My Savior's Secret [WooSan] (Ateez) - DOČASNĚ POZASTAVENO!!

9.

Ahoj!!

O týden později:

Seděl jsem u kuchyňského stolu a popíjel kávu. Čekal jsem, než přijde Chan, a přemýšlel nad Wooyoungem. Bylo očividné, že po mně jel, dokonce to i přiznal, ale za celý týden se neozval. Ne, že bych zrovna chtěl, aby se ozval. Ale když mě chce sbalit, neměl by se snažit trochu víc? Nebo to tak rychle vzdal? A to jsem mu při loučení objetí opětoval. Tss. Neměl bych mu napsat já? Ne možná se právě o tohle snaží, uvažoval jsem. Povzdechl jsem si. 
,,Proč nad tím vůbec přemýšlím?" optal jsem se nahlas, aniž bych si na to dokázal odpovědět. 

Než jsem dopil svůj šálek kávy, dorazil Chan. Přivítal jsem jej s otevřenou náručí. Byl jako medvídek, kterého by chtěl obejmout každý, přesto mi to přišlo jiné než s Wooyoungem. Odtáhl jsem se, když jsem si uvědomil, že na něj zase myslím. 

,,Zajímavé přivítání..." prohodil překvapeně Chan. Ne že by mu to vadilo, rád se objímal s lidmi, ale u Sana na to nebyl zvyklý. Celkově mu San, jindy bez života, připadal až moc živý, což se také často nevidělo. Proto si nemohl odpustit svou poznámku.
,,To už tě stihl pobláznit?"

,,Co? Ne! Jen jsem tě chtěl obejmout...lidé se v dnešní době přeci objímají pořád, ne?" nadhodil jsem a lehce se usmál.

,,Jasně. Jinak nedivím se, že svého otce nemusíš. Celý týden, co jsem ho vozil, si neustále na něco stěžoval. Úplně ze mě vyčerpal všechnu energii. Tohle už mi nikdy nedělej." hlesl Chan a hleděl na něj psíma očima. 

,,Promiň, nikoho jiného nechtěl. Beztak to udělal, aby se dozvěděl něco nového o mně, protože ví, že se spolu bavíme." 

,,To máš pravdu, celkem se vyptával. Každopádně jsem mu nic neřekl." 

,,Nevím, co čekal. No to je jedno. Dáš si něco?" optal jsem se. 

,,Možná jen něco k pití. No a co vlastnmě Wooyoung?" nadhodil. Jelikož celý týden doprovázel na cestách Sanovo otce neměl zrovna přehled o tom, co se dělo.

,,Od našeho posledního setkání se neozval. Asi ho nezajímám tak moc, jak tvrdil." odpověděl jsem a šel do lednice pro džus. Naplnil jsem obsah sklenice a podal ji Bangchanovi.

,,Proč to zní, jako by tě to štvalo?" prohodil s šibalským úsměvem a několikrát rychle za sebou nadzvedl obočí. Následně upil ze své sklenice, s čímž měl raději počkat...

,,Neštve a co to vůbec znamená, když je někdo "top" ? Nevím, jak přesně to myslel, ale říkal, že to bys byl ty, kdybych s tebou chtěl spát..." nedokončil jsem svou myšlenku, neboť se Chan začal dusit a mě došlo, jak to bylo myšleno. Chan by byl určitě ten dominantnější. Cítil jsem, jak se mi tváře zbarvují do červena. Přestal jsem přemýšlet a poplácal ho po zádech ve snaze, že mu to aspoň trochu uleví od toho dušení.

,,Bože, ty mě chceš snad zabít. O čem jste se to sakra s Wooyoungem bavili?" nadhodil krapet přidušeně.

,,Jen o tom, že jsem nikdy nespal s mužem, což hned obrátil proti mě. Řekl, že bych to měl zkusit, abych pak mohl tvrdit, že na tohle zrovna nejsem a pak navrhl tebe a varoval mě, že by to nemuselo být nejlepší, protože ty seš top. Předtím mi nějak nedošlo, jak to myslel, ale teď už chápu." pověděl jsem s mírnými rozpaky.

,,Aaaha. Velice zajímavé téma."

,,No jak říkal Woo, bavili jsme se o všem možným i nemožným. Byl jsi někdy v týdnu s Felixem?" optal jsem se.

,,Ne, neměl vůbec čas. Byl v práci. Odkdy ty mu říkáš Woo?"

,,Nebaví mě vyslovovat celé jméno. Je moc dlouhé. Přespíš tu dnes?"

,,Jako klidně, pokud se mnou nebudeš chtít experimentovat. Noc se mnou bys nepřežil a já do sebe taky nic strkat nenechám." řekl narovinu. Začal o svém kamarádovi celkem pochybovat a skoro by řekl, že by mu to byl schopný navrhnout. Nestačil se divit, co dělá Wooyoung s lidmi.

,,Takhle jsem to rozhodně nemyslel!" vyhrkl jsem. Červenější už jsem snad být nemohl. Jak ho to sakra vůbec napadlo?

,,To je jedině dobře. Tvé reakce jsou roztomilé."

,,Kušuj!"

,,Mám se Wooyounga zeptat, proč se neozývá?"

,,Ne, však by mu bylo jasné, že se neptáš kvůli sobě. Nechci, aby si myslel, že mám v hlavě jen jeho, což taky nemám."

,,Jo jasně, budu ti to věřit. Když jsme byli na střední, říkalo se o něm, že je neskutečný v posteli..."

Zakuckal jsem se vlastní slinou. Proč mi to sakra říká?
,,Mám dojem, že jsem se na tohle neptal."

,,Jo já vím, jen tě informuji. Neříkej, že nejsi zvědavý, jaký to je." škádlil jsem ho.

,,Možná trochu. Nedokážu si představit, jak se dva muži dělají vzájemně...vždyť to musí bolet a nemůže to být vůbec příjemný..."

,,Já z tebe dneska vážně umřu. Je jedno jestli to strkáš do jedné díry nebo do té druhé. Ze začátku to bolí snad každého, ať už je to chlap nebo ženská, ale pak si člověk zvykne. Kdyby to bylo tak bolestivé a nesnesitelné, asi by žádný gay nebyl, ne?" vysvětloval mu Chan a smál se u toho. Už měl slzy na krajíčku.

,,To je asi pravda. S kým je to podle tebe lepší?" 

,,No není v tom tak velý rozdíl, ale za mě říkám muži. I když si je připravíš, jsou pořád hrozně úzký..." 

,,Dost! Dost! Detailů mě ušetři. Má mysl se mi snaží všechno hned vyobrazovat." 

,,Nevběděl jsem, že máš takovou představivost. Zkus si představit nahého Wooyounga, jak se pod tebou zmítá a tiše sténá tvé jméno..." 

,,Chaneee!!!" 

Pokraování příště...