Říkali jí smrt |HP ff|

Kapitola šestnáctá-První úkol

Turnaj tří kouzelníku započal a první ze tří úkolů byl v plném proudu. Vše se zatím dařilo až podezřele dobře. Brumbál byl na oko nanejvýš spokojen, protože nic nenasvědčovalo tomu, že by se snad mohlo něco pokazit. Jenže ani on už dávno nevěřil na to, že pokud se vše zdá až moc růžové, že to tak i bude. Proto byl čím dál tím víc v pozoru, i když to na sobě nedával najevo.

Minerva McGonagallová, jež seděla vedle Severuse Snapea, se vyděšeně rozhlížela kolem dokola. Nemohla uvěřit, že Albus nechal Harryho soutěžit. Vždyť ten chlapec mohl přijít o život. 

Naštvaně se otočila na svého černovlasého kolegu,  který nejevil známky jakékoliv emoce. Nechápala, jak může být tak klidný. to samé Albus, na kterého se otočila hned vzápětí...

Métis oznámila svému muži, že se zajde kouknout za Bartym jestli náhodou něco nepotřebuje. Využila toho, že dnes se odehrává ve škole první ze tří úkolu Turnaje tří kouzelníků, což nakonec dopomohlo i k přesvědčení právě Pána zla, aby se mohla za Bartym zajít podívat. Pokud bude mít alespoň trochu štěstí, stihne i říct Brumbálovi o tom co se zde děje.

Blížila se pomalu k Bradavickému hradu. Pro jistotu na sebe vzala svou neviditelnou podobu. Nepotřebovala aby ji tady někdo viděl a už vůbec ne po tom, co se stao před několika měsíci v Chroptíci chýši. Jeden z těch všech přítomných to klidně mohl vyslepičit Brumbálovi a poté celému učitelskému sboru.

S povzdechem se zastavila a zadívala se směrem ke hradu. Přemýšlela, jestli se má vydat právě tam, anebo jestli se má jít podívat na stadion, který byl postavený speciálně právě pro příležitost prvního úkolu. Z rozmýšlení ji však vytrhl křik, který se začal ozívat právě ze stadionu. Métis se oním směrem otočila a polilo jí horko. Harry Potter letěl na koštěti pryč pronásledovaný drakem, který měl ještě stále kolem krku uvázaný železný řetěz, aby se právě nestalo to co se zjevně stalo.

Métis vytáhla svou hůlku a s její pomocí si přivolala jedno z košťat, které vlastnila právě bravická škola, aby se studenti mohli učit v prvním ročníku létat. V tu chvíli zrušila i kouzlo, které ji dělalo neviditelnou, naskočila na koště a vydala se směrem za chlapcem pronásledovaným drakem.

Když přiletěla blíž, s hrůzou si uvědomila co je to za draka.

,,Maďarský trnoocasý," vydechla tiše černovláska a na chvilku zaváhala. Rozmýšlela se co má dělat. Postavit se mezi něj a Harryho bylo až příliš riskantní. Nejlepší zřejmě bude, když draka nějakým způsobem odláká.

Dala se tedy opět na cestu, ale v tu chvíli se jí zastavilo srdce. Drak smetl Harryho z koštěte a nyní padal dolů z věže.

,,U Merlina! To Albus nemá na rychlejší košťata?!" zanadávala si pro sebe černovláska a snažila se z koštěte vymáčknout co největší možnou rychlost. V poslední chvíli si stihla ještě trochu upravit podobu. Vlasy si nechala zhnědnout a její zelené oči se změnily na tmavě modré. 

V tu chvíli kolem ní proletěl padající Harry. Natáhla tedy směrem k němu ruku a stihla ho jen tak tak chytit. Harry se na ni překvapeně podíval a Met nasadila ten nejmilejší úsměv jaký byla schopna předvést.

,,Accio koště," mávla ještě rychle druhou rukou hůlkou a Harryho padající koště se vydalo směrem k nim.

,,Tak na co čekáš? Naskoč," pobídla nechápajícího chlapce mladá žena a Harry se až v tu chvíli pořádně vzpamatoval. Chytil tedy svůj kulový blesk a ihned naň ho naskočil. 

,,Jestli chceš, pomohu ti, ale nesmí se o tom nikdo dozvědět. Jasný?" nabídla mu pomocnou ruku hnědovláska, před chvilkou doslova. Harry se na ni překvapeně podíval, ale nakonec jen nejistě přikývl.

,,Kdo vlastně jste?" zeptal se ještě před tím než se dali znovu do pohybu černovlasý chlapec.

,,Až přijde čas, tak se to dozvíš," usmála se tajemně hnědovlasá žena a vydala se směrem k Dracovi.

,,Já ho mohu chvilku zdržet, ale nezvládnu to dlouho. Proto se neotáčej a na nic nečekej. Prostě a jednoduše vyhraj!" zavolala ještě přes rameno Métis a vyslala aquamenti proti dracovi. Ten jen naštvaně zařval a snažil se sežehnout Métis plamenem. Ta se mu však úspěšně vyhnula. Ta chvíle byla jako dělaná pro to, aby se otočila a zkontrolovala Harryho. Ten naštěstí uposlechl její radu a ihned se vydal zpět na stadion. 

Harry však nebyl jediný kdo využil situace. Drak, který se nacházel vedle Métis mohutně mávnul křídli. Métis to nečekala a spadla z koštěte. Métis vyjekla a sáhla si do rukávu pro svou hůlku. Úspěšně ji vytáhla a již jen vyčkávala na vhodnou příležitost, aby mohla použík kouzlo, které by ji zachránilo.

,,Arresto mo-" nestihla doříct. Koště, které padalo samozřejmě také a to ihned za ní, ji dostihlo a praštilo do hlavy takovou silou, že stále ještě hnědovlasá žena upadla do bezvědomí a její bezvládné tělo se neslo volným pádem k zemi. 

Hůlka samotná však stihla kouzlo alespoň z půlky použít, to však nic neměmilo na faktu, že bezvládné tělo zůstalo ležet bez pohnutí na trávníku u Nebelvírské věže...

,,Harry! To bylo naprosto úžasné!" zvolal nadšeně Dean Thomas a objal svého spolužáku.

,,Jsi v pořádku?" vyptávala se ho na druhou stranu ihned Hermiona starostlivě.

,,Jo," přikývl s úsměvem Harry, přičemž sykl bolestí, protože mu právě madame Pomfreyová dezinfikovala ránu na hlavě, kterou si odnesl právě z předchozích několika desítek okamžiků.

,,Pottere! Díky Merlinovi, jste v pořádku!" přiřítila se do stanu ředitelka Nebelvíru a své lvíče radostně objala. Harry tím byl trochu zaskočení, ale dříve než stihl jakkoliv jinak zareagovat, profesorka přeměn ho pustila a obrátila se na Poppy. 

,,Má nějaká vážná zranění?" zeptala se Minerva McGonagallová bradavické ošetřovatelky. Ta však jen a pouze zakroutila hlavou a strnule se podívala směrem ke vstupu do stanu.

,,Nevíme kdo to je, ale našli jsme ji ležet kousek od hradu. Je v bezvědomí," oznámil právě příchozí Cedric Diggory a v náručí nesl hnědovlasou ženu. Harry vyplašeně vyskočil na nohy a Minerva strnula. To přee nemůže být ona...