My Savior's Secret [WooSan] (Ateez) - DOČASNĚ POZASTAVENO!!

18.

Ahoj!! 

Ten prevít! Já věděl, že toho nějak využije. Počkat? Vlastně to já si začal, došlo mi. Jenže co mám teď dělat? Postavil se mi a rozhodně jsem s tímhle problémem nechtěl ležet vedle něho. Nakonec jsem usoudil, že bude nejlepší si to vyřešit v koupelně. 
,,Počkej tu chvíli, jen si odskočím." řekl jsem krapet přidušeně a už se zvedal z postele, když v tom mě chytil za ruku a stáhl zpět. 

,,Kam bys chodil, když tu máš mě? Způsobil jsem to, tak to taky napravím, ne?" nadhodil jsem a stále jej držel za ruku, kdyby chtěl utéct. 

,,Co?" vyhrkl jsem vystrašeně. Neměl jsem odvahu se mu podívat do očí. Měl jsem z toho smíšené pocity. Možná jsem i chtěl, aby to udělal on, ale na druhou stranu se mi ta představa vůbec nezamlouvala. 

,,Jen malá výpomoc. Nic víc za tím nehledej." pověděl jsem s úsměvem a druhou rukou pod peřinmou se pomalu blížil k jeho rozkroku. 

Tak díky téhle větě se mi to nelíbilo už vůbec. Tuhle větu jsem řekl Chanovi tolikrát, že jsem tomu sám nevěřil. A když to vypustil z úst zrovna Wopoyoung, nedalo se tomu věřit už vůbec. On měl vždy nějaké postranní úmysly. 

Jelikož bojoval ve své hlavě, zda má mou nabídku přijmout nebo ne, absolutně nevnímal nic kolem. Začal teprve, až když byla má ruka v jeho trenýrkách. Pohlédl na mě s vykulenýma očima. Už otevíral pusu, že něco řekne. Ale nestihl říct ani slovo, neboť jsem ho umlčel jazykem. Jeho překvapení v očích se ještě zvětšilo, stejně tak jako délka údu. Usmál jsem se do polibku. Odlepil jsem se od jeho rtů. 

Taková drzost. Co si jako myslí, že dělá? Měl jsem chuť jej od sebe odstrčit, ale stačil jedno přejetí tam a zpátky a už jsem se nezmohl na nic. Nevěděl jsem, jestli mi srdce tlouklo zděšením, že se mě dotýká muž nebo tím, že se mi líbily doteky od muže.

,,Prostě se tomu poddej a na chvíli mi propůjči své rty." šeptl jsem a aniž bych čekal na jeho reakci, znovu jsem jej začal líbat. Zpočátku nereagoval, ale nakonec se stejně zapojil, tak jako vždy. Stáhl jsem mu kraťasy i s trenýrkami dolů, abych měl lepší přístup. Ze rtů jsem se přesunul na krk. Slastně sténal. Nic jiného jsem ani nečekal, neboť každá sténal pod mými doteky. Prostě vím, kam sáhnout, pomyslel jsem si. 

Netrvalo to příliš dlouho a bylo dokonáno. Vzal jsem si kapesníčky, co ležely na nočním stolku a otřel si ruku. Zvedl jsem pohled k němu a věnoval mu úsměv. Ihned odvrátil pohled. Byl rudý až po uši. Jak roztomilé, pomyslel jsem si.
,,Jsi k sežrání. Nemusíš přeci odvracet pohled. Ale řekni mi, líbilo se ti to?" nadhodil jsem, snad bych jej dostal ještě více do rozpaků. Dvěma prsty jsem si přetočil jeho tvář k sobě.

Jak by se mi to nemohlo nelíbit? Vždyť to netrvalo ani tak dlouho a to měl tempo pořád stejné. Ještě se nikomu nepovedlo mě udělat rukou tak rychle. To jsem mu ale nemohl říct. Až moc jsem se styděl. Nakonec jsem jen pokýval hlavou.

,,Vidíš, nebyl to moc velký rozdíl, ne?"

,,Ne, ani ne. Prosím, neříkej Chanovi ani nikomu jinému, co jsme tu dnes dělali. Měl bych to na talíři ještě tak týden."

,,Neřeknu, ale jsem docela zmaten...nepřišlo mi, že bys něco dělal nebo snad ano?" nadhodil jsem s úmyslem jej vyprovokovat. I já byl vzrušený. Každopádně kdyby se mu do toho nechtělo, klidně bych si to vyřídil sám před ním.

Bylo mi jasné, co tím měl na mysli. A i když se mi do toho nechtělo, nebylo by to ode mě hezké, když on mě udělal tak dobře. Ztěžka jsem polkl s domněním, že tím snad ztratím své obavy. Zaměřil jsem se na jeho rty, u nichž jsem měl pocit, že jsem jim propadl, abych nemusel myslet na to, co přijde. Začal jsem jej líbat a rukou mu sjížděl po hrudi až na stehno, které jsem pevně stiskl. Kousl mě do rtu. Znovu jsem jej pěvně zmáčkl. Zasténal, což pro mě bylo z nějakého důvodu uspokojující. 

Fakt, že je to také muž, jsem hodil za hlavu a rukou mu zajel pod trenky. Když jsem dlaní obemkl jeho ztopořený úd, na chvíli mě ta odvaha přešla. Představil jsem si, jak se zhluboka nadechuji a poté vydechuji a nakonec jsem po něm začal přejíždět. Wooyoung sténal mezi polibky.

---------------------------------------

Když vše skončilo, nastalo takové to trapné ticho. Byl jsem stále v rozpacích, že vůbec k něčemu takovému došlo. Ale abych mu nekřivdil, líbilo se mi to a nakonec pro mě nebylo tak hrozné mu to oplatit. Jen jsem teď nevěděl co říct. Koutkem oka jsem sledoval Wooyounga. Náhle stočil pohled ke mně.

,,Nevěřil jsem, že to dotáhneš dokonce, opět jsi mě překvapil. A neboj nikomu neřeknu o tom, co se tu dělo. Dobrou." pověděl jsem s lehkým úsměvem a natáhl se k němu pro obyčejný polibek. Z jeho reakce jsem, kdy mi hned polibek oplatil a už se chystal proklouznout jazykem dovnitř, jsem usoudil, že mu obyčejný polibek nestačí.

,,Ale, ale takhle kazit můj polibek na dobrou noc? Přijde mi to, nebo sis tak rychle navykl na mé rty?" nadhodil jsem s vítězným úsměvem. Ano Sane, už i ty jsi v tom až po uši. Ještě chvíli a budeš celý jen můj, pomyslel jsem si.

,,Ne, to já jen...že u tebe to není nikdy jen polibek, tak jsem ti chtěl rovnou ukázat, kdo tady má navrch." řekl jsem první hloupost, co mě napadla. Samozřejmě jako vždy měl pravdu. Opravdu jsem si navykl na ty dva plné a sladké polštářky.

,,Jasně. Ale když už mluvíš o tom, kdo má navrch, musel by ses snažit trochu víc." prohodil jsem a prstem mu přejel po tváři. Opět jsem mu věnoval polibek, ale tentokrát jsem jej prohloubil. San nečekal a začal mě vášnivě líbat.

,,Máš pravdu, jsem závislý na tvých rtech." šeptl jsem, když jsem se odtáhl.

Pokračování příště...