prohlásil Ron, aby už konečně změnil téma.

,,Hm," zamručel soustředěně černovlasý chlapec a přetočil stránku v knížce.

,,HARRY!" vykřikla rozčileně Ginny, které se nelíbilo, že její kamarád naprosto kašle na svůj tým.

,,Sakra, Ginny, proč na mě ječíš?!" vykřikl Harry polekaně a vyhodil svou knížku do vzduchu. Skončila na hlavě jeho zrzavého kamaráda.

,,Protože... To je jedno," zarazila se zrzavá Nebelvírka.

,,No to není jedno. Teď budu muset hledat stránku, na které jsem skončil," odsekl naštvaně Harry a vzal si z Ronovi hlavy svou rozečtenou knížku.

,,Sakra, Harry, od kdy jsi takový mrzout? Začínáš se chovat jako Snape," přitakal své sestře Ron.

,,Tak ať," zasyčel nakvášeně Harry a zvedl se k odchodu. Naštvaně se vydal zpět do hradu. Chtěl mít pokoj od všech a hlavně od Ginny. To, že se rozešla s Deanem ho na jednu stranu potěšilo, ale na druhou stranu se na ni kvůli tomu i zlobil, ale nevěděl proč.

Svižným krokem šel po chodbách a ani nevěděl kam. Chtěl být co možná nejdále od oné zrzavé holky, kterou ani za mák nedokázal dostat z hlavy. Ale chtěl vůbec?

Naštvaně došel až do knihovny, kde bezmyšlenkovitě zmizel za prvním velkým regálem s knihami. Neměl náladu se s nikým bavit a už vůbec s tou pihovatou holkou, která nyní přiběhla a rozhlížela se po celé knihovně.

Sakra! To ne! Pomyslil si vyděšeně Harry, avšak na sobě nedal nic znát. Začal přemýšlet nad tím jak se co nejrychleji vytratit, ale bylo již příliš pozdě, protože Ginny si ho už všimnula.

,,Harry, počkej," doběhla k němu, nyní v obličeji rudá zrzka právě ve chvíli kdy se černovlasý chlapec chystal k odchodu. Zůstal stát, avšak otočen zády k ní.

,,Počkej," zašeptala Ginny znovu a naléhavěji, i když černovlasý chlapec čekal. Chtěl, ale zároveň nechtěl. Měl odvahu, ale přitom se i bál.

,,Já... Záleží mi na tobě a..." nemohla se vymáčknout zrzka.

Černovlasý chlapec to nevydržel a otočil se k pihovaté dívce čelem a zahleděl se jí do hnědých očí.

,,Záležet je někdy málo a někdy naopak hodně, Ginny. V tomto případě málo... A já jako hlupák stále čekám a čekat budu, i když vím, že je to marné," pronesl skoro neslyšně černovlasý chlapec a v jeho zelených očích se zračil smutek.

,,Není," špitla Ginny a udělala ještě jeden krok, aby byla dlouhovlasému Nebelvírovi blíže. Ten z ní nespouštěl oči a po celou dobu ji bedlivě pozoroval.

Stáli tam dlouho hledíce si do očí. Ani jeden nechtěl udělat první krok, protože se bál zkazit tento okamžik.

Jako první se po dlouhé době čekání rozhodla udělat nějaký krok Ginny. Zlehka zvedla svou drobnou ruku a pohladila Harryho po tváři obkreslujíc při tom rys jeho lícní kosti.

,,Nedokážu být kousek od tebe aniž bych si nepřál..." nedokončil černovlasý chlapec větu. Byl přerušen drobným ukazováčkem, který mu naznačoval, aby byl ticho.

,,I stěny tady mají uši," zašeptala tiše Ginny, načež si zlehka stoupla na špičky a jemně se dotkla svými rty těch Harryho.

Černovlasý chlapec strnul. Jakmile to zpozorovala zrzavá dívka, vyděšeně se odtáhla se strachem, že udělala chybu. Avšak ihned po tom, co se odtáhla, si ji černovlasý chlapec přivinul pevně do náručí a láskyplného polibku.

Říkali jí smrt |HP ff|Kde žijí příběhy. Začni objevovat