Říkali jí smrt |HP ff|

Kapitola třicátá-Další závazek

,,Jak to dopadlo?" vyskočila ihned černovláska na nohy, jakmile uviděla svého muže ve dveřích.

,,Ty snad pochybuješ o mém úspěchu?" odsekl jí naštvaně Pán zla a nepusti si ji k sobě blíže, než bylo nutné.

,,Můj pane, co si o mně myslíš? Nikdy bych přeci o tobě nepochybovala. NIkdy jsem k tomu neměla důvod a ani ho mít nebudu. Já věřím jen a pouze tobě a nikomu jinému. Na nikoho jiného bych se neopovážila pomyslet tak, jako myslívám na tebe. O všech ostatních pochybovat mohu, ale o tobě ne. Mé srdce by mi to ani nedovolilo. A proto tě žádám, nejen jako tvá následovnice, ale také jako tvá žena, odpusť mi, pokud jsem zadala důvod k tomu, abys o mně pochyboval," řekla Métis a se slzami v očích padla na kolena.

,,Uvidím, jak moc o to odpuštění stojíš. Já bych totiž o jednom důkazu věděl," promlouval ke své ženě povýšeným hlasem.

,,Udělám cokoliv, jen abych ti dokázala svou oddanost, svou náklonnost, svou lásku," vzhlédla l němu ihned s nadějí v očích černovláska.

,,Dáš mi syna," řekl ledovým hlasem Pán zla.

,,Řekla jsem cokoliv, a to stále platí. Jestli to má být důkazem mé věrnosti, velmi ráda ti ho dám. A až vyhrajeme nad druuhou stranou, budeme ta nejkrásnější rodina na světě," přitakala bez zaváhání Métis a její muž se na ni spokojeně usmál...

,,Říkám ti, že to není jen tak. Tolik smrtijedů nemohlo utéct bez jakékoliv pomoci. To prostě není možné," trval si na svém Ron při cestě do sklepení.

,,Ano Rone. My s tebou souhlasíme," napomínala ho již po několikáté jeho kudrnatá kamarádka Hermiona.

,,Harry, ty k tomu nic neřekneš?" otočil se zrzek na své černovlasého kamaráda. Ten však byl ponořený opět ve svých myšlenkách a nevnímal své okolí. Bylo mu naprosto všechno jedno. Nebál se ani zkoušení z lektvarů, kterého se báli všichni ostatní a to i někteří studenti ze Zmijozelu.

,,Sakra Harry! Přestaň přemýšlet nad pitomostma a poslouchej nás!" vykřikla Hermiona a celá chodba, na které čekali studenti na hodinu lektvarů.

,,Grangerová! Proč tady, u Merlina, ječíte?!" rozrazily se dveře od učebny a v nich stanul nasupený profesor lektvarů. Harry však vypadal, že si ho vůbec nevšiml. Nadále ponořený ve všech myšlenkách šel dál.

,,Pottere! Dávejte bacha na cestu! Odebírám Nebelvíru deset bodů za vaši nepozornost," zavrčel Snape jako reakci na to, že do něho jeho Nebelvírský student bezmyšlenkovitě narazil. Harry k němu nechápavě zvedl zelené oči. Zjevně si do té chvíle neuvědomoval dění ve svém okolí. Než se však stihl omluvit, profesor lektvarů se však ihned naštvaně otočil a odešel zpět do učebny.

,,Nad čím pořád tak přemýšlíš? Vidíš, jak to dopadá," vydechl naštvaně Ron a obešel strnulého kamaráda.

,,Dík za divadlo, Pottere. A ty body jsou skvělou třešničkou na dortu," ucedil k němu posměšně Draco Malfoy. Harry se naň ho naštvaně podíval. Nesnášel, když se tenhle had pletl do jeho problémů.

,,Pottere! Budete tam stát ještě dlouho? Anebo víte co? Pojďte rovnou k tabuli a když máte čas na to, abyste se útápěl v nějakém paralelním světě, určitě nám všem řeknete postup k výrobě veritaséra," zasyčel od tabule nasupený profesor lektvarů. Harry sebou vyděšeně škubl. Až teď si opět uvědomil, že stojí jako poslední na chodbě a všichni ho pozorují.

Zavřel za sebou dveře a vydal se směrem ke své lavici.

,,Veritasérum, neboli lektvar pravdy je velmi silný a účiný lektvar. Stačilo by jen pár kapek a i Voldemort by vyzradil svá nejskrytější tajemství," začal Harry a polložil si tašku na zem. Všichni sebou škubli při vyslovení JEHO jména nahlas, a to včetně Snapea.

,,Mezi jeho hlavní přísady patří například zmíráček. Jeho přípravá trvá velmi dlouho. Je zapotřebí plného měsíčního cyklu a například ministerstvo zakázalo jeho použití na studentech. Můžeme se jím i předávkovat..." pokračoval nadále Harry a celá třída ho tiše a pozorně pozorovala. Vědělo se, že Harry Potter je v lektvarech dobrý, ale až tak, že je lepší než samotná Hermiona, která ještě doteď pořádně postup celého veritaséra neznala, protože ho pořádně měli probírat až další rok, to opravdu nikdo nečekal.

Snape ho po celou tu dobu bedlivě poslouchal a i pozoroval. Čekal, kdy udělá nějako chybu, aby ho  mohl opravit a pořádně si ho vychutnat. Tak se však nestalo ani ve chvíli, kdy černovlasý chlapec stanul přímo před ním a díval se mu do chladných očí.

,,Nad očekávání. Sednout," zavrčel nakonec Snape. Za normálních okolností by snad chlapec i něco namítal, ale dnes byl raději ticho a šel si poslušně sednout. Kdyby však zůstal stát o něco déle u tabule, zjistil by, že si obávaný profesor napsal něco jiného...

,,Pokud odvolíte, a to budete muset, vrátíme se zpět k našemu původnímu tématu," napomenul naštvaně Pán zla Rodolfuse Lestrange, který se nemohl utišit. 

,,Promiň," zašeptala Métis svému muži do ucha a svižným krokem odešla rychle pryč. Všichni přítomní ji provázeli pohledem nechápajíc celou situaci...

Métis nebylo vůbec dobře. Toto již však několikrát zažila, jenomže za normálních okolností si vzala lektvar a za pár hodin bylo po všem. Nyní však nemohla. Slíbila to svému muži. Nyní již nemohla potratit. Teď si ono dítě temna musela nechat, tedy dítě. Tanedlouho to mělo být teprve něco, čemu mudlové říkají embrio.

Métis vždy potratila z jednoduchého důvodu, a to bylo to, že nechtěla mít dítě s někým, jako je jeí manžel. Dítě však chtěla. Nyní se proklínala za to, že na to kývla. Proč raději neřekla, že je neplodná? Anebo proč raději neutekla za někým, kdo by jí udělal také dítě, a potom by ho mohla vydávat za dítě Pána zla? Proč? Protože je více než pitomá.

Nešťastně se posadila vedle záchodové mísy a loket si opřela o záchodové prkénko. Prsty si zajela do černých kadeří a na chvilku zavřela oči. Až tohle všechno skončí, co bude dělat s dítětem Temného pána? Může být jako ona, ale může být po něm. 

S povzdechem otevřela oči a nenávistným pohledem probodávala zelenou kachličku před sebou. Proč vlastně tohle všechno dělá? Proč se ještě nezabila? Mohla by z toho udělat nešťastnou náhodu, anebo by z toho onu nešťastnou náhodu nemusela dělat vůbec. Proč vlastně páchat sebevraždu? Proč prostě neutéct a neschovat se před světem, nebo rovnou jít k bystrozorům a přiznat se, aby ji zavřeli do Azkabanu. Tam by jí bylo daleko lépe než snášet tohle všechno.

Hromadný útěk, za který mohli oni svedlo ministerstvo na Siriuse Blacka, protože se bojí pravdy. Bojí se čelit pravdě, Harryho a Brumbála prohlásí za pomatence, aby se zbytečně neplašili kouzelníci, avšak přesto tuší, že jen oddalují odhalení reality. Černokněžník se vrátil silnější než kdy před tím a Popletal si to odmítal přiznat. Až to praskne, bdude z toho v budoucnu daleko větší problém, než byl před necelými dvaceti lety.

Těžké časy se čím dál tím rychleji přibližují a budou těžší než kdy před tím, a pokud Pán zla zjistí, kdo má bezovou hůlku, bude to neskutečný průšvih, toho si byla Métis více než dobře vědoma i v tuto chvíli, kdy se znovu se zelenou barvou v obličeji nanula nad záchodovou mísu, do které vyzvrátila všechem svůj žaludeční obsah.