Kapitola dvacátá čtvrtá-Druhý úkol

642 48 4
                                    

Žena s kaštanovými vlasy a očima černýma jako ta nejtemnější půlnoc šla spolu s davem na tribuny, jež se necházely u Černého jezera, ve kterém se měl odehrávat druhý úkol z Turnaje tří kouzelníků. Všichni byli natěšení, jak druhý úkol dopadne, ale především se většina z nich těšila na to, že uvidí slavného Harryho Pottera. Ona hnědovláska zde byla však kvůli úplně něčemu jinému.

K její radosti se jí podařilo probojovat na místo, ze kterého měla plus minus všude rozhled. Na tribuně s ní stálo několik starších kouzelníků, pan Filch se svou kočkou paní Norrisovou a také několik Zmijozelů.

Rozhlédla se kolem, aby našla svůj cíl, když vtom se přímo pod ní ozval Brumbál a dal se do vysvětlování druhého úkolu. Žena ho neposlouchala, protože měla jiný zájem, ale, jak později zjistila, onen zájem stál přímo vedle ředitele Bradavické školy, tedy pod ní.

Z přemýšlení jí však vytrhlo hlasité šplouchání jezera. Šampióni právě skočili do jezera a druhý úkol tedy začal. Všichni si v tu chvíli začali vzrušeně špitat a dohadovali se, kdo tento úkol vyhraje a kdo zase vyhraje celý turnaj.

,,Zase vy," ozval se vedle ní tichý, přesto ledový hlas a muž si stoupl těsně vedle hnědovlásky.

,,Koukám, že jsimé proměny již začal rozpoznávat," ušklíbla se hnědovláska a podívala se na černovlasého muže vedle sebe, který sledoval jezero.

,,Už poznám dokonala vaši výšku a postavu taktéž moc neměníte," ušklíbl se Severus a podíval se na ženu vedle sebe.

,,Takže určitě víte, proč jsem tady," pokrčila lhostejně rameny žena a zadívala se opět na klidnou hladinu jezera.

,,Váš úkol. Ještě jste ho nesplnila," řekl tiše černovlasý muž a i on odvrátil pohled.

,,A ještě ho nesplním. Nebyla pro to vhodná příležitost, zatím," zlověstně se při posledních slovech ušklíbla žena...

,,Červíčku! Kde je má žena?!" vykřikl naštvaně Pán zla a vražedným pohledem probodával svého malého sluhu.

,,Můj pane, dnes se koná druhý úkol z turnaje, nejspíš bude tam," vysvětlil nervózně malý muž a sklonil hlavu.

,,Pokud do půlnoci nepřijde, půjdeš ji najít. Tento týden ještě nepodala žádné hlášení. Nerad to říkám, ale jelikož ty jsi úplně neschopný, můj osud závisí jen a pouze na ní," zasyčel naštvaně Temný pán.

,,Jistě, můj pane," uklonil se obtloustlý muž svému pánu...

Métis si během čekání na posledního šampióna všimla jedné věci, které by si však všiml jen opravdu málokdo. Severus vedle ní začínal být čím dál tím víc nervózní a očima těkal po vodní hladině.

Konečně se nad hladinou objevily dvě hlavy a Severus si na chvilku oddechl. Jakmile však zjistil, že poslední šampión je stále ještě pod hladinou Černé jezera, začal být opět nervózní.

,,Klid," řekla až překvapivě klidným a konejšivým hlasem hnědovláska a Severus k ní prudce otočil hlavu.

,,Já jsem klidný," řekl pevným hlasem a výhružně se na ženu vedle sebe podíval. Ta jen pokrčila rameny a opět se otočila směrem k jezeru. Hladina byla stále stejně klidná, jen v místech, kde se vynořily dvě předešlé postavy byla hladina trochu rozčeřená. Napětí by se však mezi všemi přihlížejícími dalo krájet.

Když už to však vypadalo, že začne Brumbál jednat, jako nějaký zázrak vyplaval i nad hladinu poslední šampión. Na Severusovi bylo vidět, že si značně oddechl...

,,Pane," zastavila hnědovláska odcházejícího Igora Karkarova. Ten se na ni naštvaně otočill a změřil si ji znechuceným pohledem.

,,Mohu s vámi mluvit?" pokračovala dál žena.

,,S takovými jako jste vy se nemám potřebu bavit," odsekl Karkarov a chtěl odejít.

,,Mnoholičný lektvar nepotrvá dlouho, takže mě dobře poslouchej, ty zbabělý zrádče. Pokusíš se utéct a tvá smrt bude blíže než ve skutenosti je," podívala se m hnědovláska do očí. Svými rty ani nehnula, ale její pohled mluvil právě takto. Ona k němu mluvila. Ona to byla...

V tu chvíli si Karkarov uvědomil, kdo před nímstojí a znatelně strnul. Žena se však jen otočila na podpatku a svižným krokem odešla pryč...

Hnědovláska došla až do lesa, kde ji nikdo neviděl, takže v klidu mohla změnit svou podobu a zneviditelnit se. Moc dobře věděla, kam musí nyní jít, ale vůbec se jí tam nechtělo. Merlinžel s tím nic nemohla udělat, alespoň nyní ne.

S povzdechem se vydala přes Bradavické pozemky až k samotné bráně, za kterou se již mohla bezpečně přemístit do rodného domu Toma Raddla, jejího tchána, tedy kdyby ho jeho vlastní syn nezabil.

,,Můj pane," vydechla Métis ihned po příchodu a klekla si na zem, aby projevila svou úctu.

,,Métis, co to spoždění? Už jsem se začínal obávat, jestli ses nám neztratila," ozval se Pán zla a v jeho hlase bylo znát neparné nadšení z toho, že vidí svůj nynější důvod života.

,,Omlouvám se za toto zdržení, ale říkala jsem si, a hlavně jsem v to doufala, že pokud vyčkám dodnes, budu mít daleko více zpráv, než kdybych se zde ukázala již včera," odůvodnila svůj pozdní příchod černovláska a došla až ke svému muži.

,,Tak prosím, začni," vyzval ji Pán zla a Métis s úsměvem přikývla.

,,Do dnešního dne jsem vyčkávala z jednoho prostého důvodu. Tím byl druhý úkol v Turnaji tří kouzelníků. Potter sice svůj úkol splnil jako poslední, ale zachránil člověka, takže se dostal na druhé místo hned za toho Diggoriho syna. Myslím, že se jmenuje Cedric. Karkarova to rozčílilo, protože zástupce Kruvalu, Viktor Krum se jmenuje, úkol splnil jako druhý, ale získal třetí místo. Poslední je ta Francouzka z Krásnohůlek, Fleur Delacour. Ta v půlce druhého úkolu odstoupila. Jinak na Karkarovi je vidět, že je velmi, ale opravdu velmi nervózní a bojí se tvého návratu. Severus působí klidně a odevzdaně čeká na tvůj velký návrat. Druhý úkol má být přibližně za méně než čtyři měsíce," vypověděla Métis a s nadějí v očích se nedočkavě podívala na svého manžela.

,,Dobře. Děkuji ti za informaci. Zjisti, co je poslední úkol. Během něj sem dostaneme toho kluka a ty budeš mít poté tu čest vykouzlit naše oblíbené znamení na oblohu. Hned poté zabiješ Karkarova. Abych byl přesný, tehdy to bude nejpozději. Rozumělas?" zeptal se Temný pán své chotě a ta s radostným úsměvem přikývla.

,,Ani nevíš jak moc se těším, až ti budu moci opět padnout do náruče," vydechla radostně černovláska a její muž se potěšeně usmál...

,,Met! Konečně!" zvolal nadšeně Sirius, když uviděl černovlásku. Ta se ani nestihla rozkoukat a strnula. Sirius se ji totiž rozhodl obejmout.

,,Buď tak laskav, a pusť mě," zavrčela výhružně Métis. Sirius s povzdechem pustil onu ženu. Ta si ho začala měřit znechuceným pohledem.

,,Omlouvám se, ale nešlo odolat," usmál se lišácky Black.

,,Tak nešlo odolat. Tak si dej pozor, abych já příště odolala pokušení tě zabít. Na mne muže sahat pouze jeden jediný muž, a to můj manžel," odsekla černovláska a Sirius si musel smutně povzdechnout. CHtěl v té ženě probudit alespoň nějaké city, ale nepovedlo se...

Říkali jí smrt |HP ff|Kde žijí příběhy. Začni objevovat