Říkali jí smrt |HP ff|

Kapitola šedesátá pátá-deník

,,Métis, prosím, otevři," prosil zoufale Severus již po několikáté, avšak marně. Stále slyšel tlumené vzlykání, které nepatřilo nikomu jinému než jeho černovlásce.

Severus zavřel oči a sesunul se po dveřích na zem. Proč to jenom udělal. Proč? Proč se sakra nedokázal držet na uzdě. Proč se zachoval jako jeho mudlovský otec.

Kdyby jen věděl, že přesně na druhé straně dveří sedí černovláska, opírá se zezadu o místo, kde seděl otec jejího dítěte a tiše pláče.

Nyx na ni kulila své černé dva uhlíky, což Métis bolelo ještě více. Přesně stejně černé oči měl i její otec, který jí ublížil...

,,Jsem rád, že jste přišla, Minervo," usmál se na právě příchozí ředitelku Nebelvíru Albus Brumbál.

Minerva jen kývla na pozdrav a bez jediného slova si na pokyn ředitele školy sedla.

Na stole před Brumbálem ležela kniha s červenými deskami. Nějaká místa působila tak, jako kdyby se na ně něco vylilo.

,,Tady je onen deník," začal opět pozvolna ředitel a podal své podřízené onu knihu. Ta si ji nejistě vzala a smutně si začala prohlížet ony skvrny. Moc dobře jí docházelo, že je to krev její dcery.

,,Asi bych vám měl ale něco říci, a to ještě před tím, než to otevřete," pokračoval po chvilce váhání Brumbál. Minerva k němu zvedla své smutné oči.

,,Víte, Métis se nestala smrtijedem tak úplně..." začal Brumbál a znovu vypověděl svůj plán o tom, jak zničit Voldemorta. Vypověděl svůj plán, jak místo černokněžníka zničil mladou ženu, která byla dcerou ony ženy před ním. Zmínil se i o tom, že Severus žije, co se stalo tenkrát během Turnaje tří kouzelníků... Prostě o všem.

Když domluvil, Minerva naň ho hleděla se slzami na krajíčku. Nemohla uvěřit tomu, že právě on, velký Albus Brumbál zničil její jedinou dceru.

,,Měl jsem vám to říct dříve, ale ona si to nepřála. Ani ten deník bych vám neměl ještě teď předat."

,,Jak jste mohl?" zašeptala přiškrceným hlasem ředitelka Nebelvírské koleje, která nemohla stále ještě uvěřit tomu, co právě slyšela.

,,Tenkrát jsem to viděl jako jedinou možnost," řekl Brumbál a sklopil pohled.

Žena se prudce zvedla a i s červenou knihou odešla svižným krokem pryč z ředitelny...

Moje nejmilovanější maminko. Až tohle budeš číst, bude již téměř po všem a já si půjdu pro smrt. Za své činy, které budu nyní muset učinit si nezasloužím tvé dřívější, nynější nebo budoucí odpuštění, protože se prostě nebudou moci dát odpustit. Možná že právě díky tomuto deníku pochopíš, proč jsem vlastně učinila to, co jsem učinila. Proč jsem udělala to, v co jsi nedoufala a přála sis, aby to byla pouze fantazie, pouze noční můra. Přála bych si pouze, abys byla v bezpečí a neobviňovala se z mých činů, neboť Ty za ně moci rozhodně nebudeš...

Krev jí vytékala z dlaně a slzy jí kanuly na zažloutlý papír, když četla další a další řádky.

Znovu jsem se nechala nachytat člověkem, jehož bratr mi prve ublížil. Myslela jsem si, že bude jiný, ale je úplně stejný - použít a zahodit. I když teď ani na to použít nedošlo...

Myslela jsem si, že mě jen využíval, ale ne. Přikládám Ti dopis. On mě skutečně miloval! Možná, že kdybych tenkrát věděla...

Čarodějka vzala opatrně do rukou složený papír a začala ho číst.

Má nejdražší Met,

mrzí mě, co jsem Ti způsobil, ale také hlavně to, že jsem Ti zlomil srdce, které jsi mně tak odevzdaně věnovala. Myslel jsem, že jednám dobře, když jsem si myslel, že bys stejně byla pro Pána zla zbytečná, a že by se Ti v jeho službách nelíbilo, ale mýlil jsem se. Myslel jsem si, že jde jen a pouze o blbý vtip, který by dokázal snad vymyslet jenom můj bratr, ale když jsem si uvědomil, že je to realita, myslel jsem, že se na místě propadnu hanbou a studem, do čeho jsem Tě to zatáhl. V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem se přidal na nesprávnou stranu, která způsobuje jen a pouze bolest. Za to bych Ti chtěl ostatně poděkovat, žes i v tomto směru otevřela oči, avšak sama sis je zaslepila natolik, že snad ani nevidíš, co se kolem tebe děje a čeho jsi příčinou. Ne, nechci Tě z ničeho obviňovat, protože moc dobře si jsem vědom toho, že za to všechno mohuh hlavně já.

Přál bych si, abys otevřela oči a i jako ta nejobávanější následovnice Pána zla se přidala na tu stranu, ktrá nezpůsobuje utrpení, bolest, zkázu a smrt. Přál bych si, aby ses znovu zamilovala do někoho, kdo Ti tvou lásku oplatí více, než Pán zla, ale hlavně více, než jsem Ti to dokázal opětovat já.

Klidně řekni svému muži, co se chystám udělat, protože já na to jsem a budu patřičně hrdý a to se již nikdy nezmění, protože je možné, že se již nevrátím. Se svou smrtí jsem již dávno smířený, protože si jsem moc dobře vědom toho, že si ji plně zasloužím za to všechno, čeho jsem byl příčinou a co jsem učinil. Met, ty se ale můžeš ještě vzdát svého postu a změnit se. Moc Tě prosím, udělej to a zachraň se. Já se již zachránit nemohu, ale pokusím se to odčinit tím, že zničím jeden z viteálů tvého muže.

Vždy jsem tě miloval a milovat budu, ale my dva jsme si prostě nebyli, nejsme a zřejmě ani nebudeme souzeni. Hvězdy nám nepřály a já jsem s tím, ač bolestivě, tak i přesto smířen a dovol mi Ti říci, že ač se mezi námi stalo cokoliv, tys byla jediná dívka, kterou jsem kdy miloval tak moc, že bych pro ni byl schopen skočit do ohně.

S láskou tvůj nejoddanější Regulus Arcturus Black.

Další den a další vražda. Tentokrát Igor Karkarov. Mohla bych popsat, jakým způsobem trpěl, když jsem ho připravovala o život, ale nyní nechci. Budu se v duchu modlit za Severuse, abych ho mohla potrestat já a ne můj muž. Severuse potřebujeme, obzvláště teď, když ví pravdu...

Fideliovo zaklínadlo bude již brzy aktivní a Severus snad v bezpečí. Nejraději bych se tam schovala s ním, aby o mě nikdo neslyšel. Ten je aspoň ticho. Mohla bych se schovat u Siriuse, když se mě snažil získat zpět, ale po tom všem...

Bojím se, že se do něho zamiluji. Snažím se ho nenávidět, ale když teď nosím jeho dítě, chová se tak starostlivě, že je to až neskutečné. Bojím se samy sebe, protože jsem naštvaná, div kolikrát až nežárlím na Bellatrix, která je jeho milenkou...

Je to sice jeho dítě, ale pořád jsem máma já...

Dnes jsem Tě viděla v nemocnici. Byla jsem ráda, že jsem mohla být s tebou. Omlouvám se, že jsem Ti namluvila, že to byl sen, ale bála jsem se tvé reakce. Netrap se kvůli mě, prosím...

Bojím se sebe. Bojím se toho, že ho budu milovat, protože sama moc dobře vím, že potřebuji někoho, kdo by mě objímal, líbal a hlavně miloval...

Chtěla bych cítit obejmutí smrti.