Říkali jí smrt |HP ff|

Kapitola šedesátá devátá - Objasnění

Harry nemohl spát. Celá ta situace mu přišla absurdní. On je posledním viteálem. Žena, která zabila stovky lidí a jejich nejobávanější profesor, který prskam na celé kolo a nikdy se upřímně neusmál, mají spolu malou dceru a žijí spolu nerušeně na mýtině v lese. K tomu mu pořád připadalo, že mu nebylo řečeno předešlého večera vše.

Nespokojeně se převalil na druhý bok, avšak snahu o to spát dál vzdal. Ležel na posteli u zdi, kterou mu tam včera přičarovala Smrt, aby se do druhé ložnice všichni vešli. Čdrnovlásek poté s radostí přenechal manželskou postel Ronovi a Hermioně.

Rozespale se posadil na postel a rozkoukával se kolem. Jeho dva přátelé spokojeně spali a tiše se objímali. Harry si nad tím pohledem smutně povzdechl a vzpomněl si na Ginny. Nevěděl, kdy ji opět uvidí.

Zvedl se z postele a potichu se vydal z pokoje pryč.

Zamířil potemnělou chodbou směrem ke schodišti. Než naň ho vstoupil, rozhlédl se kolem. Tento zlozvyk se naučil v Bradavicích, ale vzhledem k neznámému prostředí se ho rozhodl uplatnit i tady.

Když zjistil, že je vše v pořádku a že mu nic nehrozí, opatrně sestoupil po schodech dolů a matně se po paměti vydal do kuchyně. Nehledal dlouho, protože z jedněch dveří vycházelo světlo. Opatrně je otevřel a trochu úlevně vydechl, když uviděl pouze svého bývalého profesora lektvarů, jak drží hrnek v jedné ruce a zamyšlení hledí z okna někam do dáli.

,,Budete tam stát ještě dlouho, nebi budete od té lásky a zavřete ty dveře?" zasyčel Severus a Harry si v duchu zanadával, že zapomněl, že tento zjev má oči a uši naprosto všude.

,,Promiňte," špitl Harry a pomalu zavřel dveře. Severus se otočil a změřil si ho nic neříkajícím pohledem.

,,Káva je na stole," řekl jakoby nic Severus a poklidně se posadil ke stolu.

,,Děkuji," poděkoval mladý Nebelvír a poslušně se také posadil.

,,Kdyby se Métis ptala, tak jsem snídal. Pořád se do mě snaží nacpat něco jiného než kávu," řekl po chvilce Severus a Harry se naň ho překvapeně podíval. Nečekal, že se s ním bude snažit jeho bývalý profesor bavit.

,,Jak si přejete," přikývl opatrně černovlasý chlapec.

Severus seděl a přemýšlel. Má svému synovi říct pravdu o tom, že je jeho otec? Má mu raději dál lhát? Pokud ano, tak teď je na to vhodná příležitost.

,,Pane," přerušil jeho myšlenkové pochody mladý chlapec a černé oči se setkaly se dvěmi smaragdy.

,,Včera, neřekli jste nám vše," řekl opatrně Harry a poníženě hleděl na muže vedle sebe.

,,Ne," souhlasil Severus aniž by uhnul pohledem.

,,A přemýšlím, jestli je dobré, abys věděl vše," pokračoval muž a neuvědomil si, že začal chlapci tykat. Harry se zarazil.

,,Protože ne vše je příjemné slyšet."

,,Co když je to ale něco podstatného? Vždyť je vše je příjemné k tomu, abychom to věděli, ale je nutné to vědět," začal tvrdohlavě vzdorovat chlapec.

Severus neodpovídal. Tiše hleděl na chlapce, ale něco v jeho pohledu jako kdyby zjihlo.

,,Nejste špatný člověk, pane. Má máma by s nikým špatným nemluvila," pokračoval dál chlapec vzpoměvši si na onu vzpomínku toho, jak viděl se ve Snapeově vzpomínkách bavit se Severuse s Lily.

,,Lily byla až moc hodná, ale také ukvapená. To máš po ní," začal tiše Severus a prázdnýma očima hleděl na svého syna, který bedlivě poslouchal.

,,To mám spíš po otci," ušklíbl se Harry.

,,Ne. To tedy nemáš," reagoval ihned Severus.

,,Ale mám. Můj otec byl-" ,,Tvůj otec je jen idiot, který poznal svou chybu až dlouho poté a stálo to život dvou nevinných lidí a málem i jednoho dítěte!"  zavrčel naštvaně Severus a prudce se postavil.

,,Můj otec byl skvělý člověk!" bránil Jamese Harry.

,,Tak to bys-!" ,,SEVERUSI TOBIASI SNAPE!" ozval se naštvaný hlas ode dveří a dvojice přítomných se otočila.

,, Ještě chvilku budete vy dva dělat stejný rámus a já ti garantuji, že spíš na gauči. Je tady sakra malé nemluvně, které teď probrečí kvůli svým rostoucím zoubkům každou noc, tak se laskavě kroťte!" supěla Métis.

,,Omlouvám se," sklopil pohled mladý Nebelvír.

,,Pojďte mi raději pomoci se snídaní. Oba dva. A ano, vím, že jsi opět nic nesnídal," přešla Harryho omluvu jako by nic černovláska a spletla si vlasy do dlouhého copu.

Severus protočil oči v sloup nad poznámkou o jeho stravovacích navycích a Harry se nad tím ušklíbl.

,,Děkuji," řekl Harry černovlásce, když procházela kolem něho.

,,Za co?" řekla nechápavě a podívala se nejistě na Severuse, který nenápadně zakroutil hlavou na znamení, že to svému synovi ještě neřekl.

,,Za to, že jste mi řekla pravdu," objasnil své poděkování černovlasý chlapec.

,,Tak hele," založila si ruce na prsou Métis a Harry se na ni vyděšeně podíval. I Severus se zatvářil trochu nejistě.

,,Jsem Métis, přátelé, plus tady ten kotlíkový ňouma, mi říkají Met. Říkej mi tak taky a opovaž se mi vykat. To si vyprošuji pouze od dutohlavců jako je třeba Lucius," usmála se pobaveně Métis nad naštvaným výrazem jejího protějška. I Harry se té poznámce zašklebil.

,,Toho kotlíkovýho ňoumu si vyprošuji zase já," zavrčel Severus a naštvaně si založil ruce na prsou. Při tom svou černovlásku probodávat pohledem.

,,Ale notak," usmála se láskyplně žena a zlehka obejmula Severuse, který po chvilce, k Harryho velkému překvapení, se podvolil a obejmul Métis nazpět.

Ať chtěl černovlasý Nebelvír nebo ne, musel uznat, že Métis do mužovi náruče patřila. Její vlasy nabraly na nepatrnou chvíli nachovou barvu.

,,A tady tomu mrzoutovi tykejte taky," usmála se Métis s nyní již černými vlasy a pohladila Severuse po tváři. Ten si jí změřil přísným pohledem.

,,I když chápu, že po těch letech to s ním bude trochu složitější," pokrčila rameny černovláska.

,,Ještě jsem ti vlastně nepogratulovala k vítězství v Turnaji," pustila Severuse Métis a otočila se na chlapce.

,,Ehm... Děkuji," zašeptal Harry.

,,Vím, že mou lítostí nevrátím Cedricovi život. Mohu se pokusit se vymlouvat sebevíce na okolnosti, ale vím, že mám na jeho smrti velkou vinu já. V tu chvíli jsem tomu nemohla zabránit. Ne pokud jsem se nechtěla prozradit," pokračovala i nadále.

Harry si měřil ženinu tvář. Vypadalo to, že její lítost je vážně upřímná.

,,Teď už s tím stejně nic neuděláme," řekl nakonec chlapec.

,,Potter by ti měl ale děkovat," ozval se Severus a dvojice se naň ho nechápavě otočila.

,,Díky tobě přežil první úkol."

,,To jste, tedy jsi, byla ty?!" vytřeštil oči Harry a Métis přikývla.

,,Byla jsem také ta zrzka na plese, kterou nikdo neznal a o kterou tady Severus sváděl boj s Karkarovem, tedy poté zjistil, co jsem zač a-" ,,Už raději mlč," utnul celou konverzaci Severus a přísně si černovlásku změřil pohledem.

,,Po snídani bývá příjemnější, proto nechce snídat," zašeptala směrem k Harrymu. Když viděl Severusův pohled, už to nevydržel a začal se smát na celé kolo. V tom se ozvala Nyx a v celém domě bylo již po klidu.